CVEJIĆ Nikola 23.12.1896-6.2.1987: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 6.2.1987
 
| datum úmrtí = 6.2.1987
 
| místo úmrtí = Novi Sad (Srbsko)
 
| místo úmrtí = Novi Sad (Srbsko)
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
+
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 478-479
 
}}
 
}}
 
'''CVEJIĆ, Nikola''', ''* 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog''
 
'''CVEJIĆ, Nikola''', ''* 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog''

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 11:27

Nikola CVEJIĆ
Narození 23.12.1896
Místo narození Dobanovci (Srem, Srbsko)
Úmrtí 6.2.1987
Místo úmrtí Novi Sad (Srbsko)
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 478-479

CVEJIĆ, Nikola, * 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog

Studoval na gymnáziu v Zemuni (Bělehrad) a na lesnické fakultě v Záhřebu (ing.). Přitom se učil zpívat a byl členem akademického sboru a sboru Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Jeho prvním učitelem byl Jan Ouředník (působil v Záhřebu od 1911), později ho školil Matej Hubad v Lublani a Mario Sammarco v Miláně (1926). Po deseti le- tech na jihoslovanských operních scénách (1920–25 Lublaň, 1925–30 Záhřeb) získal 1930 angažmá v Zemském divadle v Brně, kde setrval jako barytonista do 1940. Hojně hostoval ve významných evropských operních domech (v pražském Národním divadle v několika představeních v sezonách 1921/22, 1926/27, 1929/30). Na začátku druhé světové války odjel do Bělehradu, kde byl do 1962 členem opery a 1941–46 též příležitostným režisérem, do 1970 vyučoval i na hudební akademii. Vystupoval koncertně a byl členem porot mezinárodních pěveckých soutěží. V Brně hostoval znovu 1957.

V barytonovém oboru nastudoval téměř 90 rolí. Jeho velký hlas měl dramatickou výraznost, jež byla posílena výbornými hereckými schopnostmi. V brněnském desetiletí byl oporou souboru a vytvořil 45 rolí, výjimečně postavy komické (Figaro, G. Rossini, Lazebník sevillský), většinou hrdiny dramatické (Boris Godunov, M. P. Musorgskij, Boris Godunov; Don Juan, W. A. Mozart, Don Juan; Jochanaan, R. Strauss, Salome; Jago, G. Verdi, Othello; Rigoletto, Rigoletto; Telramund, R. Wagner, Lohengrin; Wolfram, Tannhäuser ad.). Vystoupil v řadě českých oper (B. Smetana: Král Vladislav, Dalibor; Chrudoš, Libuše; J. Weinberger, Švanda, Švanda dudák; Yub Bill, Lidé z Poker-Flatu; A. Dvořák, Ismen, Armida) a v Brně vytvořil i roli Mitkeho v národní srbské opeře P. Kojnoviće Koštana. Jihoslovanský folklor nahrál i na gramofonové desky. Patřil k nejvýznamnějším jihoslovanským pěvcům. Oženil se s brněnskou choreografkou Mášou C. (1901–1977).

L: V. Jovanović, Život posvecen operi, Beograd 1997; Pazdírek, s. 154n.; HS 1, s. 173; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 577n.; Muzička enciklopedija 1, Zagreb 1971, s. 385; Leksikon jugoslavenske muzike, Ljubljana 1984, s. 158; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 5, 1983, s. 9, 39, 48, 49; Hrvatski biografski leksikon 2 (Bj-C), Zagreb 1989 (s bibliografií a datem † 6. 1.); Hrvatski šumarski životopisni leksikon, Zagreb 1996.

Jitka Ludvová