COSTA Girolamo ?1671-3.2.1741: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 3.2.1741
 
| datum úmrtí = 3.2.1741
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt
+
| povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 461-462
 
}}
 
}}
 
'''COSTA, Girolamo''' ''(též KOSTA Hieronymo, Jarolím), * asi 1671 Pelsoto (Itálie), † 3. 2. 1741 Praha, architekt, malíř''
 
'''COSTA, Girolamo''' ''(též KOSTA Hieronymo, Jarolím), * asi 1671 Pelsoto (Itálie), † 3. 2. 1741 Praha, architekt, malíř''

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 11:02

Girolamo COSTA
Narození asi 1671
Místo narození Pelsoto (Itálie)
Úmrtí 3.2.1741
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 461-462

COSTA, Girolamo (též KOSTA Hieronymo, Jarolím), * asi 1671 Pelsoto (Itálie), † 3. 2. 1741 Praha, architekt, malíř

První zpráva o C. pobytu v Čechách se váže k Červenému Hrádku u Chomutova, kde se 10. 8. 1700 oženil v zámecké kapli s Annou Magdalenou, původem z Kladska. Ve stejném místě byl doložen až do 1707, takže tu byl patrně zaměstnán ve službách hraběte Hrzána z Harasova. Po delší odmlce pak prameny zachytily C. v Praze (1720), kde byl posléze titulován jako inženýr, takže mohl být zaměstnán ve státních službách či u vojska. Stal se dobrodincem Vlašského špitálu v Praze, vlastnil v Praze výstavný dům (1726) a přiznával velmi vysoký výdělek, přitom však asi nebyl stavitelem, protože neměl žádného tovaryše.

V souvislosti se stavební činností byl poprvé uveden v pamětní listině při položení základního kamene kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech (1720) vedle Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Doložen byl také jako věřitel (1720–21) hraběnky Lažanské v Manětíně, pro kterou pracoval asi při stavbě zámku. V dalším desetiletí působil u knížete Lobkowicze, 1735–36 stavěl centrální dispozice hřbitovní kaple Božího Těla v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku, zároveň tam vyzdobil kupoli freskou s výjevem Nalezení Nejsv. Svátosti a vytvořil také tři iluzivní oltáře. Pro Lobkowicze dále navrhl přestavbu kostela sv. Václava v Ledčicích (1737–52). Současně pracoval pro Leopolda Antonína Salma-Reifferscheidta, jemuž 1737 projektoval nový zámek v Hanšpachu (nyní Lipová u Šluknova). Tam byl zaznamenán ještě 1739.

L: Toman 1, s. 132; V. Naňková, Nová zjištění k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 85n.; J. Pšeničková, O stavbě nového kostela v Ledčicích, in: Kulturní měsíčník galerie Roudnice n. L. 10, 1974, s. 27n.; V. Naňková, Architekt a malíř J. C., in: tamtéž 11, 1975, s. 25n.; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, s. 442n., 2, 1978, s. 266; Dizionario Biografico degli Italiani 28, Roma 1983, s. 204n.; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 401; M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, 1986, s. 96; M. Ebel, Prameny k dějinám manětínského zámku, in: Sborník Městské památkové zóny. Manětín a Rabštejn, 1997, s. 14n.; P. Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000, s. 132, 281; KSN 2, s. 373, Architekti, s. 118n.; Saur 21, s. 432; BL 1, s. 211.

P: SOA Litoměřice, matriky Jirkov 70/1, 70/2; SOA Litoměřice, pracoviště Žitenice, Velkostatek Červený Hrádek; SOkA Klatovy, Velkostatek Manětín, Particular Cassa-Raittung pro Ao 1720–21.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček