COLIN Alexander ?1527-17.8.1612: Porovnání verzí

Z Personal
(COLIN_Alexander_1527-17.8.1612)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Alexander COLIN
 
| jméno = Alexander COLIN
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Colin Alexander portret.png
−
| datum narození = 1527
+
| datum narození = asi 1527/29
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Mechelen (Belgie)
 
| datum úmrtí = 17.8.1612
 
| datum úmrtí = 17.8.1612
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Innsbruck (Rakousko)
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Alexander COLIN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 442-443
 +
}}
 +
'''COLIN, Alexander''' ''(též COLIJN, COLLIN, COLYN, COLYNS), * asi 1527/29 Mechelen (Belgie), † 17. 8. 1612 Innsbruck (Rakousko), sochař''
 +
 
 +
Pocházel z umělecké rodiny z jižního Nizozemí. Pravděpodobně
 +
se učil u svého strýce Simona Colynse či u Conrada
 +
Meita (Meyta), nebyl doložen ani jeho předpokládaný pobyt
 +
u Cornelisze Florise v Antverpách, ani studijní cesty po Francii
 +
a Itálii. Poprvé jej lze spolehlivě prokázat 1558–59 ve službách
 +
falckraběte Otto Heinricha v Heidelbergu. Jeho tamní
 +
práce skutečně vykazují vliv umění Florise a Vredemana de
 +
Vries, ale stejně tak římského Andrey Sansovina a antických
 +
plastik. Po příchodu do Innsbrucku 1562 pracoval i na náhrobku
 +
císaře Maxmiliána I., vyhotovil 21 ze 24 alabastrových
 +
reliéfů se scénami ze života císaře podle kreseb pražského
 +
dvorského malíře Floriana Abela. Podle nákresů stejného
 +
umělce vytvářel také ornamenty v podobě trofejí, které 1565
 +
odlil Christoph Löffler. 1564–70 modeloval figury čtyř ctností,
 +
které obklopují císaře; sochy odlil Hans Lendenstreich.
 +
Byl také autorem figury klečícího císaře, odlité pak až 1584
 +
Ludovikem de Duca. Ve své innsbrucké dílně pracoval na náhrobku
 +
císaře Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Anny Jagellonské,
 +
který byl určen pro pražskou katedrálu sv. Víta. Ležící figury doplňuje ještě postava Vzkříšeného Spasitele, která však nedosahovala kvalit innsbruckého náhrobku. Model, v němž
 +
se zprvu nepočítalo se sochou Maxmiliánovou, byl vytvořen
 +
již 1566, dílo bylo dokončeno až 1589. Je považováno
 +
za počátek rudolfínského monumentálního sochařství. Ve Sv.
 +
Vítu bývá s C. spojován také figurální náhrobek Bernardina
 +
Menesia z Toleda. Předpokládá se, že návrh vytvořil C. během
 +
svého tříměsíčního pobytu v Praze 1566. V 80. a 90.
 +
letech pracoval C. pro kostel v Innsbrucku, kde vytvořil další
 +
čtyři náhrobky, mj. arcivévody Ferdinanda Tyrolského, Filipiny
 +
Welserové a její tety a dvorní dámy Kateřiny z Lokšan
 +
(kolem 1580–90). Dále byl tvůrcem náhrobku Hanse Fuggera
 +
v Kirchheimu (dnes součást Augsburgu). Vedle těchto
 +
velkých prací vytvořil C. celou řadu drobnějších uměleckých
 +
děl, mramorových kašen a epitafů.
 +
 
 +
'''L:''' Thieme – Becker 7, s. 202n.; G. Hartlaub, Zur Symbolik des Skulpturenschmuckes
 +
am Ottheinrichsbau, in: Wallraf-Richartz-Jahrbuch 14, 1952,
 +
s. 165; NDB 3, s. 320; J. Morávek, Královské mausoleum v chrámu sv.
 +
Víta a jeho dokončení v letech 1565–1590, in: Umění 7, 1959, s. 52n.;
 +
H. Dressler, A. C., disertační práce, Freiburg 1973; M. Krapf, A. C. Konzeption
 +
des Grabmals Erzherzog Ferdinands II. in der Silbernen Kapelle in
 +
Innsbruck, in: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 26, 1973, s. 199n.;
 +
DČVU 2/1, s. 119n., 130; Saur 20, s. 250n.; NEČVU D, s. 141; OSN 5,
 +
s. 507; BL 1, s. 207; KSN 2, s. 340.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/190893 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlček
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
  
 
[[Kategorie:1527]]
 
[[Kategorie:1527]]
 +
[[Kategorie:Mechelen]]
 
[[Kategorie:1612]]
 
[[Kategorie:1612]]
 +
[[Kategorie:Innsbruck]]
 +
 +
 +
<gallery>
 +
Colin Alexander kenotaf.jpg|Náhrobek Maxmiliána I. ve Dvorním kostele v Innsbrucku
 +
Colin Alexander mauzoleum.jpg|Colinovo mauzoleum v Chrámu sv. Víta se sochami Ferdinanda I. Habsburského, Anny Jagellonské a Maxmiliána II.
 +
</gallery>

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 20:03

Alexander COLIN
Narození asi 1527/29
Místo narození Mechelen (Belgie)
Úmrtí 17.8.1612
Místo úmrtí Innsbruck (Rakousko)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 442-443
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44073

COLIN, Alexander (též COLIJN, COLLIN, COLYN, COLYNS), * asi 1527/29 Mechelen (Belgie), † 17. 8. 1612 Innsbruck (Rakousko), sochař

Pocházel z umělecké rodiny z jižního Nizozemí. Pravděpodobně se učil u svého strýce Simona Colynse či u Conrada Meita (Meyta), nebyl doložen ani jeho předpokládaný pobyt u Cornelisze Florise v Antverpách, ani studijní cesty po Francii a Itálii. Poprvé jej lze spolehlivě prokázat 1558–59 ve službách falckraběte Otto Heinricha v Heidelbergu. Jeho tamní práce skutečně vykazují vliv umění Florise a Vredemana de Vries, ale stejně tak římského Andrey Sansovina a antických plastik. Po příchodu do Innsbrucku 1562 pracoval i na náhrobku císaře Maxmiliána I., vyhotovil 21 ze 24 alabastrových reliéfů se scénami ze života císaře podle kreseb pražského dvorského malíře Floriana Abela. Podle nákresů stejného umělce vytvářel také ornamenty v podobě trofejí, které 1565 odlil Christoph Löffler. 1564–70 modeloval figury čtyř ctností, které obklopují císaře; sochy odlil Hans Lendenstreich. Byl také autorem figury klečícího císaře, odlité pak až 1584 Ludovikem de Duca. Ve své innsbrucké dílně pracoval na náhrobku císaře Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Anny Jagellonské, který byl určen pro pražskou katedrálu sv. Víta. Ležící figury doplňuje ještě postava Vzkříšeného Spasitele, která však nedosahovala kvalit innsbruckého náhrobku. Model, v němž se zprvu nepočítalo se sochou Maxmiliánovou, byl vytvořen již 1566, dílo bylo dokončeno až 1589. Je považováno za počátek rudolfínského monumentálního sochařství. Ve Sv. Vítu bývá s C. spojován také figurální náhrobek Bernardina Menesia z Toleda. Předpokládá se, že návrh vytvořil C. během svého tříměsíčního pobytu v Praze 1566. V 80. a 90. letech pracoval C. pro kostel v Innsbrucku, kde vytvořil další čtyři náhrobky, mj. arcivévody Ferdinanda Tyrolského, Filipiny Welserové a její tety a dvorní dámy Kateřiny z Lokšan (kolem 1580–90). Dále byl tvůrcem náhrobku Hanse Fuggera v Kirchheimu (dnes součást Augsburgu). Vedle těchto velkých prací vytvořil C. celou řadu drobnějších uměleckých děl, mramorových kašen a epitafů.

L: Thieme – Becker 7, s. 202n.; G. Hartlaub, Zur Symbolik des Skulpturenschmuckes am Ottheinrichsbau, in: Wallraf-Richartz-Jahrbuch 14, 1952, s. 165; NDB 3, s. 320; J. Morávek, Královské mausoleum v chrámu sv. Víta a jeho dokončení v letech 1565–1590, in: Umění 7, 1959, s. 52n.; H. Dressler, A. C., disertační práce, Freiburg 1973; M. Krapf, A. C. Konzeption des Grabmals Erzherzog Ferdinands II. in der Silbernen Kapelle in Innsbruck, in: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 26, 1973, s. 199n.; DČVU 2/1, s. 119n., 130; Saur 20, s. 250n.; NEČVU D, s. 141; OSN 5, s. 507; BL 1, s. 207; KSN 2, s. 340.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček


  • Náhrobek Maxmiliána I. ve Dvorním kostele v Innsbrucku

  • Colinovo mauzoleum v Chrámu sv. Víta se sochami Ferdinanda I. Habsburského, Anny Jagellonské a Maxmiliána II.

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=COLIN_Alexander_%3F1527-17.8.1612&oldid=111629“