CVEJIĆ Nikola 23.12.1896-6.2.1987: Porovnání verzí

Z Personal
(CVEJIĆ_Nikola_23.12.1896-1987)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.12.1896
 
| datum narození = 23.12.1896
| místo narození = Dobanovci (Zemun, nyní část Bělehradu)
+
| místo narození = Dobanovci (Srem, Srbsko)
| datum úmrtí = 1987
+
| datum úmrtí = 6.2.1987
| místo úmrtí = Novi Sad
+
| místo úmrtí = Novi Sad (Srbsko)
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
 
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
 
78- Hudební interpret
 
78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Nikola CVEJIĆ
+
}}
 +
'''CVEJIĆ, Nikola''', ''* 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog''
 +
 
 +
Studoval na gymnáziu v Zemuni (Bělehrad) a na lesnické
 +
fakultě v Záhřebu (ing.). Přitom se učil zpívat a byl členem
 +
akademického sboru a sboru Chorvatského národního divadla
 +
v Záhřebu. Jeho prvním učitelem byl Jan Ouředník
 +
(působil v Záhřebu od 1911), později ho školil Matej Hubad
 +
v Lublani a Mario Sammarco v Miláně (1926). Po deseti le-
 +
tech na jihoslovanských operních scénách (1920–25 Lublaň,
 +
1925–30 Záhřeb) získal 1930 angažmá v Zemském divadle
 +
v Brně, kde setrval jako barytonista do 1940. Hojně hostoval
 +
ve významných evropských operních domech (v pražském
 +
Národním divadle v několika představeních v sezonách
 +
1921/22, 1926/27, 1929/30). Na začátku druhé světové
 +
války odjel do Bělehradu, kde byl do 1962 členem opery
 +
a 1941–46 též příležitostným režisérem, do 1970 vyučoval
 +
i na hudební akademii. Vystupoval koncertně a byl členem
 +
porot mezinárodních pěveckých soutěží. V Brně hostoval
 +
znovu 1957.
 +
 
 +
V barytonovém oboru nastudoval téměř 90 rolí. Jeho velký
 +
hlas měl dramatickou výraznost, jež byla posílena výbornými
 +
hereckými schopnostmi. V brněnském desetiletí byl oporou
 +
souboru a vytvořil 45 rolí, výjimečně postavy komické (Figaro,
 +
G. Rossini, ''Lazebník sevillský''), většinou hrdiny dramatické
 +
(Boris Godunov, M. P. Musorgskij, ''Boris Godunov''; Don
 +
Juan, W. A. Mozart, ''Don Juan''; Jochanaan, R. Strauss, ''Salome'';
 +
Jago, G. Verdi, ''Othello''; Rigoletto, ''Rigoletto''; Telramund,
 +
R. Wagner, ''Lohengrin''; Wolfram, ''Tannhäuser'' ad.). Vystoupil
 +
v řadě českých oper (B. Smetana: Král Vladislav, ''Dalibor'';
 +
Chrudoš, ''Libuše''; J. Weinberger, Švanda, ''Švanda dudák''; Yub
 +
Bill, ''Lidé z Poker-Flatu''; A. Dvořák, Ismen, ''Armida'') a v Brně
 +
vytvořil i roli Mitkeho v národní srbské opeře P. Kojnoviće
 +
''Koštana''. Jihoslovanský folklor nahrál i na gramofonové desky.
 +
Patřil k nejvýznamnějším jihoslovanským pěvcům. Oženil
 +
se s brněnskou choreografkou Mášou C. (1901–1977).
 +
 
 +
'''L:''' V. Jovanović, Život posvecen operi, Beograd 1997; Pazdírek, s. 154n.; HS
 +
1, s. 173; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 577n.; Muzička enciklopedija
 +
1, Zagreb 1971, s. 385; Leksikon jugoslavenske muzike, Ljubljana 1984,
 +
s. 158; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara
 +
Ostrčila 5, 1983, s. 9, 39, 48, 49; Hrvatski biografski leksikon 2 (Bj-C),
 +
Zagreb 1989 (s bibliografií a datem † 6. 1.); Hrvatski šumarski životopisni
 +
leksikon, Zagreb 1996.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
  
== Literatura ==
 
  Dostupné na: www.sumari.hr .
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
 
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]

Verze z 12. 11. 2016, 15:08

Nikola CVEJIĆ
Narození 23.12.1896
Místo narození Dobanovci (Srem, Srbsko)
Úmrtí 6.2.1987
Místo úmrtí Novi Sad (Srbsko)
Povolání

23- Lesník nebo myslivec

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136814

CVEJIĆ, Nikola, * 23. 12. 1896 Dobanovci (Srem, Srbsko), † 6. 2. 1987 Novi Sad (Srbsko), zpěvák, pedagog

Studoval na gymnáziu v Zemuni (Bělehrad) a na lesnické fakultě v Záhřebu (ing.). Přitom se učil zpívat a byl členem akademického sboru a sboru Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Jeho prvním učitelem byl Jan Ouředník (působil v Záhřebu od 1911), později ho školil Matej Hubad v Lublani a Mario Sammarco v Miláně (1926). Po deseti le- tech na jihoslovanských operních scénách (1920–25 Lublaň, 1925–30 Záhřeb) získal 1930 angažmá v Zemském divadle v Brně, kde setrval jako barytonista do 1940. Hojně hostoval ve významných evropských operních domech (v pražském Národním divadle v několika představeních v sezonách 1921/22, 1926/27, 1929/30). Na začátku druhé světové války odjel do Bělehradu, kde byl do 1962 členem opery a 1941–46 též příležitostným režisérem, do 1970 vyučoval i na hudební akademii. Vystupoval koncertně a byl členem porot mezinárodních pěveckých soutěží. V Brně hostoval znovu 1957.

V barytonovém oboru nastudoval téměř 90 rolí. Jeho velký hlas měl dramatickou výraznost, jež byla posílena výbornými hereckými schopnostmi. V brněnském desetiletí byl oporou souboru a vytvořil 45 rolí, výjimečně postavy komické (Figaro, G. Rossini, Lazebník sevillský), většinou hrdiny dramatické (Boris Godunov, M. P. Musorgskij, Boris Godunov; Don Juan, W. A. Mozart, Don Juan; Jochanaan, R. Strauss, Salome; Jago, G. Verdi, Othello; Rigoletto, Rigoletto; Telramund, R. Wagner, Lohengrin; Wolfram, Tannhäuser ad.). Vystoupil v řadě českých oper (B. Smetana: Král Vladislav, Dalibor; Chrudoš, Libuše; J. Weinberger, Švanda, Švanda dudák; Yub Bill, Lidé z Poker-Flatu; A. Dvořák, Ismen, Armida) a v Brně vytvořil i roli Mitkeho v národní srbské opeře P. Kojnoviće Koštana. Jihoslovanský folklor nahrál i na gramofonové desky. Patřil k nejvýznamnějším jihoslovanským pěvcům. Oženil se s brněnskou choreografkou Mášou C. (1901–1977).

L: V. Jovanović, Život posvecen operi, Beograd 1997; Pazdírek, s. 154n.; HS 1, s. 173; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 577n.; Muzička enciklopedija 1, Zagreb 1971, s. 385; Leksikon jugoslavenske muzike, Ljubljana 1984, s. 158; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 5, 1983, s. 9, 39, 48, 49; Hrvatski biografski leksikon 2 (Bj-C), Zagreb 1989 (s bibliografií a datem † 6. 1.); Hrvatski šumarski životopisni leksikon, Zagreb 1996.

Jitka Ludvová