CMÍRAL Adolf 12.4.1882-17.9.1963: Porovnání verzí

Z Personal
(CMÍRAL_Adolf_12.4.1882-17.9.1963)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Adolf CMÍRAL
 
| jméno = Adolf CMÍRAL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cmiral Adolf portret.jpg
 
| datum narození = 12.4.1882
 
| datum narození = 12.4.1882
| místo narození =  
+
| místo narození = Roztoky u Křivoklátu
 
| datum úmrtí = 17.9.1963
 
| datum úmrtí = 17.9.1963
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Adolf CMÍRAL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 440
 +
}}
 +
'''CMÍRAL, Adolf''', ''* 12. 4. 1882 Roztoky u Křivoklátu, † 17. 9. 1963 Praha, hudební pedagog, publicista, skladatel''
 +
 
 +
Během školní docházky v Křivoklátě ho vyučoval řídící učitel
 +
Jan Růžička hře na housle, klavír a varhany. Na jeho doporučení
 +
1897–1900 C. studoval na pražské konzervatoři hru
 +
na varhany u J. Kličky a skladbu u K. Steckera, 1901–05
 +
pokračoval na Amerlingově učitelském ústavu, 1914–15 složil
 +
státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír.
 +
Stal se varhaníkem v Praze; 1901–09 u sv. Tomáše, 1909–13
 +
v Loretě a 1913–27 na Strahově. Současně učil na různých
 +
školách; 1908–25 na pěvecké škole Umělecké výchovy. Byl
 +
spoluzakladatelem a ředitelem Hudební Budče (1909–26),
 +
zakladatelem a vedoucím hudebně pedagogického oddělení
 +
pražské konzervatoře (1920–39), členem komise pro státní
 +
zkoušky z hudby (1922–55), inspektorem hudební výchovy
 +
na odborných školách pro ženská povolání (1937–48),
 +
přednášel na Pedagogické fakultě UK, kde pomáhal založit
 +
katedru hudební výchovy (1948–51), a na AMU (1949–52).
 +
Inspiroval se pedagogickým dílem J. A. Komenského, usiloval
 +
o zlepšení úrovně hudební výchovy školní mládeže
 +
a zdokonalení hudebně osvětové práce. Stal se hudebním patronem
 +
severních Čech v akci Svazu československých skladatelů,
 +
přednášel, organizoval četné hudební akce, pracoval
 +
ve školském vysílání Československého rozhlasu, psal referáty
 +
a články o osobnostech české hudby. Založil a řídil časopis
 +
''Hudba a škola'' (1928–33), vedl ''Hudební výchovu'' (1934–38)
 +
a ''Souzvuk'' (1939), redigoval hudebně pedagogické publikace.
 +
Jeho příručka ''Základní pojmy hudební'' a škola zpěvu ''Jaro''
 +
vycházely opakovaně. Téměř veškerá C. vlastní tvorba byla
 +
zaměřena didakticky. Převažovaly jednoduché úpravy písní
 +
pro jeden až tři zpěvní hlasy s klavírním doprovodem, případně
 +
bez doprovodu. Sbíral a popularizoval české lidové
 +
písně, především ze středních Čech.
 +
 
 +
'''D:''' literární: Podrobné osnovy vyučování zpěvu na školách všech kategorií…
 +
(se S. Jiránkem), 1917; Základní pojmy hudební, 1921; O hudebních formách
 +
a skladatelích, 1922; Knížka o B. Smetanovi, 1924; Hudební kalendář
 +
naší mládeže, 1924–26; Památce Jana Růžičky…(ed.), 1930; O správném
 +
zpěvu naší státní hymny, 1933; O novou praksi v hudební výchově, 1937;
 +
Hudební pedagogika… 1, 1937, 2, 1940; Hudba a škola (ed.), 1940; Repetitorium
 +
hudební pedagogiky, 1944; Hudební didaktika v duchu J. A.
 +
Komenského; hudební: Písničky pro mládež, 1910; 25 solfeggií…s průvodem
 +
klavíru, 1910; Písničky a říkadla pro školy…, 1913; Písně českobratrské
 +
z kancionálu J. A. Komenského, 1920; Jaro. Škola zpěvu pro mládež škol…
 +
1, 1920, 2, 1922, vydání pro učitele 1, 1921; Sborové písně, 1923; Kytička
 +
Kožíškových písniček, 1929; Lidové písničky z Rakovnicka a Křivoklátska,
 +
1935; Rumunské národní písně, 1936; Ze Sukova kraje, 1937; Vojenské
 +
pochodové písničky (též jako Pochodové písně pro školu), 1937; Jarní písničky,
 +
1938; Naše znárodnělé písně, 1941; Staročeské písně duchovní, 1945;
 +
Radost a láska, 1946.
 +
 
 +
'''L:''' KSN 2, s. 330; Pazdírek, s. 144; HS 1, s. 169n.; B. Liebich, A. C., in:
 +
Tempo. Listy Hudební matice 11, 1931–32, s. 372n.; V. Kolář, A. C., in:
 +
Pedagogické rozhledy 42, 1932, s. 177n.; J. Jeřábek, A. C. a naše hudební
 +
výchova, in: Theorie i praxe 6, 1941–42, s. 193n.; R. Siebr, Hudební pedagogika
 +
od A. C. (kniha první), in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění
 +
6, 1968, s. 104n.; (kniha druhá), in: tamtéž, 7, 1970, s. 119n.; týž, A. C., in:
 +
tamtéž, 12, 1978, s. 5n.; O. Settari, A. C., 1992; Lidová kultura. Národopisná
 +
encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 36.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/135715 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Mojmír Sobotka
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
  
 
[[Kategorie:1882]]
 
[[Kategorie:1882]]
 +
[[Kategorie:Roztoky]]
 
[[Kategorie:1963]]
 
[[Kategorie:1963]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:58

Adolf CMÍRAL
Narození 12.4.1882
Místo narození Roztoky u Křivoklátu
Úmrtí 17.9.1963
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 440

CMÍRAL, Adolf, * 12. 4. 1882 Roztoky u Křivoklátu, † 17. 9. 1963 Praha, hudební pedagog, publicista, skladatel

Během školní docházky v Křivoklátě ho vyučoval řídící učitel Jan Růžička hře na housle, klavír a varhany. Na jeho doporučení 1897–1900 C. studoval na pražské konzervatoři hru na varhany u J. Kličky a skladbu u K. Steckera, 1901–05 pokračoval na Amerlingově učitelském ústavu, 1914–15 složil státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. Stal se varhaníkem v Praze; 1901–09 u sv. Tomáše, 1909–13 v Loretě a 1913–27 na Strahově. Současně učil na různých školách; 1908–25 na pěvecké škole Umělecké výchovy. Byl spoluzakladatelem a ředitelem Hudební Budče (1909–26), zakladatelem a vedoucím hudebně pedagogického oddělení pražské konzervatoře (1920–39), členem komise pro státní zkoušky z hudby (1922–55), inspektorem hudební výchovy na odborných školách pro ženská povolání (1937–48), přednášel na Pedagogické fakultě UK, kde pomáhal založit katedru hudební výchovy (1948–51), a na AMU (1949–52). Inspiroval se pedagogickým dílem J. A. Komenského, usiloval o zlepšení úrovně hudební výchovy školní mládeže a zdokonalení hudebně osvětové práce. Stal se hudebním patronem severních Čech v akci Svazu československých skladatelů, přednášel, organizoval četné hudební akce, pracoval ve školském vysílání Československého rozhlasu, psal referáty a články o osobnostech české hudby. Založil a řídil časopis Hudba a škola (1928–33), vedl Hudební výchovu (1934–38) a Souzvuk (1939), redigoval hudebně pedagogické publikace. Jeho příručka Základní pojmy hudební a škola zpěvu Jaro vycházely opakovaně. Téměř veškerá C. vlastní tvorba byla zaměřena didakticky. Převažovaly jednoduché úpravy písní pro jeden až tři zpěvní hlasy s klavírním doprovodem, případně bez doprovodu. Sbíral a popularizoval české lidové písně, především ze středních Čech.

D: literární: Podrobné osnovy vyučování zpěvu na školách všech kategorií… (se S. Jiránkem), 1917; Základní pojmy hudební, 1921; O hudebních formách a skladatelích, 1922; Knížka o B. Smetanovi, 1924; Hudební kalendář naší mládeže, 1924–26; Památce Jana Růžičky…(ed.), 1930; O správném zpěvu naší státní hymny, 1933; O novou praksi v hudební výchově, 1937; Hudební pedagogika… 1, 1937, 2, 1940; Hudba a škola (ed.), 1940; Repetitorium hudební pedagogiky, 1944; Hudební didaktika v duchu J. A. Komenského; hudební: Písničky pro mládež, 1910; 25 solfeggií…s průvodem klavíru, 1910; Písničky a říkadla pro školy…, 1913; Písně českobratrské z kancionálu J. A. Komenského, 1920; Jaro. Škola zpěvu pro mládež škol… 1, 1920, 2, 1922, vydání pro učitele 1, 1921; Sborové písně, 1923; Kytička Kožíškových písniček, 1929; Lidové písničky z Rakovnicka a Křivoklátska, 1935; Rumunské národní písně, 1936; Ze Sukova kraje, 1937; Vojenské pochodové písničky (též jako Pochodové písně pro školu), 1937; Jarní písničky, 1938; Naše znárodnělé písně, 1941; Staročeské písně duchovní, 1945; Radost a láska, 1946.

L: KSN 2, s. 330; Pazdírek, s. 144; HS 1, s. 169n.; B. Liebich, A. C., in: Tempo. Listy Hudební matice 11, 1931–32, s. 372n.; V. Kolář, A. C., in: Pedagogické rozhledy 42, 1932, s. 177n.; J. Jeřábek, A. C. a naše hudební výchova, in: Theorie i praxe 6, 1941–42, s. 193n.; R. Siebr, Hudební pedagogika od A. C. (kniha první), in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění 6, 1968, s. 104n.; (kniha druhá), in: tamtéž, 7, 1970, s. 119n.; týž, A. C., in: tamtéž, 12, 1978, s. 5n.; O. Settari, A. C., 1992; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 36.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Mojmír Sobotka