Verze z 11. 10. 2019, 19:02, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

CODR Milan 26.8.1925-2.11.1996

Z Personal
Milan CODR
Narození 26.8.1925
Místo narození Dačice
Úmrtí 2.11.1996
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 442
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44065

CODR, Milan, * 26. 8. 1925 Dačice, † 2. 11. 1996 Praha, spisovatel, novinář, překladatel

Vystudoval 1945–50 právnickou fakultu a získal doktorát (JUDr.). Po studiích se stal redaktorem Československého rozhlasu, 1951–56 redigoval časopis Československá armáda, od 1957 řídil jako šéfredaktor periodika Zápisník a Radar. 1970–89 vedl časopis Květy. Stal se publicistou v oboru kosmonautiky, komentoval události spojené s dobýváním vesmíru pro Československou televizi, publikoval velké množství reportáží v novinách a časopisech – např. v Mladé frontě, Práci, Květech, Zápisníku, Radaru, Naší vědě, Pravdě aj. Patřil k typickým představitelům československé normalizační žurnalistiky 70. a 80. let, vyzdvihujícím především sovětské úspěchy při dobývání kosmu.

Napsal i řadu monografií, Cesta ke hvězdám (1960), Hvězdné povolání (1965), za niž získal cenu Víta Nejedlého. 1963 připravil scénář k celostátní výstavě Člověk a vesmír. 1976 vydal knihu Vesmír dokořán, o dva roky později Společný let o prvním letu československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Koncem 80. a na počátku 90. let redakčně vedl a autorsky spolupracoval na rozsáhlé biografické edici Přemožitelé času, ve které vycházely medailony významných osobností české i světové vědy, kultury, techniky a umění.

D: Vojenská technika včera, dnes a zítra (s. J. Blechou), 1957; Sto hvězdných kapitánů, 1982; Space and Czechoslovakia, 1984; O kosmických dnech a nocích, 1987; Přemožitelé času 1–27, 1988–91.

L: MČE 1, s. 705, 6, s. 913; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 120; ČBS, s. 83; Tomeš 1, s. 175.

Roman Vondra