CREUTZ Ulrich †1560: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku CREUTZ Ulrich 1516-1560 na CREUTZ Ulrich ?-1560 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 466
 
}}
 
}}
 
'''CREUTZ, Ulrich''', ''* ?, † 1560 ?, řezbář, sochař''
 
'''CREUTZ, Ulrich''', ''* ?, † 1560 ?, řezbář, sochař''
Řádka 26: Řádka 27:
 
pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů –
 
pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů –
 
observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový
 
observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový
náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je
+
''náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic'', na němž je
 
zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství
 
zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství
tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu
+
tzv. ''lobkovického epitafu'' z 1516 a ''epitafu Dětřicha z Vitzthumu''
 
z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik
 
z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik
 
krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí.
 
krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí.
Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel
+
Pro kostel ve Vilémově vytvořil ''Madonu s dítětem'', pro kostel
ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy
+
ve Vintířově ''Krista vstavšího z mrtvých'' a dále dřevěné ''reliéfy''
sv. Kateřiny a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je
+
''sv. Kateřiny'' a ''sv. Barbory'' umístěné v obci Místo; známý je
jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny
+
jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či ''Sousoší sv. Anny''
 
v kostele v Otvicích.
 
v kostele v Otvicích.
  
Řádka 45: Řádka 46:
 
byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem
 
byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem
 
byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako
 
byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako
na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině
+
na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. ''Kunhutině''
oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu.
+
''oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau'' v Merseburgu.
 
1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou
 
1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou
 
za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku
 
za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku
Řádka 55: Řádka 56:
 
U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce,
 
U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce,
 
Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.
 
Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/193808 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Ivana Ebelová
 
Ivana Ebelová
Řádka 62: Řádka 65:
  
 
[[Kategorie:1560]]
 
[[Kategorie:1560]]
 +
<gallery>
 +
Creutz Ulrich tumba.jpg|Tumba Jana II. Hasištejnského pravděpodobně z roku 1516 (Klášterní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků)
 +
Creutz Ulrich epitaf.jpg|Lobkowiczký epitaf pravděpodobně z roku 1516 (Klášterní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků)
 +
</gallery>

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:09

Ulrich CREUTZ
Úmrtí 1560
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 466
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44162

CREUTZ, Ulrich, * ?, † 1560 ?, řezbář, sochař

Byl umělcem období pozdní gotiky, který za svými zakázkami putoval zejména v podkrušnohorské oblasti. Pocházel patrně z jižního Německa, tam a v Norimberku se mu rovněž dostalo řemeslného školení. Nelze vyloučit, že se jedná o osobnost totožnou s Ulrichem Croitzem, jenž vytvořil asi 1512–14 sochy pro kostel sv. Jiří v Nördlingen. Do Čech přišel dle Josefa Opitze na pozvání Lobkoviců či Vitzthumů (též Fictumů). Usadil se v Kadani, působil ve službách Jana z Lobkovic, krátce, zhruba 1516–20, tam vedl patrně i vlastní dílnu, z níž vycházela jak díla řezbářská, tak i řada kamenných náhrobků, na jejichž zhotovování se specializoval. Jeho práce se vyznačovala vlastními výrazovými rysy, realistickým pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy sv. Kateřiny a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny v kostele v Otvicích.

Pracoval pravděpodobně s pomocníky, a ovlivnil tak tvorbu v místních i regionálních dílnách, především v Chomutově a okolí. Na jeho práce navázali v podkrušnohorské oblasti i sochaři následující generace, reprezentovaní především Kryštofem Waltrem I. C. bývá ztotožňován s kameníkem Creutzem, 1521 přijatým za měšťana v saském Halle, který byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu. 1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku Hartenfels v Torgau.

L: J. Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nord-Westböhmens. Katalog der Austellung von Brüx-Comotau, 1928, s. 534n.; M. Radová-Štiková, K dílu U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce, Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivana Ebelová