CRIGINGER Johann C. 1521-27.12.1571: Porovnání verzí

Z Personal
(CRIGINGER_Johannes_1521-27.12.1571)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Johannes CRIGINGER
+
| jméno = Johann C. CRIGINGER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1521
+
| datum narození = srpen/září 1521
| místo narození =  
+
| místo narození = Jáchymov
 
| datum úmrtí = 27.12.1571
 
| datum úmrtí = 27.12.1571
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Marienberg (Německo)
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
13- Geodet nebo kartograf
 
13- Geodet nebo kartograf
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Johannes CRIGINGER
+
}}
 +
'''CRIGINGER, Johann C.''' ''(též KRÜGINGER), * srpen/září 1521 Jáchymov, † 27. 12. 1571 Marienberg (Německo), luteránský kněz, kartograf''
 +
 
 +
Studoval na latinské škole v Jáchymově (u Johanna Mathesia)
 +
a na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a Tübingen
 +
(1538–41), titul magistra získal ve Wittenbergu 1544. Poté
 +
učil na luteránských školách v Crimmitschau, Marienbergu
 +
a 1546–48 v Horním Slavkově, krátce také působil jako
 +
dvorní kazatel hrabat Šliků ve Žluticích. V saském Marienbergu,
 +
kde žil od 1548 (jáhen, od 1551 arcijáhen, od 1559
 +
farář), se oženil s Ursulou Meynerovou, pocházející z Nebanic
 +
u Chebu. Věnoval se literatuře i teologii, ale nejvíce
 +
se proslavil jako kartograf.
 +
 
 +
Jeho mapa Čech, po Klaudyánově (1518) druhá, pochází
 +
z 2. poloviny 60. let 16. století (tradičně 1568); nazývá
 +
se ''Bohemiae regni nova chorographica descriptio'' a má rozměry
 +
53 × 41 cm. Oproti mapě Klaudyánově byla orientována
 +
k severu a zpracována jako mědirytina, jako první též uváděla
 +
zeměpisnou šířku a délku. Vlastní mapový obraz v přibližném
 +
měřítku asi 1:683 000 byl zakreslen do oválu a asi jedna
 +
třetina zabírala krajinu mimo Čechy. V Čechách uváděla
 +
292 sídel s českým i německým popisem a dosti podrobnou
 +
síť řek (chyběla mezi nimi Otava), naopak horopis byl dosti
 +
nerovnoměrný – naznačil Plzeňskou pahorkatinu, ale chyběly
 +
Brdy, a dokonce i Ještěd. Již krátce po svém vzniku byla
 +
kopírována pro řadu atlasů zpracovaných v tehdejším Nizozemí
 +
(Ortelius, de Jode, Mercator); do dnešních dob se dochovaly
 +
i dva exempláře původní C. mapy, jeden ve Strahovské
 +
knihovně, druhý v Salcburku. Zřejmě ani jeden z nich
 +
nepatřil do prvního vydání (ale byly ze stejných tiskových
 +
desek), přičemž jeden je poněkud oříznut nahoře, druhý
 +
dole – mapu do té podoby, jak je dnes reprodukována, rekonstruoval
 +
ve 30. letech 20. století kartograf Karel Kuchař.
 +
Kromě mapy Čech vytvořil C. mapu Saska a Durynska (kolem
 +
1567; dostal na ni od saského kurfiřta dotaci 50 zlatých)
 +
a chystal se vytvořit mapové obrazy dalších zemí, ale náhle –
 +
těsně po svém druhém sňatku – zemřel.
 +
 
 +
'''D:''' Comoedia vom Reichen Mann und vom Armen Lazarus, 1543; Tragoedia
 +
von Herode und Johanne der Tauffer, 1545; mapy: Saxoniae, Misniae, Thuringiae
 +
nova exactissimaque descriptio, Leipzig 1567; Bohemiae regni nova
 +
chorographica descriptio, kolem 1568.
 +
 
 +
'''L:''' ADB 17, s. 236 n. (jako Krüginger), 47, s. 556n. (Criginger); NDB 3,
 +
s. 415 (kde další literatura); BL 1, s. 213 (s datem úmrtí 1572); K. Kuchař,
 +
Mapa Čech z 2. poloviny 16. století typu Crigingerova (s faksimilí), 1932;
 +
týž, Naše mapy odedávna do dneška, 1958, s. 31n.; týž, Vývoj mapového
 +
zobrazení území Československé republiky 1 – Mapy českých zemí do poloviny
 +
18. století, 1959, s. 13n.; Toman 1, s. 566; S. Sieber, Geistige Beziehungen
 +
zwischen Böhmen und Sachsen zur Zeit der Reformation 1. Pfarrer und
 +
Lehrer im 16. Jahrhundert, in: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum
 +
6, 1965, s. 154n.; V. Sladký, C. a Salzburská mapa Čech, in: Z dějin geodézie
 +
a kartografie 2, 1982, s. 21n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši
 +
cestovatelé a geografové, 1998, s. 81; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy
 +
a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006,
 +
s. 63; Voit, s. 171n. (kde další literatura).
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 18: Řádka 77:
  
 
[[Kategorie:1521]]
 
[[Kategorie:1521]]
 +
[[Kategorie:Jáchymov]]
 
[[Kategorie:1571]]
 
[[Kategorie:1571]]
 +
[[Kategorie:Marienberg]]

Verze z 11. 11. 2016, 16:30

Johann C. CRIGINGER
Narození srpen/září 1521
Místo narození Jáchymov
Úmrtí 27.12.1571
Místo úmrtí Marienberg (Německo)
Povolání

63- Spisovatel 13- Geodet nebo kartograf

49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44175

CRIGINGER, Johann C. (též KRÜGINGER), * srpen/září 1521 Jáchymov, † 27. 12. 1571 Marienberg (Německo), luteránský kněz, kartograf

Studoval na latinské škole v Jáchymově (u Johanna Mathesia) a na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a Tübingen (1538–41), titul magistra získal ve Wittenbergu 1544. Poté učil na luteránských školách v Crimmitschau, Marienbergu a 1546–48 v Horním Slavkově, krátce také působil jako dvorní kazatel hrabat Šliků ve Žluticích. V saském Marienbergu, kde žil od 1548 (jáhen, od 1551 arcijáhen, od 1559 farář), se oženil s Ursulou Meynerovou, pocházející z Nebanic u Chebu. Věnoval se literatuře i teologii, ale nejvíce se proslavil jako kartograf.

Jeho mapa Čech, po Klaudyánově (1518) druhá, pochází z 2. poloviny 60. let 16. století (tradičně 1568); nazývá se Bohemiae regni nova chorographica descriptio a má rozměry 53 × 41 cm. Oproti mapě Klaudyánově byla orientována k severu a zpracována jako mědirytina, jako první též uváděla zeměpisnou šířku a délku. Vlastní mapový obraz v přibližném měřítku asi 1:683 000 byl zakreslen do oválu a asi jedna třetina zabírala krajinu mimo Čechy. V Čechách uváděla 292 sídel s českým i německým popisem a dosti podrobnou síť řek (chyběla mezi nimi Otava), naopak horopis byl dosti nerovnoměrný – naznačil Plzeňskou pahorkatinu, ale chyběly Brdy, a dokonce i Ještěd. Již krátce po svém vzniku byla kopírována pro řadu atlasů zpracovaných v tehdejším Nizozemí (Ortelius, de Jode, Mercator); do dnešních dob se dochovaly i dva exempláře původní C. mapy, jeden ve Strahovské knihovně, druhý v Salcburku. Zřejmě ani jeden z nich nepatřil do prvního vydání (ale byly ze stejných tiskových desek), přičemž jeden je poněkud oříznut nahoře, druhý dole – mapu do té podoby, jak je dnes reprodukována, rekonstruoval ve 30. letech 20. století kartograf Karel Kuchař. Kromě mapy Čech vytvořil C. mapu Saska a Durynska (kolem 1567; dostal na ni od saského kurfiřta dotaci 50 zlatých) a chystal se vytvořit mapové obrazy dalších zemí, ale náhle – těsně po svém druhém sňatku – zemřel.

D: Comoedia vom Reichen Mann und vom Armen Lazarus, 1543; Tragoedia von Herode und Johanne der Tauffer, 1545; mapy: Saxoniae, Misniae, Thuringiae nova exactissimaque descriptio, Leipzig 1567; Bohemiae regni nova chorographica descriptio, kolem 1568.

L: ADB 17, s. 236 n. (jako Krüginger), 47, s. 556n. (Criginger); NDB 3, s. 415 (kde další literatura); BL 1, s. 213 (s datem úmrtí 1572); K. Kuchař, Mapa Čech z 2. poloviny 16. století typu Crigingerova (s faksimilí), 1932; týž, Naše mapy odedávna do dneška, 1958, s. 31n.; týž, Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky 1 – Mapy českých zemí do poloviny 18. století, 1959, s. 13n.; Toman 1, s. 566; S. Sieber, Geistige Beziehungen zwischen Böhmen und Sachsen zur Zeit der Reformation 1. Pfarrer und Lehrer im 16. Jahrhundert, in: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum 6, 1965, s. 154n.; V. Sladký, C. a Salzburská mapa Čech, in: Z dějin geodézie a kartografie 2, 1982, s. 21n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 81; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 63; Voit, s. 171n. (kde další literatura).

Jiří Martínek