COLLINS Edgar 26.6.1907-4.6.1982: Porovnání verzí

Z Personal
(COLLINS_Edgar_26.6.1907-4.6.1982)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.6.1907
 
| datum narození = 26.6.1907
| místo narození = Šumburk n. Desnou
+
| místo narození = Šumburk nad Desnou (Tanvald)
 
| datum úmrtí = 4.6.1982
 
| datum úmrtí = 4.6.1982
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Edgar COLLINS
+
}}
 +
'''COLLINS, Edgar''' ''(vl. jm. Peukert, Zdeněk Vojtěch), * 26. 6. 1907 Šumburk nad Desnou (Tanvald), † 4. 6. 1982 Praha, spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel z česko-německé rodiny. V Tanvaldu vychodil
 +
měšťanskou školu, maturoval na německé reálce v Liberci
 +
a v Praze začal studovat lékařství na německé univerzitě.
 +
Jako čtyřiadvacetiletý literárně debutoval fingovaným překladem
 +
z angličtiny v rodokapsové sešitové edici nakladatelství
 +
Zmatlík a Palička, ve kterém působil jako výkonný redaktor.
 +
Jazykově vybavený mimořádně produktivní beletrista se stal
 +
kmenovým autorem tzv. rodokapsů (románů do kapsy) pro
 +
dospělé čtenáře (detektivní, kriminální a dobrodružný žánr),
 +
i pro chlapeckou mládež (dětské detektivky, dobrodružné
 +
náměty). Výjimečně psal pohádky pro děti. Publikoval pod
 +
celou řadou pseudonymů, náměty často přebíral z podobného
 +
čtení v angličtině, španělštině a francouzštině, mystifikoval (vlastní jméno Peukert fingovaně používal jako jméno
 +
překladatelské, vytvářel iluzi, že jeho romány píší zahraniční
 +
autoři). Jen vzácně knihy důkladněji propracovával. Za protektorátu
 +
se soustředil především na detektivní literaturu,
 +
v níž dosáhl jisté profesionality; vytvořil postavy anglického
 +
detektiva Jamese Canninghama a mexického detektiva
 +
Davida Costy. Ve své době se jeho detektivky staly natolik
 +
populárními, že ty z nich, které doplnil o humoristické prvky,
 +
byly spolu s díly Z. Jirotky, F. Vavřincové, A. Gregora,
 +
J. Z. Nováka a L. Zíky kritikou zařazovány do tzv. pražské
 +
školy anglického humoru. Mimoto se nadále věnoval rodokapsům
 +
a tvorbě pro mládež. Za květnového povstání 1945
 +
se s revolučními gardami podílel na obsazení Liberce, kde
 +
založil a do únorových událostí 1948 řídil nakladatelství Cíl,
 +
zaměřené na dobrodružnou a detektivní prózu. Po 1948 byl
 +
vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů, a tak se profesionalizoval
 +
jako trenér pistolového sportu. Jako střelec z pistolí
 +
několikrát reprezentoval ČSR i protektorát v mezistátních
 +
soutěžích, v trenérské profesi se v 50. a 60. letech podílel
 +
na organizaci střeleckého výcviku Sboru národní bezpečnosti.
 +
1971 se stal členem Svazu českých spisovatelů a ke konci
 +
života počal být respektován jako autor původní detektivní
 +
tvorby.
 +
 
 +
Napsal asi šedesát románů nejrůznější kvality a provenience.
 +
Z detektivního okruhu byla nejvýznamnější próza ''Štědrost''
 +
''pana Jonáše'' (1975) a z kriminálek pro mládež ''Detektiv Pavel''
 +
(1942), z dobrodružného okruhu se jednalo o řadu próz
 +
na motivy románů K. Maye (''Náčelník Černý sup'', 1933),
 +
Zane Greye (''Ztracený srub'', 1938) a Julese Vernea (''Trosečníci''
 +
''Černého ostrova'', 1934), z próz pro chlapce neztrácely cenu
 +
jeho skautské a prérijní románky (''Detektiv Johny'', 1938,
 +
''Mexičtí jezdci'', 1941) a dětem určené pohádky (''Deset přání''
 +
''aneb Honza v pekle'', 1939). Mimoto se věnoval i románům
 +
po vzoru americké tzv. tvrdé školy a špionážnímu žánru
 +
(''Příhoda v Madridu'', 1966). Užíval mj. pseudonymy Lionel
 +
Frank Bush, Juan Camillo, J. S. Condor, A. Connan, William
 +
Forbes, Garry Graham, Sidney Hoogan, Michael Kellerman,
 +
James Parker, Tom Mix, Robin Watson. Psal i pod
 +
vlastním jménem, nejčastěji pod šifrou E. C.
 +
 
 +
'''D:''' neúplná bibliografie in: Dokumentační přehled ČTK 17, 1982, č. 36.
 +
 
 +
'''L:''' J. Cigánek, Umění detektivky, 1962, s. 116n.; J. Vopravil, Slovník pseudonymů
 +
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1056n. (kde chybné datum
 +
narození); E. Kubásková, Kdy zemřeli 1980–1985…?, 1992, s. 40n. (kde
 +
chybné datum narození); T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů
 +
pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 109n.; P. Janáček, Literární brak,
 +
2004, s. 206.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1907]]
 
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Šumburk_n._Desnou]]
+
[[Kategorie:Šumburk_nad_Desnou]]
 
[[Kategorie:1982]]
 
[[Kategorie:1982]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 11. 2016, 09:05

Edgar COLLINS
Narození 26.6.1907
Místo narození Šumburk nad Desnou (Tanvald)
Úmrtí 4.6.1982
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

COLLINS, Edgar (vl. jm. Peukert, Zdeněk Vojtěch), * 26. 6. 1907 Šumburk nad Desnou (Tanvald), † 4. 6. 1982 Praha, spisovatel

Pocházel z česko-německé rodiny. V Tanvaldu vychodil měšťanskou školu, maturoval na německé reálce v Liberci a v Praze začal studovat lékařství na německé univerzitě. Jako čtyřiadvacetiletý literárně debutoval fingovaným překladem z angličtiny v rodokapsové sešitové edici nakladatelství Zmatlík a Palička, ve kterém působil jako výkonný redaktor. Jazykově vybavený mimořádně produktivní beletrista se stal kmenovým autorem tzv. rodokapsů (románů do kapsy) pro dospělé čtenáře (detektivní, kriminální a dobrodružný žánr), i pro chlapeckou mládež (dětské detektivky, dobrodružné náměty). Výjimečně psal pohádky pro děti. Publikoval pod celou řadou pseudonymů, náměty často přebíral z podobného čtení v angličtině, španělštině a francouzštině, mystifikoval (vlastní jméno Peukert fingovaně používal jako jméno překladatelské, vytvářel iluzi, že jeho romány píší zahraniční autoři). Jen vzácně knihy důkladněji propracovával. Za protektorátu se soustředil především na detektivní literaturu, v níž dosáhl jisté profesionality; vytvořil postavy anglického detektiva Jamese Canninghama a mexického detektiva Davida Costy. Ve své době se jeho detektivky staly natolik populárními, že ty z nich, které doplnil o humoristické prvky, byly spolu s díly Z. Jirotky, F. Vavřincové, A. Gregora, J. Z. Nováka a L. Zíky kritikou zařazovány do tzv. pražské školy anglického humoru. Mimoto se nadále věnoval rodokapsům a tvorbě pro mládež. Za květnového povstání 1945 se s revolučními gardami podílel na obsazení Liberce, kde založil a do únorových událostí 1948 řídil nakladatelství Cíl, zaměřené na dobrodružnou a detektivní prózu. Po 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů, a tak se profesionalizoval jako trenér pistolového sportu. Jako střelec z pistolí několikrát reprezentoval ČSR i protektorát v mezistátních soutěžích, v trenérské profesi se v 50. a 60. letech podílel na organizaci střeleckého výcviku Sboru národní bezpečnosti. 1971 se stal členem Svazu českých spisovatelů a ke konci života počal být respektován jako autor původní detektivní tvorby.

Napsal asi šedesát románů nejrůznější kvality a provenience. Z detektivního okruhu byla nejvýznamnější próza Štědrost pana Jonáše (1975) a z kriminálek pro mládež Detektiv Pavel (1942), z dobrodružného okruhu se jednalo o řadu próz na motivy románů K. Maye (Náčelník Černý sup, 1933), Zane Greye (Ztracený srub, 1938) a Julese Vernea (Trosečníci Černého ostrova, 1934), z próz pro chlapce neztrácely cenu jeho skautské a prérijní románky (Detektiv Johny, 1938, Mexičtí jezdci, 1941) a dětem určené pohádky (Deset přání aneb Honza v pekle, 1939). Mimoto se věnoval i románům po vzoru americké tzv. tvrdé školy a špionážnímu žánru (Příhoda v Madridu, 1966). Užíval mj. pseudonymy Lionel Frank Bush, Juan Camillo, J. S. Condor, A. Connan, William Forbes, Garry Graham, Sidney Hoogan, Michael Kellerman, James Parker, Tom Mix, Robin Watson. Psal i pod vlastním jménem, nejčastěji pod šifrou E. C.

D: neúplná bibliografie in: Dokumentační přehled ČTK 17, 1982, č. 36.

L: J. Cigánek, Umění detektivky, 1962, s. 116n.; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1056n. (kde chybné datum narození); E. Kubásková, Kdy zemřeli 1980–1985…?, 1992, s. 40n. (kde chybné datum narození); T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 109n.; P. Janáček, Literární brak, 2004, s. 206.

Martin Kučera