CLARY-ALDRINGEN Manfred Alexander 30.5.1852-12.2.1928: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Manfred Alexander CLARY-ALDRINGEN | | jméno = Manfred Alexander CLARY-ALDRINGEN | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Clary-Aldrigen Manfred portret.jpg |
| datum narození = 30.5.1852 | | datum narození = 30.5.1852 | ||
| místo narození = Vídeň (Rakousko) | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 437 | ||
}} | }} | ||
− | CLARY-ALDRINGEN, Manfred Alexander, * 30. 5. 1852 Vídeň (Rakousko), † 12. 2. 1928 Hernau u Salcburku (Rakousko), politik, ministr, ministerský předseda | + | '''CLARY-ALDRINGEN, Manfred Alexander''', ''* 30. 5. 1852 Vídeň (Rakousko), † 12. 2. 1928 Hernau u Salcburku (Rakousko), politik, ministr, ministerský předseda'' |
Pocházel ze šlechtického rodu Clary původem z Toskánska, | Pocházel ze šlechtického rodu Clary původem z Toskánska, | ||
Řádka 62: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
[[Kategorie:Hernau]] | [[Kategorie:Hernau]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Clary-Aldrigen Manfred manzelka.jpg|Manfred Alexander Clary-Aldringen s manželkou Franziskou | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 19:55
Manfred Alexander CLARY-ALDRINGEN | |
Narození | 30.5.1852 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 12.2.1928 |
Místo úmrtí | Hernau u Salcburku (Rakousko) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 437 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44034 |
CLARY-ALDRINGEN, Manfred Alexander, * 30. 5. 1852 Vídeň (Rakousko), † 12. 2. 1928 Hernau u Salcburku (Rakousko), politik, ministr, ministerský předseda
Pocházel ze šlechtického rodu Clary původem z Toskánska, později usazeného ve Furlánsku (Friuli). Český inkolát rod obdržel 1627, panský stav mu byl potvrzen 1641 pro Svatou říši římskou a zároveň udělen starý panský stav Království českého, český hraběcí stav získal 1666 současně se sloučením jmen rodů Clary a Aldringen, 1767 byl rodině udělen český a říšský knížecí stav. 1634–1945 vlastnil rod severočeský velkostatek Teplice. C. byl třetím synem hraběte Edmunda Moritze C. (1813–1894) a Elisabeth Alexandrine, roz. Ficquelmontové (1825–1878). Oženil se 26. 4. 1884 s Franziskou Pejácsevichovou von Verőcze (1859–1938), s níž měl dva syny a dvě dcery. Vystudoval práva na vídeňské univerzitě. Od 1877 působil ve státní správě, 1888 se stal okresním hejtmanem ve Vídeňském Novém Městě. Po krátkou dobu působil v Korutanech, 1896 byl jmenován zemským prezidentem ve Slezsku, kde se mu podařilo urovnat některé spory mezi německým, českým a polským nacionálním táborem. Snažil se podporovat školství všech národnostních skupin slezského obyvatelstva. 1898 se stal místodržitelem ve Štýrsku. I tam musel řešit nacionální konflikty, tentokráte německé většiny a slovinské menšiny. V důsledku nevyřešených jazykových problémů odstoupila 2. 10. 1899 vláda Františka Antonína Thun-Hohensteina. Do čela nové vlády a zároveň do funkce ministra orby byl postaven C. Prvním krokem jeho kabinetu bylo 14. 10. 1899 zrušení Gautschových jazykových nařízení. Tento akt nevedl k vyřešení politických problémů, 18. 1. 1900 podal C. demisi a vrátil se zpět do úřadu štýrského místodržitele. Podporoval mj. boj proti TBC a za první světové války se stal prezidentem Červeného kříže ve Štýrsku. Ve funkci místodržitele setrval do 1918. Poté žil na zámku Hernau poblíž Salcburku.
L: A. Clary-Aldringen, Geschichten eines alten Österreichers, Frankfurt/M. – Berlin – Wien, 1977 passim; RSN 2, s. 150; OSN 5, s. 436n., 28, s. 169; MSN 1, s. 824; ÖBL 1, s. 149; NDB 3, s. 262n.; MČE 1, s. 699; DČŽ 1, s. 250; Neue Freie Presse 14. 2. 1928; E. Flooh-Wagnes, M. Graf C. und A., der letzte k. k. Statthalter in Steiermark. Sein Leben u. Wirken, Graz 1952; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 472; Z. Šolle, Století české politiky, počátky moderní české politiky od Palackého a Havlíčka až po realisty Kaizla, Kramáře a Masaryka, 1998, s. 171, 177.
Miloš Hořejš