CORI Jan Nepomuk 25.6.1819-12.10.1887: Porovnání verzí
(CORI_Jan_1819-1887) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jan CORI | + | | jméno = Jan Nepomuk CORI |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1819 | + | | datum narození = 25.6.1819 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Jindřichův Hradec |
− | | datum úmrtí = 1887 | + | | datum úmrtí = 12.10.1887 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jindřichův Hradec |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CORI, Jan Nepomuk''', ''* 25. 6. 1819 Jindřichův Hradec, † 12. 10. 1887 Jindřichův Hradec, vojenský kněz, historik'' | ||
+ | |||
+ | Syn jindřichohradeckého obročního J. Coriho (1771–1846) | ||
+ | a K. Pelclové (1787–1851), vnuk F. M. Pelcla (1734–1801), | ||
+ | strýc C. I. Coriho (1865–1954), prastrýc C. F. Coriho | ||
+ | (1896–1984). Vyrůstal na jindřichohradeckém zámku, což | ||
+ | v něm vypěstovalo celoživotní zaujetí dějinami a architekturou | ||
+ | (1843 zámkem prováděl J. V. Friče a bratry F. a V. Náprstky, | ||
+ | načež je představil Pelclově dceři – své matce). 1839 | ||
+ | vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, 25. 7. 1843 | ||
+ | byl vysvěcen na kněze; nejprve se stal kaplanem v rodišti, | ||
+ | 1845 pak byl vyslán jako polní kaplan III. třídy k 11. pěšímu | ||
+ | pluku (od 1854 plukovní a špitální kaplan v Mohuči, | ||
+ | od 1856 čestný farář českobudějovické diecéze). 1866 byl | ||
+ | jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen | ||
+ | na polního kaplana I. třídy; záhy nato byl ale převelen k dělostřeleckému | ||
+ | pluku do Salcburska. Od 1868 (definitivně | ||
+ | od 1870) získal potvrzení jako c. k. vojenský okresní farář | ||
+ | v Linci pro Horní Rakousy a Salcbursko. V téže době se začal | ||
+ | zabývat znovu historií a od 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem | ||
+ | pro Horní Rakousy. 1876 byl přeložen do Innsbrucku, | ||
+ | ale již k 7. 4. 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném | ||
+ | Jindřichově Hradci. | ||
+ | |||
+ | C. byl autorem prací o dějinách hlavního chrámu v Lorchu a | ||
+ | domnělém přeložení biskupství do Pasova, středověké hradní | ||
+ | architektuře, o česko-hornorakouských hraničních sporech | ||
+ | od časů císaře Fridricha III. až do konce 15. století, o dějinách | ||
+ | jindřichohradeckého hradu a rodu pánů z Hradce | ||
+ | i o dějinách města Mostu, který mu za to (1882) propůjčil | ||
+ | čestné občanství. Četné další práce zůstaly v rukopise. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst | ||
+ | einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch | ||
+ | nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871; Bau und | ||
+ | Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf | ||
+ | Oberösterreich, Linz 1874; Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově | ||
+ | Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek | ||
+ | k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.); | ||
+ | Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.; Grenzfehden zwischen | ||
+ | Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende | ||
+ | des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum | ||
+ | Jahre 1788, 1889; Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21, | ||
+ | 1891, č. 37, s. 293n.; Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in: | ||
+ | tamtéž, č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n.; Menhart, volený biskup Tridentský | ||
+ | (1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44, | ||
+ | s. 349n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. V. Frič, Paměti 1, 1885, s. 174; Úmrtí. Dne 12. října zesnul zde v Pánu | ||
+ | veledůst. pán…, in: Ohlas od Nežárky 17, 1887, č. 42, s. 406; J. Platzerová | ||
+ | – E. Cori, Všem, kdožkoli našemu v Pánu zesnulému bratrovi Janovi Corimu…, | ||
+ | in: tamtéž, č. 43, s. 422; OSN 5, s. 629; F. Tischer, P. Jan Nep. C., | ||
+ | kanovník a spisovatel historický, in: Ohlas od Nežárky 22, 1892, č. 10–11, | ||
+ | s. 81, 89n.; J. M. Brauner, Brüxer Gedenkbuch, 2. Band: Brüx im 19. Jahrhundert, | ||
+ | b. d., s. 67; Z. Nejedlý, Bedřich Smetana 1/1, 1924, s. 319; MSN | ||
+ | 1, s. 876; BOS 3, s. 185; S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla, Genealogická | ||
+ | studie, 1934, s. 88n.; KSN 2, 1937, s. 365; J. Johanides, František | ||
+ | Martin Pelcl, 1981, s. 42n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' dopis F. Čenskému 27. 10. 1852, LA PNP Praha; dopis K. J. Erbenovi | ||
+ | 5. 9. 1858, tamtéž. | ||
+ | |||
+ | Pavel Čech | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1819]] | [[Kategorie:1819]] | ||
+ | [[Kategorie:Jindřichův Hradec]] | ||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] |
Verze z 8. 11. 2016, 21:11
Jan Nepomuk CORI | |
Narození | 25.6.1819 |
---|---|
Místo narození | Jindřichův Hradec |
Úmrtí | 12.10.1887 |
Místo úmrtí | Jindřichův Hradec |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44125 |
CORI, Jan Nepomuk, * 25. 6. 1819 Jindřichův Hradec, † 12. 10. 1887 Jindřichův Hradec, vojenský kněz, historik
Syn jindřichohradeckého obročního J. Coriho (1771–1846) a K. Pelclové (1787–1851), vnuk F. M. Pelcla (1734–1801), strýc C. I. Coriho (1865–1954), prastrýc C. F. Coriho (1896–1984). Vyrůstal na jindřichohradeckém zámku, což v něm vypěstovalo celoživotní zaujetí dějinami a architekturou (1843 zámkem prováděl J. V. Friče a bratry F. a V. Náprstky, načež je představil Pelclově dceři – své matce). 1839 vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, 25. 7. 1843 byl vysvěcen na kněze; nejprve se stal kaplanem v rodišti, 1845 pak byl vyslán jako polní kaplan III. třídy k 11. pěšímu pluku (od 1854 plukovní a špitální kaplan v Mohuči, od 1856 čestný farář českobudějovické diecéze). 1866 byl jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen na polního kaplana I. třídy; záhy nato byl ale převelen k dělostřeleckému pluku do Salcburska. Od 1868 (definitivně od 1870) získal potvrzení jako c. k. vojenský okresní farář v Linci pro Horní Rakousy a Salcbursko. V téže době se začal zabývat znovu historií a od 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem pro Horní Rakousy. 1876 byl přeložen do Innsbrucku, ale již k 7. 4. 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném Jindřichově Hradci.
C. byl autorem prací o dějinách hlavního chrámu v Lorchu a domnělém přeložení biskupství do Pasova, středověké hradní architektuře, o česko-hornorakouských hraničních sporech od časů císaře Fridricha III. až do konce 15. století, o dějinách jindřichohradeckého hradu a rodu pánů z Hradce i o dějinách města Mostu, který mu za to (1882) propůjčil čestné občanství. Četné další práce zůstaly v rukopise.
D: Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871; Bau und Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf Oberösterreich, Linz 1874; Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.); Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.; Grenzfehden zwischen Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum Jahre 1788, 1889; Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21, 1891, č. 37, s. 293n.; Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in: tamtéž, č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n.; Menhart, volený biskup Tridentský (1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44, s. 349n.
L: J. V. Frič, Paměti 1, 1885, s. 174; Úmrtí. Dne 12. října zesnul zde v Pánu veledůst. pán…, in: Ohlas od Nežárky 17, 1887, č. 42, s. 406; J. Platzerová – E. Cori, Všem, kdožkoli našemu v Pánu zesnulému bratrovi Janovi Corimu…, in: tamtéž, č. 43, s. 422; OSN 5, s. 629; F. Tischer, P. Jan Nep. C., kanovník a spisovatel historický, in: Ohlas od Nežárky 22, 1892, č. 10–11, s. 81, 89n.; J. M. Brauner, Brüxer Gedenkbuch, 2. Band: Brüx im 19. Jahrhundert, b. d., s. 67; Z. Nejedlý, Bedřich Smetana 1/1, 1924, s. 319; MSN 1, s. 876; BOS 3, s. 185; S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla, Genealogická studie, 1934, s. 88n.; KSN 2, 1937, s. 365; J. Johanides, František Martin Pelcl, 1981, s. 42n.
P: dopis F. Čenskému 27. 10. 1852, LA PNP Praha; dopis K. J. Erbenovi 5. 9. 1858, tamtéž.
Pavel Čech