CREUTZ Ulrich †1560: Porovnání verzí

Z Personal
(CREUTZ_Ulrich_1516-1560)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Ulrich CREUTZ
 
| jméno = Ulrich CREUTZ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1516
+
| datum narození =  
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 1560
 
| datum úmrtí = 1560
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Ulrich CREUTZ
+
}}
 +
'''CREUTZ, Ulrich''', ''* ?, † 1560 ?, řezbář, sochař''
 +
 
 +
Byl umělcem období pozdní gotiky, který za svými zakázkami
 +
putoval zejména v podkrušnohorské oblasti. Pocházel
 +
patrně z jižního Německa, tam a v Norimberku se mu rovněž
 +
dostalo řemeslného školení. Nelze vyloučit, že se jedná
 +
o osobnost totožnou s Ulrichem Croitzem, jenž vytvořil asi
 +
1512–14 sochy pro kostel sv. Jiří v Nördlingen. Do Čech
 +
přišel dle Josefa Opitze na pozvání Lobkoviců či Vitzthumů
 +
(též Fictumů). Usadil se v Kadani, působil ve službách Jana
 +
z Lobkovic, krátce, zhruba 1516–20, tam vedl patrně i vlastní
 +
dílnu, z níž vycházela jak díla řezbářská, tak i řada kamenných
 +
náhrobků, na jejichž zhotovování se specializoval. Jeho
 +
práce se vyznačovala vlastními výrazovými rysy, realistickým
 +
pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů –
 +
observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový
 +
náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je
 +
zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství
 +
tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu
 +
z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik
 +
krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí.
 +
Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel
 +
ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy
 +
sv. Kateřiny a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je
 +
jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny
 +
v kostele v Otvicích.
 +
 
 +
Pracoval pravděpodobně s pomocníky, a ovlivnil tak tvorbu
 +
v místních i regionálních dílnách, především v Chomutově
 +
a okolí. Na jeho práce navázali v podkrušnohorské oblasti
 +
i sochaři následující generace, reprezentovaní především
 +
Kryštofem Waltrem I. C. bývá ztotožňován s kameníkem
 +
Creutzem, 1521 přijatým za měšťana v saském Halle, který
 +
byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem
 +
byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako
 +
na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině
 +
oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu.
 +
1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou
 +
za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku
 +
Hartenfels v Torgau.
 +
 
 +
'''L:''' J. Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nord-Westböhmens. Katalog der
 +
Austellung von Brüx-Comotau, 1928, s. 534n.; M. Radová-Štiková, K dílu
 +
U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce,
 +
Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.
 +
 
 +
Ivana Ebelová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
  
−
[[Kategorie:1516]]
 
 
[[Kategorie:1560]]
 
[[Kategorie:1560]]

Verze z 9. 11. 2016, 21:09

Ulrich CREUTZ
Úmrtí 1560
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44162

CREUTZ, Ulrich, * ?, † 1560 ?, řezbář, sochař

Byl umělcem období pozdní gotiky, který za svými zakázkami putoval zejména v podkrušnohorské oblasti. Pocházel patrně z jižního Německa, tam a v Norimberku se mu rovněž dostalo řemeslného školení. Nelze vyloučit, že se jedná o osobnost totožnou s Ulrichem Croitzem, jenž vytvořil asi 1512–14 sochy pro kostel sv. Jiří v Nördlingen. Do Čech přišel dle Josefa Opitze na pozvání Lobkoviců či Vitzthumů (též Fictumů). Usadil se v Kadani, působil ve službách Jana z Lobkovic, krátce, zhruba 1516–20, tam vedl patrně i vlastní dílnu, z níž vycházela jak díla řezbářská, tak i řada kamenných náhrobků, na jejichž zhotovování se specializoval. Jeho práce se vyznačovala vlastními výrazovými rysy, realistickým pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy sv. Kateřiny a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny v kostele v Otvicích.

Pracoval pravděpodobně s pomocníky, a ovlivnil tak tvorbu v místních i regionálních dílnách, především v Chomutově a okolí. Na jeho práce navázali v podkrušnohorské oblasti i sochaři následující generace, reprezentovaní především Kryštofem Waltrem I. C. bývá ztotožňován s kameníkem Creutzem, 1521 přijatým za měšťana v saském Halle, který byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu. 1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku Hartenfels v Torgau.

L: J. Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nord-Westböhmens. Katalog der Austellung von Brüx-Comotau, 1928, s. 534n.; M. Radová-Štiková, K dílu U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce, Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.

Ivana Ebelová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=CREUTZ_Ulrich_†1560&oldid=95507“