CVEJIĆ Nikola 23.12.1896-6.2.1987: Porovnání verzí
(CVEJIĆ_Nikola_23.12.1896-1987) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.12.1896 | | datum narození = 23.12.1896 | ||
− | | místo narození = Dobanovci ( | + | | místo narození = Dobanovci (Srem, Srbsko) |
− | | datum úmrtí = 1987 | + | | datum úmrtí = 6.2.1987 |
− | | místo úmrtí = Novi Sad | + | | místo úmrtí = Novi Sad (Srbsko) |
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CVEJIĆ, Nikola''', ''* 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na gymnáziu v Zemuni (Bělehrad) a na lesnické | ||
+ | fakultě v Záhřebu (ing.). Přitom se učil zpívat a byl členem | ||
+ | akademického sboru a sboru Chorvatského národního divadla | ||
+ | v Záhřebu. Jeho prvním učitelem byl Jan Ouředník | ||
+ | (působil v Záhřebu od 1911), později ho školil Matej Hubad | ||
+ | v Lublani a Mario Sammarco v Miláně (1926). Po deseti le- | ||
+ | tech na jihoslovanských operních scénách (1920–25 Lublaň, | ||
+ | 1925–30 Záhřeb) získal 1930 angažmá v Zemském divadle | ||
+ | v Brně, kde setrval jako barytonista do 1940. Hojně hostoval | ||
+ | ve významných evropských operních domech (v pražském | ||
+ | Národním divadle v několika představeních v sezonách | ||
+ | 1921/22, 1926/27, 1929/30). Na začátku druhé světové | ||
+ | války odjel do Bělehradu, kde byl do 1962 členem opery | ||
+ | a 1941–46 též příležitostným režisérem, do 1970 vyučoval | ||
+ | i na hudební akademii. Vystupoval koncertně a byl členem | ||
+ | porot mezinárodních pěveckých soutěží. V Brně hostoval | ||
+ | znovu 1957. | ||
+ | |||
+ | V barytonovém oboru nastudoval téměř 90 rolí. Jeho velký | ||
+ | hlas měl dramatickou výraznost, jež byla posílena výbornými | ||
+ | hereckými schopnostmi. V brněnském desetiletí byl oporou | ||
+ | souboru a vytvořil 45 rolí, výjimečně postavy komické (Figaro, | ||
+ | G. Rossini, ''Lazebník sevillský''), většinou hrdiny dramatické | ||
+ | (Boris Godunov, M. P. Musorgskij, ''Boris Godunov''; Don | ||
+ | Juan, W. A. Mozart, ''Don Juan''; Jochanaan, R. Strauss, ''Salome''; | ||
+ | Jago, G. Verdi, ''Othello''; Rigoletto, ''Rigoletto''; Telramund, | ||
+ | R. Wagner, ''Lohengrin''; Wolfram, ''Tannhäuser'' ad.). Vystoupil | ||
+ | v řadě českých oper (B. Smetana: Král Vladislav, ''Dalibor''; | ||
+ | Chrudoš, ''Libuše''; J. Weinberger, Švanda, ''Švanda dudák''; Yub | ||
+ | Bill, ''Lidé z Poker-Flatu''; A. Dvořák, Ismen, ''Armida'') a v Brně | ||
+ | vytvořil i roli Mitkeho v národní srbské opeře P. Kojnoviće | ||
+ | ''Koštana''. Jihoslovanský folklor nahrál i na gramofonové desky. | ||
+ | Patřil k nejvýznamnějším jihoslovanským pěvcům. Oženil | ||
+ | se s brněnskou choreografkou Mášou C. (1901–1977). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Jovanović, Život posvecen operi, Beograd 1997; Pazdírek, s. 154n.; HS | ||
+ | 1, s. 173; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 577n.; Muzička enciklopedija | ||
+ | 1, Zagreb 1971, s. 385; Leksikon jugoslavenske muzike, Ljubljana 1984, | ||
+ | s. 158; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara | ||
+ | Ostrčila 5, 1983, s. 9, 39, 48, 49; Hrvatski biografski leksikon 2 (Bj-C), | ||
+ | Zagreb 1989 (s bibliografií a datem † 6. 1.); Hrvatski šumarski životopisni | ||
+ | leksikon, Zagreb 1996. | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] |
Verze z 12. 11. 2016, 15:08
Nikola CVEJIĆ | |
Narození | 23.12.1896 |
---|---|
Místo narození | Dobanovci (Srem, Srbsko) |
Úmrtí | 6.2.1987 |
Místo úmrtí | Novi Sad (Srbsko) |
Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136814 |
CVEJIĆ, Nikola, * 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog
Studoval na gymnáziu v Zemuni (Bělehrad) a na lesnické fakultě v Záhřebu (ing.). Přitom se učil zpívat a byl členem akademického sboru a sboru Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Jeho prvním učitelem byl Jan Ouředník (působil v Záhřebu od 1911), později ho školil Matej Hubad v Lublani a Mario Sammarco v Miláně (1926). Po deseti le- tech na jihoslovanských operních scénách (1920–25 Lublaň, 1925–30 Záhřeb) získal 1930 angažmá v Zemském divadle v Brně, kde setrval jako barytonista do 1940. Hojně hostoval ve významných evropských operních domech (v pražském Národním divadle v několika představeních v sezonách 1921/22, 1926/27, 1929/30). Na začátku druhé světové války odjel do Bělehradu, kde byl do 1962 členem opery a 1941–46 též příležitostným režisérem, do 1970 vyučoval i na hudební akademii. Vystupoval koncertně a byl členem porot mezinárodních pěveckých soutěží. V Brně hostoval znovu 1957.
V barytonovém oboru nastudoval téměř 90 rolí. Jeho velký hlas měl dramatickou výraznost, jež byla posílena výbornými hereckými schopnostmi. V brněnském desetiletí byl oporou souboru a vytvořil 45 rolí, výjimečně postavy komické (Figaro, G. Rossini, Lazebník sevillský), většinou hrdiny dramatické (Boris Godunov, M. P. Musorgskij, Boris Godunov; Don Juan, W. A. Mozart, Don Juan; Jochanaan, R. Strauss, Salome; Jago, G. Verdi, Othello; Rigoletto, Rigoletto; Telramund, R. Wagner, Lohengrin; Wolfram, Tannhäuser ad.). Vystoupil v řadě českých oper (B. Smetana: Král Vladislav, Dalibor; Chrudoš, Libuše; J. Weinberger, Švanda, Švanda dudák; Yub Bill, Lidé z Poker-Flatu; A. Dvořák, Ismen, Armida) a v Brně vytvořil i roli Mitkeho v národní srbské opeře P. Kojnoviće Koštana. Jihoslovanský folklor nahrál i na gramofonové desky. Patřil k nejvýznamnějším jihoslovanským pěvcům. Oženil se s brněnskou choreografkou Mášou C. (1901–1977).
L: V. Jovanović, Život posvecen operi, Beograd 1997; Pazdírek, s. 154n.; HS 1, s. 173; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 577n.; Muzička enciklopedija 1, Zagreb 1971, s. 385; Leksikon jugoslavenske muzike, Ljubljana 1984, s. 158; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 5, 1983, s. 9, 39, 48, 49; Hrvatski biografski leksikon 2 (Bj-C), Zagreb 1989 (s bibliografií a datem † 6. 1.); Hrvatski šumarski životopisni leksikon, Zagreb 1996.
Jitka Ludvová