COLLOREDO-WALLSEE Josef Maria 11.9.1735-26.11.1818: Porovnání verzí

Z Personal
(COLLOREDO-Wallsee_Josef_Maria_11.9.1735-26.11.1818)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Maria  COLLOREDO-Wallsee
+
| jméno = Josef Maria  COLLOREDO-WALLSEE
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.9.1735
 
| datum narození = 11.9.1735
| místo narození =  
+
| místo narození = Řezno (Německo)
 
| datum úmrtí = 26.11.1818
 
| datum úmrtí = 26.11.1818
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef Maria  COLLOREDO-Wallsee
+
}}
 +
'''COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria''', ''* 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu''
 +
 
 +
Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské
 +
větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka
 +
Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných
 +
pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů
 +
se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným
 +
František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského
 +
a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem
 +
řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly
 +
za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C.
 +
se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem.
 +
Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního
 +
maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího
 +
pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva.
 +
Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756
 +
se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka,
 +
a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské
 +
dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské
 +
sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského
 +
řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti
 +
velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován
 +
velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl
 +
některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl
 +
důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu
 +
a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium).
 +
1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými
 +
komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes
 +
papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem.
 +
Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi
 +
fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule,
 +
která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem
 +
19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích
 +
(1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství
 +
v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení
 +
proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový
 +
kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup
 +
klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot
 +
1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze
 +
na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží.
 +
Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu
 +
řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy
 +
ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C.
 +
byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho
 +
okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.
 +
 
 +
František Skřivánek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
  
 
[[Kategorie:1735]]
 
[[Kategorie:1735]]
 +
[[Kategorie:Řezno]]
 
[[Kategorie:1818]]
 
[[Kategorie:1818]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 7. 11. 2016, 11:42

Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE
Narození 11.9.1735
Místo narození Řezno (Německo)
Úmrtí 26.11.1818
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67289

COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria, * 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu

Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). 1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem 19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích (1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot 1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.

L: OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.

František Skřivánek