COLLOREDO-WALLSEE Josef Maria 11.9.1735-26.11.1818: Porovnání verzí
(COLLOREDO-Wallsee_Josef_Maria_11.9.1735-26.11.1818) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Josef Maria COLLOREDO- | + | | jméno = Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.9.1735 | | datum narození = 11.9.1735 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Řezno (Německo) |
| datum úmrtí = 26.11.1818 | | datum úmrtí = 26.11.1818 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria''', ''* 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské | ||
+ | větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka | ||
+ | Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných | ||
+ | pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů | ||
+ | se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným | ||
+ | František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského | ||
+ | a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem | ||
+ | řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly | ||
+ | za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. | ||
+ | se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. | ||
+ | Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního | ||
+ | maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího | ||
+ | pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. | ||
+ | Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 | ||
+ | se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, | ||
+ | a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské | ||
+ | dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské | ||
+ | sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského | ||
+ | řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti | ||
+ | velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován | ||
+ | velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl | ||
+ | některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl | ||
+ | důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu | ||
+ | a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). | ||
+ | 1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými | ||
+ | komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes | ||
+ | papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. | ||
+ | Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi | ||
+ | fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, | ||
+ | která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem | ||
+ | 19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích | ||
+ | (1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství | ||
+ | v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení | ||
+ | proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový | ||
+ | kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup | ||
+ | klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot | ||
+ | 1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze | ||
+ | na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. | ||
+ | Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu | ||
+ | řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy | ||
+ | ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. | ||
+ | byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho | ||
+ | okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358. | ||
+ | |||
+ | František Skřivánek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1735]] | [[Kategorie:1735]] | ||
+ | [[Kategorie:Řezno]] | ||
[[Kategorie:1818]] | [[Kategorie:1818]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Verze z 7. 11. 2016, 11:42
Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE | |
Narození | 11.9.1735 |
---|---|
Místo narození | Řezno (Německo) |
Úmrtí | 26.11.1818 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67289 |
COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria, * 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu
Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). 1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem 19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích (1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot 1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.
L: OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.
František Skřivánek