Biografický slovník
CORNU Jules 24.2.1849-27.11.1919: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 460 | ||
}} | }} | ||
'''CORNU, Jules''', ''* 24. 2. 1849 Villars-Mendraz (Švýcarsko), † 27. 11. 1919 Leoben (Rakousko), jazykovědec, pedagog'' | '''CORNU, Jules''', ''* 24. 2. 1849 Villars-Mendraz (Švýcarsko), † 27. 11. 1919 Leoben (Rakousko), jazykovědec, pedagog'' | ||
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:01
| Jules CORNU | |
 | |
| Narození | 24.2.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Villars-Mendraz (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 27.11.1919 |
| Místo úmrtí | Leoben (Rakousko) |
| Povolání | 55- Jazykovědec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 460 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44131 |
CORNU, Jules, * 24. 2. 1849 Villars-Mendraz (Švýcarsko), † 27. 11. 1919 Leoben (Rakousko), jazykovědec, pedagog
Pocházel z frankofonní části Švýcarska, z kantonu Vaud (Waadt). Studoval romanistiku na univerzitách v Basileji a Lausanne, v Basileji získal doktorát (Dr. phil.). Od 1876 působil jako profesor na univerzitě v Basileji, 1877–1901 profesor románské filologie a vedoucí vědeckého oddělení francouzského semináře na německé univerzitě v Praze, od 1901 na univerzitě v Grazu. 1914 odešel do výslužby. Rakouský císař mu udělil titul dvorního rady. Zabýval se nářečími francouzštiny ve Švýcarsku, hláskoslovím (zejména ve francouzštině), textovou kritikou španělských a portugalských textů, otázkami latinské a románské metriky. V době působení v Praze uveřejnil své nejvýznamnější práce, např. 1888 gramatiku portugalštiny. Jeho syn Felix C. (1882–1909) byl mineralogem.
D: Phonologie du Bagnard, 1879; Phonologie syntactique du Cancioneiro general, 1885; Grammatik der portugiesischen Sprache, in: Gröbers Grundriss der romanischen Philologie 1, 1888 (2. vyd. 1904–06).
L: Meyers Lexikon 3, Leipzig 1925, s. 37; Brockhaus 4, s. 234; OSND 1/2, s. 945; Wielka ilustrowana encyklopedia powszechna 3, Kraków b. d., s. 166; BL 1, s. 211; Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch.
Pavel Vlašímský
