CUŘÍN František 30.1.1913-13.9.1988: Porovnání verzí
(CUŘÍN_František_30.1.1913-13.9.1988) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.1.1913 | | datum narození = 30.1.1913 | ||
− | | místo narození = Smoleč | + | | místo narození = Smoleč u Bechyně (Bechyňská Smoleč) |
| datum úmrtí = 13.9.1988 | | datum úmrtí = 13.9.1988 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CUŘÍN, František''', ''* 30. 1. 1913 Smoleč u Bechyně (Bechyňská Smoleč), † 13. 9. 1988 Praha (?), dialektolog, onomastik, pedagog, bohemista'' | ||
+ | |||
+ | Gymnázium vystudoval v Táboře. Pod vlivem Gebauerova | ||
+ | žáka Josefa Straky odešel 1932 na filozofickou fakultu v Praze | ||
+ | a po jejím absolvování, kde na něho působili zejména | ||
+ | O. Hujer, M. Weingart, E. Smetánka a V. Šmilauer, nastoupil | ||
+ | 1937 a krátce učil jako středoškolský profesor v Praze, | ||
+ | pak na gymnáziích ve Frýdku-Místku, Vysokém Mýtě, Kostelci | ||
+ | nad Orlicí, Hradci Králové a ve Vrchlabí. 1954 se vrátil | ||
+ | do Prahy přednášet a vést semináře a školení pro učitele | ||
+ | češtiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Posléze | ||
+ | pracoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. | ||
+ | C. specializací se stal výzkum jazyka 20. a 30. let 19. století, | ||
+ | rozbory divadelních her z konce 18. století a jazyk Veleslavínovy | ||
+ | a Balbínovy doby. Zabýval se psaním komparativních | ||
+ | prací o obrozenských gramatikách z období 1756–1809, | ||
+ | učebnic a odborných statí a monografií z oblasti dialektologie | ||
+ | a onomastiky. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Český jazyk pro devátý postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol, | ||
+ | 1955; Vývoj českého jazyka a dialektologie, 1964; Historický vývoj označování | ||
+ | rodiny a rodinné příslušnosti v českých nářečích, 1964; Studie z historické | ||
+ | dialektologie a toponomastiky Čech, 1967; Kapitoly z dějin českých | ||
+ | nářečí a místních a pomístních jmen, 1970; Vývojové tendence současné | ||
+ | spisovné češtiny a kultury jazyka, 1974; Vývoj spisovné češtiny, 1985; Jazyk, | ||
+ | nářečí, místní jména, slangy, 1986. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Šmilauer, Šedesátiny F. C., in: Naše řeč 56, 1973, s. 104n.; M. Racková, | ||
+ | F. C. sedmdesátiletý, in: tamtéž 66, 1983, s. 96n.; (nekrolog) J. Bachmannová, | ||
+ | F. C. 1912 (sic)–1988, in: tamtéž 72, 1989, s. 101n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Řádka 16: | Řádka 51: | ||
[[Kategorie:Smoleč]] | [[Kategorie:Smoleč]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 12. 11. 2016, 15:38
František CUŘÍN | |
Narození | 30.1.1913 |
---|---|
Místo narození | Smoleč u Bechyně (Bechyňská Smoleč) |
Úmrtí | 13.9.1988 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136838 |
CUŘÍN, František, * 30. 1. 1913 Smoleč u Bechyně (Bechyňská Smoleč), † 13. 9. 1988 Praha (?), dialektolog, onomastik, pedagog, bohemista
Gymnázium vystudoval v Táboře. Pod vlivem Gebauerova žáka Josefa Straky odešel 1932 na filozofickou fakultu v Praze a po jejím absolvování, kde na něho působili zejména O. Hujer, M. Weingart, E. Smetánka a V. Šmilauer, nastoupil 1937 a krátce učil jako středoškolský profesor v Praze, pak na gymnáziích ve Frýdku-Místku, Vysokém Mýtě, Kostelci nad Orlicí, Hradci Králové a ve Vrchlabí. 1954 se vrátil do Prahy přednášet a vést semináře a školení pro učitele češtiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Posléze pracoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. C. specializací se stal výzkum jazyka 20. a 30. let 19. století, rozbory divadelních her z konce 18. století a jazyk Veleslavínovy a Balbínovy doby. Zabýval se psaním komparativních prací o obrozenských gramatikách z období 1756–1809, učebnic a odborných statí a monografií z oblasti dialektologie a onomastiky.
D: Český jazyk pro devátý postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol, 1955; Vývoj českého jazyka a dialektologie, 1964; Historický vývoj označování rodiny a rodinné příslušnosti v českých nářečích, 1964; Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech, 1967; Kapitoly z dějin českých nářečí a místních a pomístních jmen, 1970; Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultury jazyka, 1974; Vývoj spisovné češtiny, 1985; Jazyk, nářečí, místní jména, slangy, 1986.
L: V. Šmilauer, Šedesátiny F. C., in: Naše řeč 56, 1973, s. 104n.; M. Racková, F. C. sedmdesátiletý, in: tamtéž 66, 1983, s. 96n.; (nekrolog) J. Bachmannová, F. C. 1912 (sic)–1988, in: tamtéž 72, 1989, s. 101n.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Marcella Husová