COMETTA Giovanni Bartolomeo ?1620-4.9.1687: Porovnání verzí
(COMETTA_Giovanni_Bartolomeo_1620-4.9.1687) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Giovanni Bartolomeo COMETTA | | jméno = Giovanni Bartolomeo COMETTA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1620 | + | | datum narození = asi 1620 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Devoggio u Lugana (Švýcarsko) |
| datum úmrtí = 4.9.1687 | | datum úmrtí = 4.9.1687 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 449 |
+ | }} | ||
+ | '''COMETTA, Giovanni Bartolomeo''', ''* asi 1620 Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † 4. 9. 1687 Praha (datum pohřbu), štukatér, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny, působil mj. v Sasku | ||
+ | a v Dolní Lužici. V Praze, kam zřejmě přišel z Lince, byl | ||
+ | doložen od 1665. V Čechách pracoval pro církevní řády | ||
+ | (cisterciáky, jezuity a křižovníky), ale i pro přední šlechtice | ||
+ | (Kolovraty, Slavaty, Morziny a Šternberky) a byl rovněž v panovnických | ||
+ | službách. Získal 1680 místo dvorního štukatéra. | ||
+ | C. dekorativní štuky s mohutnými kartušemi, ovocnými festony | ||
+ | a žánrovými postavičkami andílků jsou živé, zatímco | ||
+ | jeho větší figurativní práce působí poněkud strnule. | ||
+ | |||
+ | Je mu připisována výzdoba audienčního sálu hradu Ortenburg | ||
+ | v Budyšíně z 1660 a zhruba ze stejné doby pocházející | ||
+ | štuky na zámku v saském Hermsdorfu a také mladší práce | ||
+ | v Lieberose u Chotěbuzi. V Muskau (dnes Bad Muskau, | ||
+ | Lužice) pracoval v městském a zámeckém kostele, od 1656 | ||
+ | prováděl výzdobu rytířského sálu tamního zámku. 1654–58 | ||
+ | vyhotovil figurální a dekorativní štuky v klášterním kostele | ||
+ | v lužické Neuzelle. S velkou pravděpodobností byl rovněž | ||
+ | autorem návrhu štukové výzdoby na náchodském zámku, | ||
+ | kterou uskutečnili Domenico Rossi se společníky a Andrea | ||
+ | Cyrus. V Praze patrně již v 50. letech pracoval v jezuitském | ||
+ | kostele sv. Salvátora v Klementinu. V stejném areálu dále | ||
+ | vyhotovil hlavice fasády a zřejmě i výzdobu chodeb západního | ||
+ | křídla. Doložen byl jeho podíl na hradčanské Loretě | ||
+ | (1664) a také v kostele sv. Jakuba v Jičíně. Dlouhodobě pracoval | ||
+ | ve Staré Boleslavi na štukové dekoraci tamního farního | ||
+ | a poutního kostela Nanebevzetí P. Marie (1662–74). Navrhoval | ||
+ | štukovou výzdobu v Kolovratské kapli na Svaté Hoře | ||
+ | u Příbrami, dále tam vyzdobil Plzeňskou kapli, provedl zřejmě | ||
+ | i dekoraci kaple sv. Maří Magdalény, kde se mu připisuje | ||
+ | i socha světice. Později se C. podílel na řadě významných | ||
+ | stavebních podniků. 1671 pracoval na štukách pokrývajících | ||
+ | klenby Mariánské a Leopoldovy kaple ve Sv. Havlu na Starém | ||
+ | Městě pražském, byl autorem hlavic na fasádě Černínského | ||
+ | paláce na Hradčanech (1673), kde na dvorních fasádách vytvářel | ||
+ | i další bohaté štukové detaily s Giovannim Madernou | ||
+ | (1674). Současně se podílel na přestavbě pražského Slavatovského | ||
+ | paláce (1673–74), 1674–75 štukem dekoroval klášterní | ||
+ | kostel v Klášteře u Nové Bystřice. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Dlabač 1, s. 288; Toman 1, s. 131; EČVU, s. 82; P. Preiss, Italští umělci | ||
+ | v Praze, 1986, s. 163n.; DČVU 2/1, 1989, s. 299; Saur 20, s. 443. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/98386 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlček | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1620]] | [[Kategorie:1620]] | ||
+ | [[Kategorie:Devoggio]] | ||
[[Kategorie:1687]] | [[Kategorie:1687]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 19:13
Giovanni Bartolomeo COMETTA | |
Narození | asi 1620 |
---|---|
Místo narození | Devoggio u Lugana (Švýcarsko) |
Úmrtí | 4.9.1687 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 449 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44096 |
COMETTA, Giovanni Bartolomeo, * asi 1620 Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † 4. 9. 1687 Praha (datum pohřbu), štukatér, sochař
Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny, působil mj. v Sasku a v Dolní Lužici. V Praze, kam zřejmě přišel z Lince, byl doložen od 1665. V Čechách pracoval pro církevní řády (cisterciáky, jezuity a křižovníky), ale i pro přední šlechtice (Kolovraty, Slavaty, Morziny a Šternberky) a byl rovněž v panovnických službách. Získal 1680 místo dvorního štukatéra. C. dekorativní štuky s mohutnými kartušemi, ovocnými festony a žánrovými postavičkami andílků jsou živé, zatímco jeho větší figurativní práce působí poněkud strnule.
Je mu připisována výzdoba audienčního sálu hradu Ortenburg v Budyšíně z 1660 a zhruba ze stejné doby pocházející štuky na zámku v saském Hermsdorfu a také mladší práce v Lieberose u Chotěbuzi. V Muskau (dnes Bad Muskau, Lužice) pracoval v městském a zámeckém kostele, od 1656 prováděl výzdobu rytířského sálu tamního zámku. 1654–58 vyhotovil figurální a dekorativní štuky v klášterním kostele v lužické Neuzelle. S velkou pravděpodobností byl rovněž autorem návrhu štukové výzdoby na náchodském zámku, kterou uskutečnili Domenico Rossi se společníky a Andrea Cyrus. V Praze patrně již v 50. letech pracoval v jezuitském kostele sv. Salvátora v Klementinu. V stejném areálu dále vyhotovil hlavice fasády a zřejmě i výzdobu chodeb západního křídla. Doložen byl jeho podíl na hradčanské Loretě (1664) a také v kostele sv. Jakuba v Jičíně. Dlouhodobě pracoval ve Staré Boleslavi na štukové dekoraci tamního farního a poutního kostela Nanebevzetí P. Marie (1662–74). Navrhoval štukovou výzdobu v Kolovratské kapli na Svaté Hoře u Příbrami, dále tam vyzdobil Plzeňskou kapli, provedl zřejmě i dekoraci kaple sv. Maří Magdalény, kde se mu připisuje i socha světice. Později se C. podílel na řadě významných stavebních podniků. 1671 pracoval na štukách pokrývajících klenby Mariánské a Leopoldovy kaple ve Sv. Havlu na Starém Městě pražském, byl autorem hlavic na fasádě Černínského paláce na Hradčanech (1673), kde na dvorních fasádách vytvářel i další bohaté štukové detaily s Giovannim Madernou (1674). Současně se podílel na přestavbě pražského Slavatovského paláce (1673–74), 1674–75 štukem dekoroval klášterní kostel v Klášteře u Nové Bystřice.
L: Dlabač 1, s. 288; Toman 1, s. 131; EČVU, s. 82; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 163n.; DČVU 2/1, 1989, s. 299; Saur 20, s. 443.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček