CURTIUS Georg 16.4.1820-12.8.1885: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Georg CURTIUS
 
| jméno = Georg CURTIUS
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Curtius Georg portret.jpg
 
| datum narození = 16.4.1820
 
| datum narození = 16.4.1820
 
| místo narození = Lübeck (Německo)
 
| místo narození = Lübeck (Německo)

Verze z 22. 9. 2019, 19:25

Georg CURTIUS
Narození 16.4.1820
Místo narození Lübeck (Německo)
Úmrtí 12.8.1885
Místo úmrtí Hermsdorf (nyní Jelenia Góra-Sobieszów, Polsko)
Povolání 55- Jazykovědec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44229

CURTIUS, Georg, * 16. 4. 1820 Lübeck (Německo), † 12. 8. 1885 Hermsdorf (nyní Jelenia Góra-Sobieszów, Polsko), filolog

Narodil se v rodině městského syndika v Lübecku Carla Georga C. (1771–1857) a Dorothey, roz. Plessingové. Jeho bratrem byl Ernst C. (1814–1896), archeolog, objevitel starověké Olympie. C. studoval gymnázium v rodišti, univerzity v Bonnu (1838–40) a Berlíně (1840–42, Dr. phil.), 1842–45 pobýval jako gymnaziální učitel v Drážďanech. 1845 se stal soukromým docentem na berlínské univerzitě. Od 1849 stál v čele filologického semináře na univerzitě v Praze, kde byl záhy (1851) jmenován řádným profesorem. 1850 se oženil s Amálií Reichhelmovou. 1854 získal obdobné místo v Kielu a od 1862 přednášel klasickou filologii na univerzitě v Lipsku. Tam působil celých 23 let jako univerzitní profesor a byl zde také pohřben.

Od 1878 do smrti byl C. hlavním editorem sborníku Leipziger Studien zur classischen Philologie. Velmi populární se stala jeho gramatika staré řečtiny, považovaná za základní dílo svého druhu, která vyšla ve více než dvaceti vydáních a četných překladech do cizích jazyků (i do češtiny); poprvé byla vydána 1852 v Praze. Odborně pak C. vynikl především jako jeden ze zakladatelů srovnávací jazykovědy. Sledoval především vývoj hláskových změn, pokusil se i o hledání původního prajazyka a sestavení jeho pokud možno pravidelné gramatiky (Zur Chronologie der indogermanischen Sprachforschung, 1867); v závěru života se ale dočkal vyvrácení svých teorií, zejména ohledně stáří sanskrtu a jeho vývoje.

D: výběr: Die Sprachvergleichung in ihrem Verhältniss zur classischen Philologie, Dresden 1845, 2. vyd. Berlin 1848; Sprachvergleichende Beiträge zur griechischen und lateinischen Grammatik, Berlin 1846; Griechische Schulgrammatik, 1852; Grundzüge der griechischen Etymologie, Kiel 1858–1862; Philologie und Sprachwissenschaft, Leipzig 1862; Das Verbum der griechischen Sprache, Leipzig 1873; Zur Kritik der neuesten Sprachforschung, Leipzig 1885; Kleine Schriften von E. C. (ed. E. Windisch, s životopisnou studií od Ernsta C.), Berlin 1886–87.

L: ADB 47, s. 597n.; OSN 5, s. 793; BL 1, s. 216; M. Svatoš, Česká klasická filologie na pražské univerzitě 1848–1917, 1995, rejstřík.

Jiří Martínek