COUDENHOVE-KALERGI Jindřich 12.10.1859-14.5.1906

Z Personal
Jindřich COUDENHOVE-KALERGI
Narození 12.10.1859
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 14.5.1906
Místo úmrtí Poběžovice u Horšovského Týna
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58154

COUDENHOVE-KALERGI, Jindřich (též Heinrich Hans Maria), * 12. 10. 1859 Vídeň (Rakousko), † 14. 5. 1906 Poběžovice u Horšovského Týna, velkostatkář, diplomat, spisovatel

Pocházel z valonského šlechtického rodu ze severního Brabantska, který 1790 obdržel titul říšských hrabat, český inkolát získal 1834. Od 1864 vlastnila tato větev spojené velkostatky Ronšperk (Poběžovice)-Pivoň, od 1869 také velkostatek Mutěnín. Měla majetek i v Uhrách. C. pocházel ze šesti dětí diplomata Františka Karla C. (1825–1893) a Marie, roz. Kalergi (1840–1877). Od 1903 užívala rodina jméno Coudenhove-Kalergi, na počest tohoto starobylého krétského rodu. C. studoval na vídeňském gymnáziu, v konviktu Kalksburgu a maturitu složil v Theresianu. Absolvoval právnická a filozofická studia ve Vídni a v Černovicích (dnes Ukrajina). Hovořil osmnácti evropskými i neevropskými jazyky. V rakouských diplomatických službách působil od 1884 jako atašé v Aténách, později v Buenos Aires, od 1887 na velvyslanectví v Konstantinopoli (dnes Istanbul). 1889 se stal legačním sekretářem v Rio de Janeiru a následně v Tokiu, kde zastával od 29. 2. 1892 místo legačního rady a kde se 16. 12. 1892 oženil s Japonkou Micuko Aoyama (1874–1941), pocházející ze známé tokijské obchodnické rodiny. Měli čtyři syny Johanna (1893–1965), Ejiro (pokřtěný jako Richard, 1894–1972), Gerolfa (1896–1978), Karla Heinricha (1903–1987) a tři dcery Elizabeth (1898–1936), Olgu (1900–1976) a Frederike (1901–1971). Procestoval vedle evropských zemí celý Přední východ, severní Afriku, Rusko, tehdejší Přední i Zadní Indii, Koreu, Čínu. Na svých cestách se aktivně věnoval studiu místních kultur a filologii. Krátce po smrti svého otce se po téměř pětiletém působení v Japonsku vzdal diplomatické služby a ujal se rodinného dědictví. V poběžovickém zámku vybudoval rozsáhlou knihovnu a vytvořil tam intelektuální centrum světové úrovně. Napsal zde i dvě studie Politische Studien über Österreich-Ungarn a Das Wesen des Antisemitismus, připravil rozsáhlou (tiskem nevydanou) studii Die Geschichte der Verneinung des Willens zum Leben und die ihr zugrunde liegende Wahrheit in den verschiedenen theologischen und philosophischen Systemen. Das Reich der Verneinung, která měla synkretizovat myšlení, náboženství a kultury Evropy a Asie. Zabýval se též studiem historických a orientalistických oborů. Na jeho základě obdržel 1902 na německé univerzitě v Praze doktorát filozofie. Zabýval se i medicínou a přírodovědou, byl považován za jednoho ze zakladatelů sionismu, věnoval se také dalším, obecně humanistickým, politologickým a filozoficko-náboženským aktivitám. Ač byl přesvědčeným katolíkem a terciářem asketického řádu trapistů, byl velmi tolerantní k jiným náboženstvím a filozofickým myšlenkám. Pokládal se za rakouského patriota a intenzivně se zabýval reformou státu. Vynikal politickou jasnozřivostí a dokázal s předstihem odhadnout vznik i výsledek vojenských konfliktů na asijském kontinentu. Své děti vychovával v kosmopolitním duchu a mnohé jeho myšlenky se později odrazily v díle syna Richarda.

D: Memoire à l’adresse des membres du Congres antimaçonnique de Trente par le Comte H. C., Wien 1897; Der Minotaur der „Ehre“. Studie zur Antiduellbewegung und Duellenüge, Berlin 1902; Politische Studie über Österreich-Ungarn, Wien 1900; Zur Charakteristik der „Los von Rom“- Bewegung, Wien 1906; Das Wesen des Antisemitismus, Leipzig 1923. L: R. C.-K., Das Wesen des Antisemitismus von Heinrich Graf C.-K., eingel. durch Antisemitismus nach dem Weltkrieg, Wien 1929; Paměti hraběnky Micu(ko) Coudenhove-Kalergi, 2006, passim.

P: SOA Plzeň, písemná pozůstalost; rodinný hrob na hřbitově v Poběžovicích.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Hořejš