COLLOREDO-WALLSEE Rudolf 2.12.1585-?24.1.1657: Porovnání verzí

Z Personal
(COLLOREDO-Wallsee_Rudolf_2.11.1585-1657)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Rudolf COLLOREDO-Wallsee
+
| jméno = Rudolf COLLOREDO-WALLSEE
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.11.1585
+
| datum narození = 2.12.1585
| místo narození =  
+
| místo narození = České Budějovice
| datum úmrtí = 1657
+
| datum úmrtí = 24.1. nebo 2.1657
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf COLLOREDO-Wallsee
+
}}
 +
'''COLLOREDO-WALLSEE, Rudolf''', ''* 2. 12. 1585 České Budějovice, † 24. 1. nebo 2. 1657 Praha, generál polní zbrojmistr, velkopřevor maltézského řádu''
 +
 
 +
Rod Wallsee pocházel ze švábské marky, 1593 získal v Království
 +
českém inkolát. Otec Ludvík byl císařským komořím,
 +
matka Perla, roz. de Bolcenico. C. již v chlapeckém věku
 +
složil řeholní sliby jako rytíř řádu johanitů (maltézských rytířů)
 +
a byl zařazen do komend Týnec u Svídnice a Hrobníky
 +
ve Slezsku (Grobniki). Z řádových rytířů se hojně rekrutovali
 +
důstojníci císařské armády. Tak tomu bylo i u C., který
 +
se účastnil řady vojenských tažení, proti Turkům v Uhrách,
 +
bojoval v zájmu Benátské republiky proti Mantovským
 +
a na dalších bojištích třicetileté války. V bitvě na Bílé Hoře
 +
1620 velel v hodnosti generála polního zbrojmistra, dále
 +
se účastnil pod generálem Tillym bojů proti Mansfeldovi
 +
a proti Dánům bojoval u Magdeburku. 1637 po smrti velkopřevora
 +
Viléma Zdeňka Vratislava z Mitrovic byl pražským
 +
konventem maltézského řádu zvolen velmistrem a vzápětí
 +
na Maltě potvrzen do funkce představeného českého velkopřevorství,
 +
kterému v té době podléhaly komendy a konventy
 +
zemí Koruny české, v Uhrách, Polsku, Rakousích,
 +
Dalmácii a Slavonii. Když 26. 7. 1648 pronikla švédská vojska
 +
pod vedením generála Königsmarka na pražskou Malou
 +
Stranu, byl C. v malostranském Maltézském paláci. Podařilo
 +
se mu uniknout na Staré Město. Jako polní maršál císařských
 +
vojsk se ujal obrany Prahy a za účasti nejen vojenské posádky,
 +
ale i dobrovolníků z řad měšťanů a studentů bránil pražská
 +
města až do uzavření vestfálského míru. Zemřel v Praze jako
 +
řeholní rytíř v hodnosti velkopřevora v Maltézském paláci
 +
a byl pohřben v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem.
 +
1857 byla instalována nad C. pohřebním místem socha
 +
z carrarského mramoru od Emanuela Maxe.
 +
 
 +
'''L:''' Významné osobnosti okresu Rychnova nad Kněžnou, 1994, s. 71; B. Lifka,
 +
Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 164n.; OSN
 +
5, s. 518; MČE 1, s. 709; NDB 3, s. 328n.; BL 1, s. 207; DBE 2, s. 358.
 +
 
 +
František Skřivánek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
Řádka 18: Řádka 56:
  
 
[[Kategorie:1585]]
 
[[Kategorie:1585]]
 +
[[Kategorie:České Budějovice]]
 
[[Kategorie:1657]]
 
[[Kategorie:1657]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 11. 2016, 12:56

Rudolf COLLOREDO-WALLSEE
Narození 2.12.1585
Místo narození České Budějovice
Úmrtí 24.1. nebo 2.1657
Místo úmrtí Praha
Povolání

45- Voják nebo partyzán 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

49- Náboženský nebo církevní činitel

COLLOREDO-WALLSEE, Rudolf, * 2. 12. 1585 České Budějovice, † 24. 1. nebo 2. 1657 Praha, generál polní zbrojmistr, velkopřevor maltézského řádu

Rod Wallsee pocházel ze švábské marky, 1593 získal v Království českém inkolát. Otec Ludvík byl císařským komořím, matka Perla, roz. de Bolcenico. C. již v chlapeckém věku složil řeholní sliby jako rytíř řádu johanitů (maltézských rytířů) a byl zařazen do komend Týnec u Svídnice a Hrobníky ve Slezsku (Grobniki). Z řádových rytířů se hojně rekrutovali důstojníci císařské armády. Tak tomu bylo i u C., který se účastnil řady vojenských tažení, proti Turkům v Uhrách, bojoval v zájmu Benátské republiky proti Mantovským a na dalších bojištích třicetileté války. V bitvě na Bílé Hoře 1620 velel v hodnosti generála polního zbrojmistra, dále se účastnil pod generálem Tillym bojů proti Mansfeldovi a proti Dánům bojoval u Magdeburku. 1637 po smrti velkopřevora Viléma Zdeňka Vratislava z Mitrovic byl pražským konventem maltézského řádu zvolen velmistrem a vzápětí na Maltě potvrzen do funkce představeného českého velkopřevorství, kterému v té době podléhaly komendy a konventy zemí Koruny české, v Uhrách, Polsku, Rakousích, Dalmácii a Slavonii. Když 26. 7. 1648 pronikla švédská vojska pod vedením generála Königsmarka na pražskou Malou Stranu, byl C. v malostranském Maltézském paláci. Podařilo se mu uniknout na Staré Město. Jako polní maršál císařských vojsk se ujal obrany Prahy a za účasti nejen vojenské posádky, ale i dobrovolníků z řad měšťanů a studentů bránil pražská města až do uzavření vestfálského míru. Zemřel v Praze jako řeholní rytíř v hodnosti velkopřevora v Maltézském paláci a byl pohřben v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem. 1857 byla instalována nad C. pohřebním místem socha z carrarského mramoru od Emanuela Maxe.

L: Významné osobnosti okresu Rychnova nad Kněžnou, 1994, s. 71; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 164n.; OSN 5, s. 518; MČE 1, s. 709; NDB 3, s. 328n.; BL 1, s. 207; DBE 2, s. 358.

František Skřivánek