Biografický slovník
CORNU Jules 24.2.1849-27.11.1919: Porovnání verzí
(CORNU_Julius_24.2.1849-27.11.1919) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Jules CORNU |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.2.1849 | | datum narození = 24.2.1849 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Villars-Mendraz (Švýcarsko) |
| datum úmrtí = 27.11.1919 | | datum úmrtí = 27.11.1919 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Leoben (Rakousko) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''CORNU, Jules''', ''* 24. 2. 1849 Villars-Mendraz (Švýcarsko), † 27. 11. 1919 Leoben (Rakousko), jazykovědec, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z frankofonní části Švýcarska, z kantonu Vaud | ||
| + | (Waadt). Studoval romanistiku na univerzitách v Basileji | ||
| + | a Lausanne, v Basileji získal doktorát (Dr. phil.). Od 1876 | ||
| + | působil jako profesor na univerzitě v Basileji, 1877–1901 profesor | ||
| + | románské filologie a vedoucí vědeckého oddělení francouzského | ||
| + | semináře na německé univerzitě v Praze, od 1901 | ||
| + | na univerzitě v Grazu. 1914 odešel do výslužby. Rakouský | ||
| + | císař mu udělil titul dvorního rady. Zabýval se nářečími | ||
| + | francouzštiny ve Švýcarsku, hláskoslovím (zejména ve francouzštině), | ||
| + | textovou kritikou španělských a portugalských | ||
| + | textů, otázkami latinské a románské metriky. V době působení | ||
| + | v Praze uveřejnil své nejvýznamnější práce, např. 1888 | ||
| + | gramatiku portugalštiny. Jeho syn Felix C. (1882–1909) byl | ||
| + | mineralogem. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Phonologie du Bagnard, 1879; Phonologie syntactique du Cancioneiro | ||
| + | general, 1885; Grammatik der portugiesischen Sprache, in: Gröbers Grundriss | ||
| + | der romanischen Philologie 1, 1888 (2. vyd. 1904–06). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Meyers Lexikon 3, Leipzig 1925, s. 37; Brockhaus 4, s. 234; OSND 1/2, | ||
| + | s. 945; Wielka ilustrowana encyklopedia powszechna 3, Kraków b. d., s. 166; | ||
| + | BL 1, s. 211; Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
| + | [[Kategorie:Villars-Mendraz]] | ||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
| + | [[Kategorie:Leoben]] | ||
Verze z 9. 11. 2016, 19:44
| Jules CORNU | |
 | |
| Narození | 24.2.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Villars-Mendraz (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 27.11.1919 |
| Místo úmrtí | Leoben (Rakousko) |
| Povolání | 55- Jazykovědec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44131 |
CORNU, Jules, * 24. 2. 1849 Villars-Mendraz (Švýcarsko), † 27. 11. 1919 Leoben (Rakousko), jazykovědec, pedagog
Pocházel z frankofonní části Švýcarska, z kantonu Vaud (Waadt). Studoval romanistiku na univerzitách v Basileji a Lausanne, v Basileji získal doktorát (Dr. phil.). Od 1876 působil jako profesor na univerzitě v Basileji, 1877–1901 profesor románské filologie a vedoucí vědeckého oddělení francouzského semináře na německé univerzitě v Praze, od 1901 na univerzitě v Grazu. 1914 odešel do výslužby. Rakouský císař mu udělil titul dvorního rady. Zabýval se nářečími francouzštiny ve Švýcarsku, hláskoslovím (zejména ve francouzštině), textovou kritikou španělských a portugalských textů, otázkami latinské a románské metriky. V době působení v Praze uveřejnil své nejvýznamnější práce, např. 1888 gramatiku portugalštiny. Jeho syn Felix C. (1882–1909) byl mineralogem.
D: Phonologie du Bagnard, 1879; Phonologie syntactique du Cancioneiro general, 1885; Grammatik der portugiesischen Sprache, in: Gröbers Grundriss der romanischen Philologie 1, 1888 (2. vyd. 1904–06).
L: Meyers Lexikon 3, Leipzig 1925, s. 37; Brockhaus 4, s. 234; OSND 1/2, s. 945; Wielka ilustrowana encyklopedia powszechna 3, Kraków b. d., s. 166; BL 1, s. 211; Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch.
Pavel Vlašímský
