CRUGERIUS Georgius 6.11.1608-9.3.1671: Porovnání verzí
(CRUGERIUS_Georg_6.11.1608-9.3.1671) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Georgius CRUGERIUS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.11.1608 | | datum narození = 6.11.1608 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 9.3.1671 | | datum úmrtí = 9.3.1671 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Litoměřice |
− | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />61- Pedagog<br />50- Náboženský publicista<br /> |
− | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
− | 61- Pedagog | + | |
− | 50- Náboženský publicista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 471 |
+ | }} | ||
+ | '''CRUGERIUS, Georgius''' ''(též KRUGER, Jiří), * 6. 11. 1608 Praha, † 9. 3. 1671 Litoměřice, jezuita, dějepisec, básník'' | ||
+ | |||
+ | Svůj život spojil už v mládí s jezuitským řádem, do kterého | ||
+ | vstoupil v sedmnácti letech v Brně. Řád mu umožnil studovat | ||
+ | filozofii a teologii v Olomouci a ve Vratislavi (dnes Wrocław, | ||
+ | Polsko). Poté působil v několika jezuitských kolejích, | ||
+ | především v Litoměřicích, Uherském Hradišti, kde vykonával | ||
+ | funkci rektora, v Jičíně a v Hradci Králové. V průběhu | ||
+ | 40. let se spřátelil s jezuitským učencem a českým vlastencem | ||
+ | Bohuslavem Balbínem a s dalšími osobnostmi z jeho okruhu, | ||
+ | např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu. Ten pravděpodobně | ||
+ | také zprostředkoval vydávání jeho díla v Litomyšli u Jana Arnolta | ||
+ | z Dobroslavína. Uvedení přátelé C. respektovali jako | ||
+ | znalce české minulosti, spojoval je s ním odmítavý názor | ||
+ | na husitství a reformaci. Přes vzájemnou spolupráci a přátelské | ||
+ | vazby však kritizovali C. badatelský postup jako nepřehledný | ||
+ | a neprůkazný. C. se svými historickými publikacemi | ||
+ | snažil zdůraznit historický význam katolického náboženství | ||
+ | v českých dějinách a současně uchovat v širším povědomí | ||
+ | slavné činy Čechů z minulosti. Jeho nejvýznamnější prací | ||
+ | bylo dvanáctisvazkové dílo ''Sacri pulveres. Sacerrimae memoriae'' | ||
+ | ''inclyti regni Bohemiae coronae et nobilium eiusdem pertinentiarum'' | ||
+ | ''Moraviae et Silesiae'' (Svatý prach. Posvátné paměti | ||
+ | slavného Království českého a jeho vznešených součástí Moravy | ||
+ | a Slezska). Jednalo se o svého druhu soubor kalendářových | ||
+ | záznamů z minulosti řazených bez vnitřní souvislosti. | ||
+ | Jednotlivé svazky díla obsahovaly vždy jeden kalendářní měsíc | ||
+ | a ke každému dni daného měsíce byly uvedeny události | ||
+ | různého významu i historické průkaznosti. C. stačil za svého | ||
+ | života vydat osm a k vydání připravit deset svazků. Poslední | ||
+ | dva díly uspořádal podle C. záměrů B. Balbín a vydal je téměř | ||
+ | sto let po autorově smrti jezuita M. Krammer. Vedle historických | ||
+ | údajů obsahovalo toto dílo i původní básně k oslavě | ||
+ | významných historických osobností. Ostatní C. historické | ||
+ | i genealogické práce (např. ''Raritates ordinis s. Benedikti''; ''Syllabus'' | ||
+ | ''sanctorum et beatorum Bohemiae''; ''Fasti Ryzembergici''; ''Flori'' | ||
+ | ''Austrio-Bohemici pars I. sive Compendium rerum gestarum in'' | ||
+ | ''inclyto regno Bohemiae''; ''Adversaria ad res Bohemicas plurimum'' | ||
+ | ''facientia'') zůstaly většinou v rukopise a objevily se z nich jen | ||
+ | ukázky v edicích věnovaných české barokní tvorbě. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis in: Č. Zíbrt, Bibliografie české historie 2, 1902, s. 529, 534; Sacri | ||
+ | pulveres. Sacerrimae memoriae inclyti regni Bohemiae coronae et nobilium | ||
+ | eiusdem pertinentiarum Moraviae et Silesiae 1–8, 1667–71, 9, 1672, 10, | ||
+ | 1676, 11–12 (ed. M. Krammer), 1767. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. A. Voigt, Acta litteraria Bohemiae et Moraviae 1, 1774; F. M. Pelcl, | ||
+ | Böhmische, mährische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem | ||
+ | Orden der Jesuiten, 1786; F. Palacký, Würdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber, | ||
+ | 1830; J. V. Šimák, Zpráva o literární pozůstalosti B. Balbína, | ||
+ | uložené v knihovnách kanonie strahovské a Muzea království českého, | ||
+ | in: Věstník ČAVU 24, 1915; Z. Kalista, České baroko, 1941; J. P. Kučera – | ||
+ | J. Rak, Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře, 1983; Kutnar, s. 110; | ||
+ | LČL 2/2, s. 1006n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/120540 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Řádka 20: | Řádka 77: | ||
[[Kategorie:1608]] | [[Kategorie:1608]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1671]] | [[Kategorie:1671]] | ||
+ | [[Kategorie:Litoměřice]] |
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:16
Georgius CRUGERIUS | |
Narození | 6.11.1608 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 9.3.1671 |
Místo úmrtí | Litoměřice |
Povolání |
53- Historik 49- Náboženský nebo církevní činitel 61- Pedagog 50- Náboženský publicista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 471 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44193 |
CRUGERIUS, Georgius (též KRUGER, Jiří), * 6. 11. 1608 Praha, † 9. 3. 1671 Litoměřice, jezuita, dějepisec, básník
Svůj život spojil už v mládí s jezuitským řádem, do kterého vstoupil v sedmnácti letech v Brně. Řád mu umožnil studovat filozofii a teologii v Olomouci a ve Vratislavi (dnes Wrocław, Polsko). Poté působil v několika jezuitských kolejích, především v Litoměřicích, Uherském Hradišti, kde vykonával funkci rektora, v Jičíně a v Hradci Králové. V průběhu 40. let se spřátelil s jezuitským učencem a českým vlastencem Bohuslavem Balbínem a s dalšími osobnostmi z jeho okruhu, např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu. Ten pravděpodobně také zprostředkoval vydávání jeho díla v Litomyšli u Jana Arnolta z Dobroslavína. Uvedení přátelé C. respektovali jako znalce české minulosti, spojoval je s ním odmítavý názor na husitství a reformaci. Přes vzájemnou spolupráci a přátelské vazby však kritizovali C. badatelský postup jako nepřehledný a neprůkazný. C. se svými historickými publikacemi snažil zdůraznit historický význam katolického náboženství v českých dějinách a současně uchovat v širším povědomí slavné činy Čechů z minulosti. Jeho nejvýznamnější prací bylo dvanáctisvazkové dílo Sacri pulveres. Sacerrimae memoriae inclyti regni Bohemiae coronae et nobilium eiusdem pertinentiarum Moraviae et Silesiae (Svatý prach. Posvátné paměti slavného Království českého a jeho vznešených součástí Moravy a Slezska). Jednalo se o svého druhu soubor kalendářových záznamů z minulosti řazených bez vnitřní souvislosti. Jednotlivé svazky díla obsahovaly vždy jeden kalendářní měsíc a ke každému dni daného měsíce byly uvedeny události různého významu i historické průkaznosti. C. stačil za svého života vydat osm a k vydání připravit deset svazků. Poslední dva díly uspořádal podle C. záměrů B. Balbín a vydal je téměř sto let po autorově smrti jezuita M. Krammer. Vedle historických údajů obsahovalo toto dílo i původní básně k oslavě významných historických osobností. Ostatní C. historické i genealogické práce (např. Raritates ordinis s. Benedikti; Syllabus sanctorum et beatorum Bohemiae; Fasti Ryzembergici; Flori Austrio-Bohemici pars I. sive Compendium rerum gestarum in inclyto regno Bohemiae; Adversaria ad res Bohemicas plurimum facientia) zůstaly většinou v rukopise a objevily se z nich jen ukázky v edicích věnovaných české barokní tvorbě.
D: soupis in: Č. Zíbrt, Bibliografie české historie 2, 1902, s. 529, 534; Sacri pulveres. Sacerrimae memoriae inclyti regni Bohemiae coronae et nobilium eiusdem pertinentiarum Moraviae et Silesiae 1–8, 1667–71, 9, 1672, 10, 1676, 11–12 (ed. M. Krammer), 1767.
L: M. A. Voigt, Acta litteraria Bohemiae et Moraviae 1, 1774; F. M. Pelcl, Böhmische, mährische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 1786; F. Palacký, Würdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber, 1830; J. V. Šimák, Zpráva o literární pozůstalosti B. Balbína, uložené v knihovnách kanonie strahovské a Muzea království českého, in: Věstník ČAVU 24, 1915; Z. Kalista, České baroko, 1941; J. P. Kučera – J. Rak, Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře, 1983; Kutnar, s. 110; LČL 2/2, s. 1006n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková