COMETTA Giovanni Bartolomeo ?1620-4.9.1687: Porovnání verzí

Z Personal
(COMETTA_Giovanni_Bartolomeo_1620-4.9.1687)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Giovanni Bartolomeo COMETTA
 
| jméno = Giovanni Bartolomeo COMETTA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1620
+
| datum narození = asi 1620
| místo narození =  
+
| místo narození = Devoggio u Lugana (Švýcarsko)
 
| datum úmrtí = 4.9.1687
 
| datum úmrtí = 4.9.1687
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Giovanni Bartolomeo COMETTA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 449
 +
}}
 +
'''COMETTA, Giovanni Bartolomeo''', ''* asi 1620 Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † 4. 9. 1687 Praha (datum pohřbu), štukatér, sochař''
 +
 
 +
Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny, působil mj. v Sasku
 +
a v Dolní Lužici. V Praze, kam zřejmě přišel z Lince, byl
 +
doložen od 1665. V Čechách pracoval pro církevní řády
 +
(cisterciáky, jezuity a křižovníky), ale i pro přední šlechtice
 +
(Kolovraty, Slavaty, Morziny a Šternberky) a byl rovněž v panovnických
 +
službách. Získal 1680 místo dvorního štukatéra.
 +
C. dekorativní štuky s mohutnými kartušemi, ovocnými festony
 +
a žánrovými postavičkami andílků jsou živé, zatímco
 +
jeho větší figurativní práce působí poněkud strnule.
 +
 
 +
Je mu připisována výzdoba audienčního sálu hradu Ortenburg
 +
v Budyšíně z 1660 a zhruba ze stejné doby pocházející
 +
štuky na zámku v saském Hermsdorfu a také mladší práce
 +
v Lieberose u Chotěbuzi. V Muskau (dnes Bad Muskau,
 +
Lužice) pracoval v městském a zámeckém kostele, od 1656
 +
prováděl výzdobu rytířského sálu tamního zámku. 1654–58
 +
vyhotovil figurální a dekorativní štuky v klášterním kostele
 +
v lužické Neuzelle. S velkou pravděpodobností byl rovněž
 +
autorem návrhu štukové výzdoby na náchodském zámku,
 +
kterou uskutečnili Domenico Rossi se společníky a Andrea
 +
Cyrus. V Praze patrně již v 50. letech pracoval v jezuitském
 +
kostele sv. Salvátora v Klementinu. V stejném areálu dále
 +
vyhotovil hlavice fasády a zřejmě i výzdobu chodeb západního
 +
křídla. Doložen byl jeho podíl na hradčanské Loretě
 +
(1664) a také v kostele sv. Jakuba v Jičíně. Dlouhodobě pracoval
 +
ve Staré Boleslavi na štukové dekoraci tamního farního
 +
a poutního kostela Nanebevzetí P. Marie (1662–74). Navrhoval
 +
štukovou výzdobu v Kolovratské kapli na Svaté Hoře
 +
u Příbrami, dále tam vyzdobil Plzeňskou kapli, provedl zřejmě
 +
i dekoraci kaple sv. Maří Magdalény, kde se mu připisuje
 +
i socha světice. Později se C. podílel na řadě významných
 +
stavebních podniků. 1671 pracoval na štukách pokrývajících
 +
klenby Mariánské a Leopoldovy kaple ve Sv. Havlu na Starém
 +
Městě pražském, byl autorem hlavic na fasádě Černínského
 +
paláce na Hradčanech (1673), kde na dvorních fasádách vytvářel
 +
i další bohaté štukové detaily s Giovannim Madernou
 +
(1674). Současně se podílel na přestavbě pražského Slavatovského
 +
paláce (1673–74), 1674–75 štukem dekoroval klášterní
 +
kostel v Klášteře u Nové Bystřice.
 +
 
 +
'''L:''' Dlabač 1, s. 288; Toman 1, s. 131; EČVU, s. 82; P. Preiss, Italští umělci
 +
v Praze, 1986, s. 163n.; DČVU 2/1, 1989, s. 299; Saur 20, s. 443.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/98386 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlček
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
 
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
  
 
[[Kategorie:1620]]
 
[[Kategorie:1620]]
 +
[[Kategorie:Devoggio]]
 
[[Kategorie:1687]]
 
[[Kategorie:1687]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 19:13

Giovanni Bartolomeo COMETTA
Narození asi 1620
Místo narození Devoggio u Lugana (Švýcarsko)
Úmrtí 4.9.1687
Místo úmrtí Praha
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 449
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44096

COMETTA, Giovanni Bartolomeo, * asi 1620 Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † 4. 9. 1687 Praha (datum pohřbu), štukatér, sochař

Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny, působil mj. v Sasku a v Dolní Lužici. V Praze, kam zřejmě přišel z Lince, byl doložen od 1665. V Čechách pracoval pro církevní řády (cisterciáky, jezuity a křižovníky), ale i pro přední šlechtice (Kolovraty, Slavaty, Morziny a Šternberky) a byl rovněž v panovnických službách. Získal 1680 místo dvorního štukatéra. C. dekorativní štuky s mohutnými kartušemi, ovocnými festony a žánrovými postavičkami andílků jsou živé, zatímco jeho větší figurativní práce působí poněkud strnule.

Je mu připisována výzdoba audienčního sálu hradu Ortenburg v Budyšíně z 1660 a zhruba ze stejné doby pocházející štuky na zámku v saském Hermsdorfu a také mladší práce v Lieberose u Chotěbuzi. V Muskau (dnes Bad Muskau, Lužice) pracoval v městském a zámeckém kostele, od 1656 prováděl výzdobu rytířského sálu tamního zámku. 1654–58 vyhotovil figurální a dekorativní štuky v klášterním kostele v lužické Neuzelle. S velkou pravděpodobností byl rovněž autorem návrhu štukové výzdoby na náchodském zámku, kterou uskutečnili Domenico Rossi se společníky a Andrea Cyrus. V Praze patrně již v 50. letech pracoval v jezuitském kostele sv. Salvátora v Klementinu. V stejném areálu dále vyhotovil hlavice fasády a zřejmě i výzdobu chodeb západního křídla. Doložen byl jeho podíl na hradčanské Loretě (1664) a také v kostele sv. Jakuba v Jičíně. Dlouhodobě pracoval ve Staré Boleslavi na štukové dekoraci tamního farního a poutního kostela Nanebevzetí P. Marie (1662–74). Navrhoval štukovou výzdobu v Kolovratské kapli na Svaté Hoře u Příbrami, dále tam vyzdobil Plzeňskou kapli, provedl zřejmě i dekoraci kaple sv. Maří Magdalény, kde se mu připisuje i socha světice. Později se C. podílel na řadě významných stavebních podniků. 1671 pracoval na štukách pokrývajících klenby Mariánské a Leopoldovy kaple ve Sv. Havlu na Starém Městě pražském, byl autorem hlavic na fasádě Černínského paláce na Hradčanech (1673), kde na dvorních fasádách vytvářel i další bohaté štukové detaily s Giovannim Madernou (1674). Současně se podílel na přestavbě pražského Slavatovského paláce (1673–74), 1674–75 štukem dekoroval klášterní kostel v Klášteře u Nové Bystřice.

L: Dlabač 1, s. 288; Toman 1, s. 131; EČVU, s. 82; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 163n.; DČVU 2/1, 1989, s. 299; Saur 20, s. 443.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček