Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CORI Carl Isidor 24.2.1865-31.8.1954

{{Infobox - osoba
| jméno = Carl Isidor CORI
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.2.1865
| místo narození = Most
| datum úmrtí = 31.8.1954
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 7- Zoolog
61- Pedagog

| jiná jména = 
}}
'''CORI, Carl Isidor''', ''* 24. 2. 1865 Most, † 31. 8. 1954 Vídeň (Rakousko), zoolog, lékař''

Syn ředitele mostecké městské kanceláře E. Coriho
(1812–1889), synovec J. N. Coriho (1819–1887), pravnuk
F. M. Pelcla (1734–1801), otec C. F. Coriho (1896–1984).
Po maturitě na gymnáziu v Mostě 1885 studoval na německé
lékařské fakultě v Praze, zaujat zoologií se však už 1887 stal
zároveň asistentem prof. B. Hatscheka v zoologickém ústavu
německé filozofické fakulty. S ním studoval 1888 v laguně
u Messiny některé druhy chapadlovek, 1889 obhájil disertaci
o jejich anatomii a získal doktorát filozofie v Lipsku, 1891
doktorát medicíny v Praze. Zaměřil se na srovnávací anatomii
bezobratlých, zvláště skupin s problematickou taxonomií
(chapadlovky, mechovnatci). 1892 se v Praze habilitoval pro
zoologii a srovnávací anatomii. Téhož roku se oženil s dcerou
profesora F. Lippicha Marií (1870–1922). V Praze se jim
narodila 1893 dcera Elisabeth a 1896 syn Carl Ferdinand,
budoucí nositel Nobelovy ceny.

Po Hatschekově odchodu do Vídně působil C. 1896–98
jako přednosta zoologického ústavu německé univerzity
a zároveň byl suplentem pro zoologii na německé technice
v Praze. Od 1898, jako mimořádný profesor na dovolené,
byl pověřen vedením c. k. zoologické stanice v Terstu. Proměnil
ji ve věhlasné středisko výzkumu Jadranu, navštěvované
domácími i zahraničními účastníky doškolovacích kursů
z anatomie, embryologie a biologie mořské fauny i pravidelných
vědeckých výprav na lodích Adria a Najade. Ve funkci
ředitele stanice v Terstu pokračoval i po jmenování řádným
profesorem pražské německé univerzity (1908); zároveň byl
1906–14 ředitelem státního ústavu pro výzkum malárie
v Terstu. Za první světové války sloužil C. jako šéflékař a konziliář
služby pro boj s malárií u 5. armády na řece Soča.

Poté, co Terst připadl Itálii, byl C. odtud vypovězen a vrátil
se do Prahy, kde 1919 obnovil přednášky. 1921/22 byl děkanem
Přírodovědecké fakulty Německé univerzity, od 1925
přednostou zoologického ústavu, k jehož přestavbě opatřil
ze soukromých zdrojů 150 000 Kč. 1925/26, od 12. 12.
1927/28 (po smrti H. Rietsche) a 1930/31 byl C. rektorem
Německé univerzity v Praze. Emeritován byl 1935, nadále
ale zůstal vědeckým pracovníkem zoologického ústavu. Přednášel
až do 1945. V květnu 1945 byl v Praze internován,
ale již v červnu propuštěn a v září 1946 s druhou dcerou
Margaretou (* 1905) a zetěm lékařem a biologem Felixem
Mainxem (1900–1983) odešel do Vídně, kde získal rakouské
státní občanství. Připomíná se jako poslední představitel klasické
srovnávací anatomie bezobratlých.

'''D:''' Beitrag zur Anatomie der Phoronis. Inaugural-Dissertation, Prag 1889;
Elementarcurs der Zootomie in fünfzehn Vorlesungen, Jena 1896 (s B.
Hatschekem); Das Blutgefäßsystem des jungen Ammocoetes, in: Arbeiten
auf dem zoologischen Institut der Universität Wien und der zoologischen
Station in Triest 16, 1906, 2. seš.; Der Naturfreund am Strande der Adria
und des Mittelmeergebietes, Wien – Leipzig 1910, 2. vyd. jako Der Natur-
freund am Meeresstrande, Wien 1928; Kamptozoa, Phoronidea, Bryozoa,
in: Handbuch der Zoologie, Jena 1929–1941; 15 Tafeln nebst Anleitungen
zum Sezieren von ausgewählten Tierformen aus: Elementarkurs der Zootomie
von B. Hatschek und C. I. C. (ed.), 1936; Biologie der Tiere, 1935;
Kamptozoa, in: H. G. Bronn (ed.), Klassen und Ordnungen des Tierreichs,
4. Bd., II. Abt., 4. Buch, Leipzig 1936; Phoronidea, in: H. G. Bronn (ed.),
Klassen und Ordnungen des Tierreichs, 4. Bd., IV. Abt., 1. Buch, I. Teil,
Leipzig 1939.

'''L:''' MSN 1, s. 876; S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla. Genealogická
studie, 1934, s. 88n. 91n.; KSN 2, s. 365; Österreicher der Gegenwart,
Wien 1951, s. 36; F. Knoll, C. C. und die k. k. Zoologische Station in
Triest, in: Österreichische Naturforscher, Ärzte und Techniker, Wien 1957,
s. 81n.; NDB 3, s. 360; H., C. I. C., Organisator der österreichischen Meeresforschung,
in: Prager Nachrichten 16, 1965, č. 2, s. 5n.; C. F. C., The
Call of Science, in: Annual Review of Biochemistry 38, 1969, s. 1n.; BL 1,
s. 210; P. Čech, Od Františka Martina Pelcla k Nobelově ceně, in: J. Tydlitát
(ed.), František Martin Pelcl. Sborník příspěvků z odborného semináře,
2001, s. 43n.; týž, Rodovniški pregled Lipičevih prednikov in potomcev, in:
Z. Zupanič Slavec (ed.), Dr. Fran Viljem Lipič, Osnovne značilnosti dipsobiostatike,
Ljubljana 2005, s. 111n.

'''P:''' Archiv AV ČR Praha, fond Společnost pro podporu německé vědy, umění
a literatury v Čechách, osobní spis (mj. dopisy F. K. Studničkovi, B. Němcovi,
F. Vejdovskému).

Pavel Čech

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:7- Zoolog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:Most]]
[[Kategorie:1954]]
[[Kategorie:Vídeň]]