CREDNER Friedrich August ?1806-?1865: Porovnání verzí

Z Personal
(CREDNER_Bedřich_August_1806)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Bedřich August CREDNER
+
| jméno = Friedrich August CREDNER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1806
 
| datum narození = 1806
| místo narození =  
+
| místo narození = Waltershausen bei Gotha (Německo)
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = po 1865
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
+
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury<br />92- Umění - ostatní
92- Umění - ostatní
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bedřich August CREDNER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 465-466
 +
}}
 +
'''CREDNER, Friedrich August''' ''(též Bedřich August), * ?1806 Waltershausen bei Gotha? (Německo), † po 1865? Praha, knihkupec, nakladatel''
 +
 
 +
Pocházel z početné rodiny původem z Durynska. Řemeslu
 +
se učil od 1822 v Lemgo u Leopolda Helwinga, majitele významného
 +
Meyerova knihkupectví, které patřilo už v 17. a
 +
18. století k největším v německy mluvících zemích. 1828
 +
působil C. jako volontér u Friedricha Fleischera v Lipsku.
 +
Už tehdy začal připravovat systematický katalog nabízených
 +
publikací včetně časopiseckých recenzí a dalších ohlasů, které
 +
měly čtenáře informovat o jejich obsahu a úrovni. V této práci
 +
pokračoval celý život a vydal ji 1865 tiskem.
 +
 
 +
Ve 30. letech pracoval v Praze v podniku Gottlieb Hasse
 +
a synové a pokračoval ve své cestě za pracovními zkušenostmi
 +
do Sedmihradska (Uhry). 1840 vydal v Hermannstadtu
 +
(dnes Sibiu) vlastním nákladem první knihu. Jednalo
 +
se o německé básně C. přítele Johanna Karla Schullera. Literární
 +
tvorbě sedmihradských Němců se věnoval jako nakladatel
 +
i později a nevyhýbal se ani publikacím v místním
 +
nářečí. 1841 přesídlil do Temešváru (dnes Timişoara), kde
 +
se osamostatnil a ve svém obchodě nabízel knihy, umělecké
 +
tisky a hudebniny. 1845 se vrátil do Prahy. Se společníkem
 +
Christianem Kleinbubem a za finanční podpory svého bratra
 +
Ernsta C., žijícího v té době ve Vratislavi koupil od fi rmy
 +
Gottlieb Hasse a synové pražské knihkupectví založené 1813
 +
Josefem Krausem. C. podnik se úspěšně rozvíjel a získal podporu
 +
vlivných osobností z řad církevní hierarchie a šlechty.
 +
K příznivcům firmy Credner & Kleinbub patřil např. hrabě
 +
Lev Thun. 1847 získal C. titul dvorní dodavatel. Vedle
 +
prodeje knih jiných nakladatelů nabízel stále častěji i vlastní
 +
tisky nejrůznějšího zaměření, od odborné technické a technologické
 +
literatury přes církevní spisy a politické brožury
 +
až po beletrii. Malá část C. publikací vycházela v češtině, převažovala
 +
německá produkce.
 +
 
 +
K revoluci 1848–49 se C. stavěl velmi kriticky. Vydavatelskou
 +
činnost tehdy omezil a údajně na radu lékařů strávil
 +
delší čas v lázních Teplice v Čechách. 1849 však už vydal
 +
několik brožur a příležitostných tisků, které kritizovaly revoluční
 +
požadavky (''Kirchner von Neukirchen über Zeitpachten'';
 +
''Graf Wurmbrand über Presseanarchie''; ''Ritter von Infelds''
 +
''Grundzüge eines Bewirthschaftung-Systems Leo Graf Thun''; ''Offenes''
 +
''Sendschreiben an den Prager Bürger Joh. Slawik in Betreff''
 +
''der Ereignisse in der Pfingstwoche 1848 zu Prag'', vyšlo i česky
 +
jako ''Otevřený list panu Janu Slavíkovi, měšťanu Pražskému'',
 +
''strany událostí Pražských za dnů svatodušních 1848'').
 +
 
 +
Po 1850 obdržel C. řadu oficiálních zakázek. Angažoval
 +
se při vzniku a činnosti vyšší obchodní školy v Praze. Vrátil
 +
se také k propagaci německé sedmihradské literární
 +
tvorby. 1856 vystoupil po dohodě ze společného podniku
 +
Ch. Kleinbub a firma nesla nadále jméno K. k. Hof-,
 +
Buch- und Kunsthand lung von F. A. Credner. Obchodu
 +
se po 1860 podařilo úspěšně překonat i obtíže spojené
 +
se zavedením nového živnostenského řádu, který umožnil
 +
do té doby nevídanou konkurenci. Už 1864 působilo jen
 +
v Čechách 166 knihkupectví. C. podnik utrpěl tehdy ztráty,
 +
měl však stále vlivné příznivce a podařilo se mu krizi překonat.
 +
1864 po čtyřiceti dvou letech práce v oboru C. podnik
 +
prodal, jeho novým majitelem se od následujícího roku stal
 +
H. C. J. Satow z Rigy. Jako jeden z posledních nakladatelských
 +
počinů vydal C. 1865 vzpomínky s přehledem své nakladatelské
 +
činnosti.
 +
 
 +
'''D:''' Bibliotheka transsilvanica, 2. doplněné vyd., 1865; Mein Wirken als Verleger.
 +
Gönnern und Geschäftsfreunden zur Erinnerung, 1865.
 +
 
 +
'''L:''' KSN 2, s. 384.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
 
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]]
Řádka 16: Řádka 87:
  
 
[[Kategorie:1806]]
 
[[Kategorie:1806]]
 +
[[Kategorie:Waltershausen]]
 +
[[Kategorie:1865]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:09

Friedrich August CREDNER
Narození 1806
Místo narození Waltershausen bei Gotha (Německo)
Úmrtí po 1865
Místo úmrtí Praha
Povolání 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
92- Umění - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 465-466
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44158

CREDNER, Friedrich August (též Bedřich August), * ?1806 Waltershausen bei Gotha? (Německo), † po 1865? Praha, knihkupec, nakladatel

Pocházel z početné rodiny původem z Durynska. Řemeslu se učil od 1822 v Lemgo u Leopolda Helwinga, majitele významného Meyerova knihkupectví, které patřilo už v 17. a 18. století k největším v německy mluvících zemích. 1828 působil C. jako volontér u Friedricha Fleischera v Lipsku. Už tehdy začal připravovat systematický katalog nabízených publikací včetně časopiseckých recenzí a dalších ohlasů, které měly čtenáře informovat o jejich obsahu a úrovni. V této práci pokračoval celý život a vydal ji 1865 tiskem.

Ve 30. letech pracoval v Praze v podniku Gottlieb Hasse a synové a pokračoval ve své cestě za pracovními zkušenostmi do Sedmihradska (Uhry). 1840 vydal v Hermannstadtu (dnes Sibiu) vlastním nákladem první knihu. Jednalo se o německé básně C. přítele Johanna Karla Schullera. Literární tvorbě sedmihradských Němců se věnoval jako nakladatel i později a nevyhýbal se ani publikacím v místním nářečí. 1841 přesídlil do Temešváru (dnes Timişoara), kde se osamostatnil a ve svém obchodě nabízel knihy, umělecké tisky a hudebniny. 1845 se vrátil do Prahy. Se společníkem Christianem Kleinbubem a za finanční podpory svého bratra Ernsta C., žijícího v té době ve Vratislavi koupil od fi rmy Gottlieb Hasse a synové pražské knihkupectví založené 1813 Josefem Krausem. C. podnik se úspěšně rozvíjel a získal podporu vlivných osobností z řad církevní hierarchie a šlechty. K příznivcům firmy Credner & Kleinbub patřil např. hrabě Lev Thun. 1847 získal C. titul dvorní dodavatel. Vedle prodeje knih jiných nakladatelů nabízel stále častěji i vlastní tisky nejrůznějšího zaměření, od odborné technické a technologické literatury přes církevní spisy a politické brožury až po beletrii. Malá část C. publikací vycházela v češtině, převažovala německá produkce.

K revoluci 1848–49 se C. stavěl velmi kriticky. Vydavatelskou činnost tehdy omezil a údajně na radu lékařů strávil delší čas v lázních Teplice v Čechách. 1849 však už vydal několik brožur a příležitostných tisků, které kritizovaly revoluční požadavky (Kirchner von Neukirchen über Zeitpachten; Graf Wurmbrand über Presseanarchie; Ritter von Infelds Grundzüge eines Bewirthschaftung-Systems Leo Graf Thun; Offenes Sendschreiben an den Prager Bürger Joh. Slawik in Betreff der Ereignisse in der Pfingstwoche 1848 zu Prag, vyšlo i česky jako Otevřený list panu Janu Slavíkovi, měšťanu Pražskému, strany událostí Pražských za dnů svatodušních 1848).

Po 1850 obdržel C. řadu oficiálních zakázek. Angažoval se při vzniku a činnosti vyšší obchodní školy v Praze. Vrátil se také k propagaci německé sedmihradské literární tvorby. 1856 vystoupil po dohodě ze společného podniku Ch. Kleinbub a firma nesla nadále jméno K. k. Hof-, Buch- und Kunsthand lung von F. A. Credner. Obchodu se po 1860 podařilo úspěšně překonat i obtíže spojené se zavedením nového živnostenského řádu, který umožnil do té doby nevídanou konkurenci. Už 1864 působilo jen v Čechách 166 knihkupectví. C. podnik utrpěl tehdy ztráty, měl však stále vlivné příznivce a podařilo se mu krizi překonat. 1864 po čtyřiceti dvou letech práce v oboru C. podnik prodal, jeho novým majitelem se od následujícího roku stal H. C. J. Satow z Rigy. Jako jeden z posledních nakladatelských počinů vydal C. 1865 vzpomínky s přehledem své nakladatelské činnosti.

D: Bibliotheka transsilvanica, 2. doplněné vyd., 1865; Mein Wirken als Verleger. Gönnern und Geschäftsfreunden zur Erinnerung, 1865.

L: KSN 2, s. 384.

Pavla Vošahlíková