Biografický slovník
COLIN Alexander ?1527-17.8.1612: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku COLIN Alexander 1527-17.8.1612 na COLIN Alexander ?1527-17.8.1612 bez založení přesměrování) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alexander COLIN | | jméno = Alexander COLIN | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Colin Alexander portret.png |
| datum narození = asi 1527/29 | | datum narození = asi 1527/29 | ||
| místo narození = Mechelen (Belgie) | | místo narození = Mechelen (Belgie) | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 442-443 | ||
}} | }} | ||
'''COLIN, Alexander''' ''(též COLIJN, COLLIN, COLYN, COLYNS), * asi 1527/29 Mechelen (Belgie), † 17. 8. 1612 Innsbruck (Rakousko), sochař'' | '''COLIN, Alexander''' ''(též COLIJN, COLLIN, COLYN, COLYNS), * asi 1527/29 Mechelen (Belgie), † 17. 8. 1612 Innsbruck (Rakousko), sochař'' | ||
| Řádka 54: | Řádka 55: | ||
DČVU 2/1, s. 119n., 130; Saur 20, s. 250n.; NEČVU D, s. 141; OSN 5, | DČVU 2/1, s. 119n., 130; Saur 20, s. 250n.; NEČVU D, s. 141; OSN 5, | ||
s. 507; BL 1, s. 207; KSN 2, s. 340. | s. 507; BL 1, s. 207; KSN 2, s. 340. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/190893 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
Pavel Vlček | Pavel Vlček | ||
| Řádka 64: | Řádka 67: | ||
[[Kategorie:1612]] | [[Kategorie:1612]] | ||
[[Kategorie:Innsbruck]] | [[Kategorie:Innsbruck]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Colin Alexander kenotaf.jpg|Náhrobek Maxmiliána I. ve Dvorním kostele v Innsbrucku | ||
| + | Colin Alexander mauzoleum.jpg|Colinovo mauzoleum v Chrámu sv. Víta se sochami Ferdinanda I. Habsburského, Anny Jagellonské a Maxmiliána II. | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 20:03
| Alexander COLIN | |
 | |
| Narození | asi 1527/29 |
|---|---|
| Místo narození | Mechelen (Belgie) |
| Úmrtí | 17.8.1612 |
| Místo úmrtí | Innsbruck (Rakousko) |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 442-443 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44073 |
COLIN, Alexander (též COLIJN, COLLIN, COLYN, COLYNS), * asi 1527/29 Mechelen (Belgie), † 17. 8. 1612 Innsbruck (Rakousko), sochař
Pocházel z umělecké rodiny z jižního Nizozemí. Pravděpodobně se učil u svého strýce Simona Colynse či u Conrada Meita (Meyta), nebyl doložen ani jeho předpokládaný pobyt u Cornelisze Florise v Antverpách, ani studijní cesty po Francii a Itálii. Poprvé jej lze spolehlivě prokázat 1558–59 ve službách falckraběte Otto Heinricha v Heidelbergu. Jeho tamní práce skutečně vykazují vliv umění Florise a Vredemana de Vries, ale stejně tak římského Andrey Sansovina a antických plastik. Po příchodu do Innsbrucku 1562 pracoval i na náhrobku císaře Maxmiliána I., vyhotovil 21 ze 24 alabastrových reliéfů se scénami ze života císaře podle kreseb pražského dvorského malíře Floriana Abela. Podle nákresů stejného umělce vytvářel také ornamenty v podobě trofejí, které 1565 odlil Christoph Löffler. 1564–70 modeloval figury čtyř ctností, které obklopují císaře; sochy odlil Hans Lendenstreich. Byl také autorem figury klečícího císaře, odlité pak až 1584 Ludovikem de Duca. Ve své innsbrucké dílně pracoval na náhrobku císaře Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Anny Jagellonské, který byl určen pro pražskou katedrálu sv. Víta. Ležící figury doplňuje ještě postava Vzkříšeného Spasitele, která však nedosahovala kvalit innsbruckého náhrobku. Model, v němž se zprvu nepočítalo se sochou Maxmiliánovou, byl vytvořen již 1566, dílo bylo dokončeno až 1589. Je považováno za počátek rudolfínského monumentálního sochařství. Ve Sv. Vítu bývá s C. spojován také figurální náhrobek Bernardina Menesia z Toleda. Předpokládá se, že návrh vytvořil C. během svého tříměsíčního pobytu v Praze 1566. V 80. a 90. letech pracoval C. pro kostel v Innsbrucku, kde vytvořil další čtyři náhrobky, mj. arcivévody Ferdinanda Tyrolského, Filipiny Welserové a její tety a dvorní dámy Kateřiny z Lokšan (kolem 1580–90). Dále byl tvůrcem náhrobku Hanse Fuggera v Kirchheimu (dnes součást Augsburgu). Vedle těchto velkých prací vytvořil C. celou řadu drobnějších uměleckých děl, mramorových kašen a epitafů.
L: Thieme – Becker 7, s. 202n.; G. Hartlaub, Zur Symbolik des Skulpturenschmuckes am Ottheinrichsbau, in: Wallraf-Richartz-Jahrbuch 14, 1952, s. 165; NDB 3, s. 320; J. Morávek, Královské mausoleum v chrámu sv. Víta a jeho dokončení v letech 1565–1590, in: Umění 7, 1959, s. 52n.; H. Dressler, A. C., disertační práce, Freiburg 1973; M. Krapf, A. C. Konzeption des Grabmals Erzherzog Ferdinands II. in der Silbernen Kapelle in Innsbruck, in: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 26, 1973, s. 199n.; DČVU 2/1, s. 119n., 130; Saur 20, s. 250n.; NEČVU D, s. 141; OSN 5, s. 507; BL 1, s. 207; KSN 2, s. 340.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček
Náhrobek Maxmiliána I. ve Dvorním kostele v Innsbrucku
Colinovo mauzoleum v Chrámu sv. Víta se sochami Ferdinanda I. Habsburského, Anny Jagellonské a Maxmiliána II.
