CMÍRAL Adolf 12.4.1882-17.9.1963: Porovnání verzí
(CMÍRAL_Adolf_12.4.1882-17.9.1963) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Adolf CMÍRAL | | jméno = Adolf CMÍRAL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cmiral Adolf portret.jpg |
| datum narození = 12.4.1882 | | datum narození = 12.4.1882 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Roztoky u Křivoklátu |
| datum úmrtí = 17.9.1963 | | datum úmrtí = 17.9.1963 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 440 |
+ | }} | ||
+ | '''CMÍRAL, Adolf''', ''* 12. 4. 1882 Roztoky u Křivoklátu, † 17. 9. 1963 Praha, hudební pedagog, publicista, skladatel'' | ||
+ | |||
+ | Během školní docházky v Křivoklátě ho vyučoval řídící učitel | ||
+ | Jan Růžička hře na housle, klavír a varhany. Na jeho doporučení | ||
+ | 1897–1900 C. studoval na pražské konzervatoři hru | ||
+ | na varhany u J. Kličky a skladbu u K. Steckera, 1901–05 | ||
+ | pokračoval na Amerlingově učitelském ústavu, 1914–15 složil | ||
+ | státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. | ||
+ | Stal se varhaníkem v Praze; 1901–09 u sv. Tomáše, 1909–13 | ||
+ | v Loretě a 1913–27 na Strahově. Současně učil na různých | ||
+ | školách; 1908–25 na pěvecké škole Umělecké výchovy. Byl | ||
+ | spoluzakladatelem a ředitelem Hudební Budče (1909–26), | ||
+ | zakladatelem a vedoucím hudebně pedagogického oddělení | ||
+ | pražské konzervatoře (1920–39), členem komise pro státní | ||
+ | zkoušky z hudby (1922–55), inspektorem hudební výchovy | ||
+ | na odborných školách pro ženská povolání (1937–48), | ||
+ | přednášel na Pedagogické fakultě UK, kde pomáhal založit | ||
+ | katedru hudební výchovy (1948–51), a na AMU (1949–52). | ||
+ | Inspiroval se pedagogickým dílem J. A. Komenského, usiloval | ||
+ | o zlepšení úrovně hudební výchovy školní mládeže | ||
+ | a zdokonalení hudebně osvětové práce. Stal se hudebním patronem | ||
+ | severních Čech v akci Svazu československých skladatelů, | ||
+ | přednášel, organizoval četné hudební akce, pracoval | ||
+ | ve školském vysílání Československého rozhlasu, psal referáty | ||
+ | a články o osobnostech české hudby. Založil a řídil časopis | ||
+ | ''Hudba a škola'' (1928–33), vedl ''Hudební výchovu'' (1934–38) | ||
+ | a ''Souzvuk'' (1939), redigoval hudebně pedagogické publikace. | ||
+ | Jeho příručka ''Základní pojmy hudební'' a škola zpěvu ''Jaro'' | ||
+ | vycházely opakovaně. Téměř veškerá C. vlastní tvorba byla | ||
+ | zaměřena didakticky. Převažovaly jednoduché úpravy písní | ||
+ | pro jeden až tři zpěvní hlasy s klavírním doprovodem, případně | ||
+ | bez doprovodu. Sbíral a popularizoval české lidové | ||
+ | písně, především ze středních Čech. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' literární: Podrobné osnovy vyučování zpěvu na školách všech kategorií… | ||
+ | (se S. Jiránkem), 1917; Základní pojmy hudební, 1921; O hudebních formách | ||
+ | a skladatelích, 1922; Knížka o B. Smetanovi, 1924; Hudební kalendář | ||
+ | naší mládeže, 1924–26; Památce Jana Růžičky…(ed.), 1930; O správném | ||
+ | zpěvu naší státní hymny, 1933; O novou praksi v hudební výchově, 1937; | ||
+ | Hudební pedagogika… 1, 1937, 2, 1940; Hudba a škola (ed.), 1940; Repetitorium | ||
+ | hudební pedagogiky, 1944; Hudební didaktika v duchu J. A. | ||
+ | Komenského; hudební: Písničky pro mládež, 1910; 25 solfeggií…s průvodem | ||
+ | klavíru, 1910; Písničky a říkadla pro školy…, 1913; Písně českobratrské | ||
+ | z kancionálu J. A. Komenského, 1920; Jaro. Škola zpěvu pro mládež škol… | ||
+ | 1, 1920, 2, 1922, vydání pro učitele 1, 1921; Sborové písně, 1923; Kytička | ||
+ | Kožíškových písniček, 1929; Lidové písničky z Rakovnicka a Křivoklátska, | ||
+ | 1935; Rumunské národní písně, 1936; Ze Sukova kraje, 1937; Vojenské | ||
+ | pochodové písničky (též jako Pochodové písně pro školu), 1937; Jarní písničky, | ||
+ | 1938; Naše znárodnělé písně, 1941; Staročeské písně duchovní, 1945; | ||
+ | Radost a láska, 1946. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' KSN 2, s. 330; Pazdírek, s. 144; HS 1, s. 169n.; B. Liebich, A. C., in: | ||
+ | Tempo. Listy Hudební matice 11, 1931–32, s. 372n.; V. Kolář, A. C., in: | ||
+ | Pedagogické rozhledy 42, 1932, s. 177n.; J. Jeřábek, A. C. a naše hudební | ||
+ | výchova, in: Theorie i praxe 6, 1941–42, s. 193n.; R. Siebr, Hudební pedagogika | ||
+ | od A. C. (kniha první), in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění | ||
+ | 6, 1968, s. 104n.; (kniha druhá), in: tamtéž, 7, 1970, s. 119n.; týž, A. C., in: | ||
+ | tamtéž, 12, 1978, s. 5n.; O. Settari, A. C., 1992; Lidová kultura. Národopisná | ||
+ | encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 36. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/135715 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Mojmír Sobotka | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
+ | [[Kategorie:Roztoky]] | ||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:58
Adolf CMÍRAL | |
Narození | 12.4.1882 |
---|---|
Místo narození | Roztoky u Křivoklátu |
Úmrtí | 17.9.1963 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 440 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44053 |
CMÍRAL, Adolf, * 12. 4. 1882 Roztoky u Křivoklátu, † 17. 9. 1963 Praha, hudební pedagog, publicista, skladatel
Během školní docházky v Křivoklátě ho vyučoval řídící učitel Jan Růžička hře na housle, klavír a varhany. Na jeho doporučení 1897–1900 C. studoval na pražské konzervatoři hru na varhany u J. Kličky a skladbu u K. Steckera, 1901–05 pokračoval na Amerlingově učitelském ústavu, 1914–15 složil státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. Stal se varhaníkem v Praze; 1901–09 u sv. Tomáše, 1909–13 v Loretě a 1913–27 na Strahově. Současně učil na různých školách; 1908–25 na pěvecké škole Umělecké výchovy. Byl spoluzakladatelem a ředitelem Hudební Budče (1909–26), zakladatelem a vedoucím hudebně pedagogického oddělení pražské konzervatoře (1920–39), členem komise pro státní zkoušky z hudby (1922–55), inspektorem hudební výchovy na odborných školách pro ženská povolání (1937–48), přednášel na Pedagogické fakultě UK, kde pomáhal založit katedru hudební výchovy (1948–51), a na AMU (1949–52). Inspiroval se pedagogickým dílem J. A. Komenského, usiloval o zlepšení úrovně hudební výchovy školní mládeže a zdokonalení hudebně osvětové práce. Stal se hudebním patronem severních Čech v akci Svazu československých skladatelů, přednášel, organizoval četné hudební akce, pracoval ve školském vysílání Československého rozhlasu, psal referáty a články o osobnostech české hudby. Založil a řídil časopis Hudba a škola (1928–33), vedl Hudební výchovu (1934–38) a Souzvuk (1939), redigoval hudebně pedagogické publikace. Jeho příručka Základní pojmy hudební a škola zpěvu Jaro vycházely opakovaně. Téměř veškerá C. vlastní tvorba byla zaměřena didakticky. Převažovaly jednoduché úpravy písní pro jeden až tři zpěvní hlasy s klavírním doprovodem, případně bez doprovodu. Sbíral a popularizoval české lidové písně, především ze středních Čech.
D: literární: Podrobné osnovy vyučování zpěvu na školách všech kategorií… (se S. Jiránkem), 1917; Základní pojmy hudební, 1921; O hudebních formách a skladatelích, 1922; Knížka o B. Smetanovi, 1924; Hudební kalendář naší mládeže, 1924–26; Památce Jana Růžičky…(ed.), 1930; O správném zpěvu naší státní hymny, 1933; O novou praksi v hudební výchově, 1937; Hudební pedagogika… 1, 1937, 2, 1940; Hudba a škola (ed.), 1940; Repetitorium hudební pedagogiky, 1944; Hudební didaktika v duchu J. A. Komenského; hudební: Písničky pro mládež, 1910; 25 solfeggií…s průvodem klavíru, 1910; Písničky a říkadla pro školy…, 1913; Písně českobratrské z kancionálu J. A. Komenského, 1920; Jaro. Škola zpěvu pro mládež škol… 1, 1920, 2, 1922, vydání pro učitele 1, 1921; Sborové písně, 1923; Kytička Kožíškových písniček, 1929; Lidové písničky z Rakovnicka a Křivoklátska, 1935; Rumunské národní písně, 1936; Ze Sukova kraje, 1937; Vojenské pochodové písničky (též jako Pochodové písně pro školu), 1937; Jarní písničky, 1938; Naše znárodnělé písně, 1941; Staročeské písně duchovní, 1945; Radost a láska, 1946.
L: KSN 2, s. 330; Pazdírek, s. 144; HS 1, s. 169n.; B. Liebich, A. C., in: Tempo. Listy Hudební matice 11, 1931–32, s. 372n.; V. Kolář, A. C., in: Pedagogické rozhledy 42, 1932, s. 177n.; J. Jeřábek, A. C. a naše hudební výchova, in: Theorie i praxe 6, 1941–42, s. 193n.; R. Siebr, Hudební pedagogika od A. C. (kniha první), in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění 6, 1968, s. 104n.; (kniha druhá), in: tamtéž, 7, 1970, s. 119n.; týž, A. C., in: tamtéž, 12, 1978, s. 5n.; O. Settari, A. C., 1992; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 36.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Mojmír Sobotka