CUŘÍN Josef 27.4.1862-?1928: Porovnání verzí
(CUŘÍN_Josef_27.4.1862-1928) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.4.1862 | | datum narození = 27.4.1862 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Klokoty u Tábora |
| datum úmrtí = 1928 | | datum úmrtí = 1928 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CUŘÍN, Josef''', ''* 27. 4. 1862 Klokoty u Tábora, † ? 1928 ? Praha, chemik, odborník v cukrovarnickém průmyslu'' | ||
+ | |||
+ | Vystudoval 1880–83 chemický odbor na české technice | ||
+ | v Praze. 1884 nastoupil jako chemik do laboratoře cukrovaru | ||
+ | v Doksanech, kde se zaměřil zejména na proces odparu. Své | ||
+ | zkušenosti z tohoto výzkumu shrnul ve studii ''Úvahy a výpočty'' | ||
+ | ''odparek''. 1891 přijal nabídku významného odborníka | ||
+ | na strojnická zařízení pro cukrovary Josefa Lexy ke spolupráci | ||
+ | při rekonstrukci odpařovacích stanic. Po třech letech se vrátil | ||
+ | k cukrovarnické praxi. 1897 byl jmenován ředitelem cukrovaru | ||
+ | v Radonicích u Kadaně a 1903 v Kvasicích na Kroměřížsku. | ||
+ | V tomto období se věnoval problému hustoty šťáv | ||
+ | při sváření na zrno pomocí brasmoskopu (varoměru), který | ||
+ | kontroloval fáze varu cukrovin. Tuto metodu dále propracoval | ||
+ | a stanovil pravidla pro možné způsoby jejího využití. | ||
+ | 1906 se stal ředitelem cukrovaru v Legnanu (Itálie). 1909 | ||
+ | se vrátil do Prahy a založil si velice využívanou zkušební stanici | ||
+ | chemické analýzy. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Odpařování a nahřívání šťáv, 1902 a 1904; Varoměř čili brasmoskop, mezi | ||
+ | 1900–09; Vaření cukrovin pomocí brasmoskopu, mezi 1900–09. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. C., in: Chemické listy 21 (51), 1927, s. 189n., 325; Album representantů, | ||
+ | s. 913; MSB 4, s. 176; autoři, L. Nový a kol., Dějiny exaktních věd | ||
+ | v českých zemích do konce 19. století, 1961, s. 390. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv ČVUT Praha, fond ČVŠT 1869–1920, katalogy studentů. | ||
+ | |||
+ | Jana Brabencová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
+ | [[Kategorie:Klokoty u Tábora]] | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 12. 11. 2016, 15:42
Josef CUŘÍN | |
Narození | 27.4.1862 |
---|---|
Místo narození | Klokoty u Tábora |
Úmrtí | 1928 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 31- Potravinář |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44231 |
CUŘÍN, Josef, * 27. 4. 1862 Klokoty u Tábora, † ? 1928 ? Praha, chemik, odborník v cukrovarnickém průmyslu
Vystudoval 1880–83 chemický odbor na české technice v Praze. 1884 nastoupil jako chemik do laboratoře cukrovaru v Doksanech, kde se zaměřil zejména na proces odparu. Své zkušenosti z tohoto výzkumu shrnul ve studii Úvahy a výpočty odparek. 1891 přijal nabídku významného odborníka na strojnická zařízení pro cukrovary Josefa Lexy ke spolupráci při rekonstrukci odpařovacích stanic. Po třech letech se vrátil k cukrovarnické praxi. 1897 byl jmenován ředitelem cukrovaru v Radonicích u Kadaně a 1903 v Kvasicích na Kroměřížsku. V tomto období se věnoval problému hustoty šťáv při sváření na zrno pomocí brasmoskopu (varoměru), který kontroloval fáze varu cukrovin. Tuto metodu dále propracoval a stanovil pravidla pro možné způsoby jejího využití. 1906 se stal ředitelem cukrovaru v Legnanu (Itálie). 1909 se vrátil do Prahy a založil si velice využívanou zkušební stanici chemické analýzy.
D: Odpařování a nahřívání šťáv, 1902 a 1904; Varoměř čili brasmoskop, mezi 1900–09; Vaření cukrovin pomocí brasmoskopu, mezi 1900–09.
L: J. C., in: Chemické listy 21 (51), 1927, s. 189n., 325; Album representantů, s. 913; MSB 4, s. 176; autoři, L. Nový a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, 1961, s. 390.
P: Archiv ČVUT Praha, fond ČVŠT 1869–1920, katalogy studentů.
Jana Brabencová