CRIGINGER Johann C. 1521-27.12.1571: Porovnání verzí
(CRIGINGER_Johannes_1521-27.12.1571) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Johann C. CRIGINGER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1521 | + | | datum narození = srpen/září 1521 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Jáchymov |
| datum úmrtí = 27.12.1571 | | datum úmrtí = 27.12.1571 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Marienberg (Německo) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
13- Geodet nebo kartograf | 13- Geodet nebo kartograf | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CRIGINGER, Johann C.''' ''(též KRÜGINGER), * srpen/září 1521 Jáchymov, † 27. 12. 1571 Marienberg (Německo), luteránský kněz, kartograf'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na latinské škole v Jáchymově (u Johanna Mathesia) | ||
+ | a na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a Tübingen | ||
+ | (1538–41), titul magistra získal ve Wittenbergu 1544. Poté | ||
+ | učil na luteránských školách v Crimmitschau, Marienbergu | ||
+ | a 1546–48 v Horním Slavkově, krátce také působil jako | ||
+ | dvorní kazatel hrabat Šliků ve Žluticích. V saském Marienbergu, | ||
+ | kde žil od 1548 (jáhen, od 1551 arcijáhen, od 1559 | ||
+ | farář), se oženil s Ursulou Meynerovou, pocházející z Nebanic | ||
+ | u Chebu. Věnoval se literatuře i teologii, ale nejvíce | ||
+ | se proslavil jako kartograf. | ||
+ | |||
+ | Jeho mapa Čech, po Klaudyánově (1518) druhá, pochází | ||
+ | z 2. poloviny 60. let 16. století (tradičně 1568); nazývá | ||
+ | se ''Bohemiae regni nova chorographica descriptio'' a má rozměry | ||
+ | 53 × 41 cm. Oproti mapě Klaudyánově byla orientována | ||
+ | k severu a zpracována jako mědirytina, jako první též uváděla | ||
+ | zeměpisnou šířku a délku. Vlastní mapový obraz v přibližném | ||
+ | měřítku asi 1:683 000 byl zakreslen do oválu a asi jedna | ||
+ | třetina zabírala krajinu mimo Čechy. V Čechách uváděla | ||
+ | 292 sídel s českým i německým popisem a dosti podrobnou | ||
+ | síť řek (chyběla mezi nimi Otava), naopak horopis byl dosti | ||
+ | nerovnoměrný – naznačil Plzeňskou pahorkatinu, ale chyběly | ||
+ | Brdy, a dokonce i Ještěd. Již krátce po svém vzniku byla | ||
+ | kopírována pro řadu atlasů zpracovaných v tehdejším Nizozemí | ||
+ | (Ortelius, de Jode, Mercator); do dnešních dob se dochovaly | ||
+ | i dva exempláře původní C. mapy, jeden ve Strahovské | ||
+ | knihovně, druhý v Salcburku. Zřejmě ani jeden z nich | ||
+ | nepatřil do prvního vydání (ale byly ze stejných tiskových | ||
+ | desek), přičemž jeden je poněkud oříznut nahoře, druhý | ||
+ | dole – mapu do té podoby, jak je dnes reprodukována, rekonstruoval | ||
+ | ve 30. letech 20. století kartograf Karel Kuchař. | ||
+ | Kromě mapy Čech vytvořil C. mapu Saska a Durynska (kolem | ||
+ | 1567; dostal na ni od saského kurfiřta dotaci 50 zlatých) | ||
+ | a chystal se vytvořit mapové obrazy dalších zemí, ale náhle – | ||
+ | těsně po svém druhém sňatku – zemřel. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Comoedia vom Reichen Mann und vom Armen Lazarus, 1543; Tragoedia | ||
+ | von Herode und Johanne der Tauffer, 1545; mapy: Saxoniae, Misniae, Thuringiae | ||
+ | nova exactissimaque descriptio, Leipzig 1567; Bohemiae regni nova | ||
+ | chorographica descriptio, kolem 1568. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ADB 17, s. 236 n. (jako Krüginger), 47, s. 556n. (Criginger); NDB 3, | ||
+ | s. 415 (kde další literatura); BL 1, s. 213 (s datem úmrtí 1572); K. Kuchař, | ||
+ | Mapa Čech z 2. poloviny 16. století typu Crigingerova (s faksimilí), 1932; | ||
+ | týž, Naše mapy odedávna do dneška, 1958, s. 31n.; týž, Vývoj mapového | ||
+ | zobrazení území Československé republiky 1 – Mapy českých zemí do poloviny | ||
+ | 18. století, 1959, s. 13n.; Toman 1, s. 566; S. Sieber, Geistige Beziehungen | ||
+ | zwischen Böhmen und Sachsen zur Zeit der Reformation 1. Pfarrer und | ||
+ | Lehrer im 16. Jahrhundert, in: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum | ||
+ | 6, 1965, s. 154n.; V. Sladký, C. a Salzburská mapa Čech, in: Z dějin geodézie | ||
+ | a kartografie 2, 1982, s. 21n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši | ||
+ | cestovatelé a geografové, 1998, s. 81; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy | ||
+ | a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, | ||
+ | s. 63; Voit, s. 171n. (kde další literatura). | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 18: | Řádka 77: | ||
[[Kategorie:1521]] | [[Kategorie:1521]] | ||
+ | [[Kategorie:Jáchymov]] | ||
[[Kategorie:1571]] | [[Kategorie:1571]] | ||
+ | [[Kategorie:Marienberg]] |
Verze z 11. 11. 2016, 16:30
Johann C. CRIGINGER | |
Narození | srpen/září 1521 |
---|---|
Místo narození | Jáchymov |
Úmrtí | 27.12.1571 |
Místo úmrtí | Marienberg (Německo) |
Povolání |
63- Spisovatel 13- Geodet nebo kartograf 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44175 |
CRIGINGER, Johann C. (též KRÜGINGER), * srpen/září 1521 Jáchymov, † 27. 12. 1571 Marienberg (Německo), luteránský kněz, kartograf
Studoval na latinské škole v Jáchymově (u Johanna Mathesia) a na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a Tübingen (1538–41), titul magistra získal ve Wittenbergu 1544. Poté učil na luteránských školách v Crimmitschau, Marienbergu a 1546–48 v Horním Slavkově, krátce také působil jako dvorní kazatel hrabat Šliků ve Žluticích. V saském Marienbergu, kde žil od 1548 (jáhen, od 1551 arcijáhen, od 1559 farář), se oženil s Ursulou Meynerovou, pocházející z Nebanic u Chebu. Věnoval se literatuře i teologii, ale nejvíce se proslavil jako kartograf.
Jeho mapa Čech, po Klaudyánově (1518) druhá, pochází z 2. poloviny 60. let 16. století (tradičně 1568); nazývá se Bohemiae regni nova chorographica descriptio a má rozměry 53 × 41 cm. Oproti mapě Klaudyánově byla orientována k severu a zpracována jako mědirytina, jako první též uváděla zeměpisnou šířku a délku. Vlastní mapový obraz v přibližném měřítku asi 1:683 000 byl zakreslen do oválu a asi jedna třetina zabírala krajinu mimo Čechy. V Čechách uváděla 292 sídel s českým i německým popisem a dosti podrobnou síť řek (chyběla mezi nimi Otava), naopak horopis byl dosti nerovnoměrný – naznačil Plzeňskou pahorkatinu, ale chyběly Brdy, a dokonce i Ještěd. Již krátce po svém vzniku byla kopírována pro řadu atlasů zpracovaných v tehdejším Nizozemí (Ortelius, de Jode, Mercator); do dnešních dob se dochovaly i dva exempláře původní C. mapy, jeden ve Strahovské knihovně, druhý v Salcburku. Zřejmě ani jeden z nich nepatřil do prvního vydání (ale byly ze stejných tiskových desek), přičemž jeden je poněkud oříznut nahoře, druhý dole – mapu do té podoby, jak je dnes reprodukována, rekonstruoval ve 30. letech 20. století kartograf Karel Kuchař. Kromě mapy Čech vytvořil C. mapu Saska a Durynska (kolem 1567; dostal na ni od saského kurfiřta dotaci 50 zlatých) a chystal se vytvořit mapové obrazy dalších zemí, ale náhle – těsně po svém druhém sňatku – zemřel.
D: Comoedia vom Reichen Mann und vom Armen Lazarus, 1543; Tragoedia von Herode und Johanne der Tauffer, 1545; mapy: Saxoniae, Misniae, Thuringiae nova exactissimaque descriptio, Leipzig 1567; Bohemiae regni nova chorographica descriptio, kolem 1568.
L: ADB 17, s. 236 n. (jako Krüginger), 47, s. 556n. (Criginger); NDB 3, s. 415 (kde další literatura); BL 1, s. 213 (s datem úmrtí 1572); K. Kuchař, Mapa Čech z 2. poloviny 16. století typu Crigingerova (s faksimilí), 1932; týž, Naše mapy odedávna do dneška, 1958, s. 31n.; týž, Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky 1 – Mapy českých zemí do poloviny 18. století, 1959, s. 13n.; Toman 1, s. 566; S. Sieber, Geistige Beziehungen zwischen Böhmen und Sachsen zur Zeit der Reformation 1. Pfarrer und Lehrer im 16. Jahrhundert, in: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum 6, 1965, s. 154n.; V. Sladký, C. a Salzburská mapa Čech, in: Z dějin geodézie a kartografie 2, 1982, s. 21n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 81; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 63; Voit, s. 171n. (kde další literatura).
Jiří Martínek