CORI Jan Nepomuk 25.6.1819-12.10.1887

Z Personal
Jan Nepomuk CORI
Narození 25.6.1819
Místo narození Jindřichův Hradec
Úmrtí 12.10.1887
Místo úmrtí Jindřichův Hradec
Povolání 63- Spisovatel

CORI, Jan Nepomuk, * 25. 6. 1819 Jindřichův Hradec, † 12. 10. 1887 Jindřichův Hradec, vojenský kněz, historik

Syn jindřichohradeckého obročního J. Coriho (1771–1846) a K. Pelclové (1787–1851), vnuk F. M. Pelcla (1734–1801), strýc C. I. Coriho (1865–1954), prastrýc C. F. Coriho (1896–1984). Vyrůstal na jindřichohradeckém zámku, což v něm vypěstovalo celoživotní zaujetí dějinami a architekturou (1843 zámkem prováděl J. V. Friče a bratry F. a V. Náprstky, načež je představil Pelclově dceři – své matce). 1839 vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, 25. 7. 1843 byl vysvěcen na kněze; nejprve se stal kaplanem v rodišti, 1845 pak byl vyslán jako polní kaplan III. třídy k 11. pěšímu pluku (od 1854 plukovní a špitální kaplan v Mohuči, od 1856 čestný farář českobudějovické diecéze). 1866 byl jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen na polního kaplana I. třídy; záhy nato byl ale převelen k dělostřeleckému pluku do Salcburska. Od 1868 (definitivně od 1870) získal potvrzení jako c. k. vojenský okresní farář v Linci pro Horní Rakousy a Salcbursko. V téže době se začal zabývat znovu historií a od 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem pro Horní Rakousy. 1876 byl přeložen do Innsbrucku, ale již k 7. 4. 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném Jindřichově Hradci.

C. byl autorem prací o dějinách hlavního chrámu v Lorchu a domnělém přeložení biskupství do Pasova, středověké hradní architektuře, o česko-hornorakouských hraničních sporech od časů císaře Fridricha III. až do konce 15. století, o dějinách jindřichohradeckého hradu a rodu pánů z Hradce i o dějinách města Mostu, který mu za to (1882) propůjčil čestné občanství. Četné další práce zůstaly v rukopise.

D: Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871; Bau und Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf Oberösterreich, Linz 1874; Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.); Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.; Grenzfehden zwischen Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum Jahre 1788, 1889; Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21, 1891, č. 37, s. 293n.; Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in: tamtéž, č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n.; Menhart, volený biskup Tridentský (1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44, s. 349n.

L: J. V. Frič, Paměti 1, 1885, s. 174; Úmrtí. Dne 12. října zesnul zde v Pánu veledůst. pán…, in: Ohlas od Nežárky 17, 1887, č. 42, s. 406; J. Platzerová – E. Cori, Všem, kdožkoli našemu v Pánu zesnulému bratrovi Janovi Corimu…, in: tamtéž, č. 43, s. 422; OSN 5, s. 629; F. Tischer, P. Jan Nep. C., kanovník a spisovatel historický, in: Ohlas od Nežárky 22, 1892, č. 10–11, s. 81, 89n.; J. M. Brauner, Brüxer Gedenkbuch, 2. Band: Brüx im 19. Jahrhundert, b. d., s. 67; Z. Nejedlý, Bedřich Smetana 1/1, 1924, s. 319; MSN 1, s. 876; BOS 3, s. 185; S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla, Genealogická studie, 1934, s. 88n.; KSN 2, 1937, s. 365; J. Johanides, František Martin Pelcl, 1981, s. 42n.

P: dopis F. Čenskému 27. 10. 1852, LA PNP Praha; dopis K. J. Erbenovi 5. 9. 1858, tamtéž.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Čech