CVEJN Karel 23.7.1911-16.12.1986: Porovnání verzí

Z Personal
(CVEJN_Karel_23.7.1911-16.12.1986)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.7.1911
 
| datum narození = 23.7.1911
| místo narození = Solnice, o. Rychnov nad Kněžnou
+
| místo narození = Solnice u Rychnova nad Kněžnou
 
| datum úmrtí = 16.12.1986
 
| datum úmrtí = 16.12.1986
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel CVEJN
+
}}
 +
'''CVEJN, Karel''', ''* 23. 7. 1911 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 16. 12. 1986 Praha, básník, literární historik, editor, publicista, právník''
 +
 
 +
Syn koželuha, mládí prožil u prarodičů v jihočeských Mirovicích.
 +
Od 1922 studoval na klasickém gymnáziu v Písku,
 +
kde spoluzaložil a 1929–30 s J. Černohorským a M. Tůmou
 +
vydával studentský časopis ''Gymnasion'', 1930 tam maturoval.
 +
Od 1931 studova1 a 1936 absolvoval Právnickou a 1937 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Obě fakulty navštěvoval současně. Na filozofické fakultě ho zaujaly přednášky
 +
z literární vědy, estetiky a teatrologie, byl žákem V. Tilleho.
 +
1937 nastoupil jako suplující profesor češtiny na obchodní
 +
akademii v Berouně, kde se posléze stal skutečným profesorem,
 +
1945–48 učil na dívčí obchodní akademii v Karlíně,
 +
1948–51 na Československé obchodní akademii v Resslově
 +
ulici, 1951–61 byl ředitelem střední ekonomické školy tamtéž,
 +
1961–76 zastupoval ředitele na střední průmyslové škole
 +
potravinářské technologie v Praze na Novém Městě. Externě
 +
přednášel českou literaturu na Fakultě sociálních věd a publicistiky
 +
UK (později Fakultě žurnalistiky). Byl členem a předsedou
 +
různých odborných pedagogických komisí, přispíval
 +
do kulturních rubrik novin a časopisů, vydával bibliofilské
 +
tisky a věnoval se osvětové (Československý rozhlas, Městská
 +
knihovna, Lidová univerzita, Socialistická akademie) a vědecké
 +
činnosti. Byl dlouholetým funkcionářem Spolku českých
 +
bibliofilů. Podlehl těžké kardiovaskulární nedostatečnosti.
 +
 
 +
Ve 30. letech s J. Černohorským a F. Dvořákem C. reprezentoval
 +
studentskou jihočeskou levici, která vydávala revue ''Jih''
 +
s vlastní knižnicí a spolupracovala s avantgardní skupinou
 +
Linie. Byl sekretářem Divadelního studentského ústředí a divadelním
 +
referentem Jihočeské studentské župy krajinských
 +
spolků. První sbírky poezie napsal společně s J. Černohorským
 +
(''Odjezdy'', 1932, ''Slepec a včela'', 1933, poema ''Vzpomínka'',
 +
1941) v duchu dobové sociální avantgardy. Národně
 +
apelativní byla veršovaná ''Pohádka o chytrém Honzovi'' (1939),
 +
cyklická báseň ''Rozhledna'' (1945) shrnula okupační impresivní
 +
verše oslavy české země. V podobně vizuálně zjitřeném
 +
duchu C. koncipoval i poslední sbírku ''Pohlednice v pastelu''
 +
(1980), vrchol svého básnického úsilí. Významnější bylo jeho
 +
literárněhistorické dílo. Mnoho studií napsal pro měsíčník
 +
J. Seiferta ''Kytice'' (1946–49 řídil jeho Knižnici), v knižních
 +
i časopiseckých studiích se zabýval výkladem B. Němcové,
 +
K. Havlíčka Borovského, K. H. Máchy, J. V. Friče, J. Arbesa
 +
a B. Jelínka, z novodobých K. Vokáče a F. Nechvátala.
 +
Mimořádnou závažnost má C. editorská práce. Vydal dopisy
 +
J. Wolkra A. M. Píšovi (1939), básnické dílo K. Vokáče
 +
(1947), exilový sborník básnických textů z války ''Křik Koruny''
 +
''české'' (1947), ''Zápisník Hanuše Jurenky'' (1948), dva svazky díla
 +
B. Jelínka (1948–49), výbor z publicistiky V. Čedíka-Antara
 +
(1963) a především knihy věnované J. V. Fričovi: ''Písně z bašty''
 +
''a jiné básně'' (1952), ''Naši předchůdci'' (1953), výbor z dopisů
 +
a deníků (1955), třídílné komentované ''Paměti'' (1957–63)
 +
a doplňující soubor J. E. Sojky ''Naši mužové'' (1954). Podílel
 +
se na uspořádání sborníku ''Národ sobě'' (1968), vydanému
 +
ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla.
 +
 
 +
'''D:''' bibliografie in: SČS 1, s. 94.
 +
 
 +
'''L:''' I. Vladyka, Můj Beroun, 1938, s. 548n.; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů
 +
beletristů 1945–1956, 1956, s. 69; V. Palivec, Literární místopis
 +
Berounska, 1957, s. 30; LČL 1, s. 370n.; SČL, s. 52; SČS 1, s. 93n.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL Praha.
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
SČL, 52; LČL I, 370; Rychnov, 72;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Verze z 12. 11. 2016, 16:09

Karel CVEJN
Narození 23.7.1911
Místo narození Solnice u Rychnova nad Kněžnou
Úmrtí 16.12.1986
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44235

CVEJN, Karel, * 23. 7. 1911 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 16. 12. 1986 Praha, básník, literární historik, editor, publicista, právník

Syn koželuha, mládí prožil u prarodičů v jihočeských Mirovicích. Od 1922 studoval na klasickém gymnáziu v Písku, kde spoluzaložil a 1929–30 s J. Černohorským a M. Tůmou vydával studentský časopis Gymnasion, 1930 tam maturoval. Od 1931 studova1 a 1936 absolvoval Právnickou a 1937 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Obě fakulty navštěvoval současně. Na filozofické fakultě ho zaujaly přednášky z literární vědy, estetiky a teatrologie, byl žákem V. Tilleho. 1937 nastoupil jako suplující profesor češtiny na obchodní akademii v Berouně, kde se posléze stal skutečným profesorem, 1945–48 učil na dívčí obchodní akademii v Karlíně, 1948–51 na Československé obchodní akademii v Resslově ulici, 1951–61 byl ředitelem střední ekonomické školy tamtéž, 1961–76 zastupoval ředitele na střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze na Novém Městě. Externě přednášel českou literaturu na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK (později Fakultě žurnalistiky). Byl členem a předsedou různých odborných pedagogických komisí, přispíval do kulturních rubrik novin a časopisů, vydával bibliofilské tisky a věnoval se osvětové (Československý rozhlas, Městská knihovna, Lidová univerzita, Socialistická akademie) a vědecké činnosti. Byl dlouholetým funkcionářem Spolku českých bibliofilů. Podlehl těžké kardiovaskulární nedostatečnosti.

Ve 30. letech s J. Černohorským a F. Dvořákem C. reprezentoval studentskou jihočeskou levici, která vydávala revue Jih s vlastní knižnicí a spolupracovala s avantgardní skupinou Linie. Byl sekretářem Divadelního studentského ústředí a divadelním referentem Jihočeské studentské župy krajinských spolků. První sbírky poezie napsal společně s J. Černohorským (Odjezdy, 1932, Slepec a včela, 1933, poema Vzpomínka, 1941) v duchu dobové sociální avantgardy. Národně apelativní byla veršovaná Pohádka o chytrém Honzovi (1939), cyklická báseň Rozhledna (1945) shrnula okupační impresivní verše oslavy české země. V podobně vizuálně zjitřeném duchu C. koncipoval i poslední sbírku Pohlednice v pastelu (1980), vrchol svého básnického úsilí. Významnější bylo jeho literárněhistorické dílo. Mnoho studií napsal pro měsíčník J. Seiferta Kytice (1946–49 řídil jeho Knižnici), v knižních i časopiseckých studiích se zabýval výkladem B. Němcové, K. Havlíčka Borovského, K. H. Máchy, J. V. Friče, J. Arbesa a B. Jelínka, z novodobých K. Vokáče a F. Nechvátala. Mimořádnou závažnost má C. editorská práce. Vydal dopisy J. Wolkra A. M. Píšovi (1939), básnické dílo K. Vokáče (1947), exilový sborník básnických textů z války Křik Koruny české (1947), Zápisník Hanuše Jurenky (1948), dva svazky díla B. Jelínka (1948–49), výbor z publicistiky V. Čedíka-Antara (1963) a především knihy věnované J. V. Fričovi: Písně z bašty a jiné básně (1952), Naši předchůdci (1953), výbor z dopisů a deníků (1955), třídílné komentované Paměti (1957–63) a doplňující soubor J. E. Sojky Naši mužové (1954). Podílel se na uspořádání sborníku Národ sobě (1968), vydanému ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla.

D: bibliografie in: SČS 1, s. 94.

L: I. Vladyka, Můj Beroun, 1938, s. 548n.; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1956, s. 69; V. Palivec, Literární místopis Berounska, 1957, s. 30; LČL 1, s. 370n.; SČL, s. 52; SČS 1, s. 93n.

P: LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL Praha.

Martin Kučera