CVEJN Karel 23.7.1911-16.12.1986: Porovnání verzí
(CVEJN_Karel_23.7.1911-16.12.1986) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.7.1911 | | datum narození = 23.7.1911 | ||
− | | místo narození = Solnice | + | | místo narození = Solnice u Rychnova nad Kněžnou |
| datum úmrtí = 16.12.1986 | | datum úmrtí = 16.12.1986 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CVEJN, Karel''', ''* 23. 7. 1911 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 16. 12. 1986 Praha, básník, literární historik, editor, publicista, právník'' | ||
+ | |||
+ | Syn koželuha, mládí prožil u prarodičů v jihočeských Mirovicích. | ||
+ | Od 1922 studoval na klasickém gymnáziu v Písku, | ||
+ | kde spoluzaložil a 1929–30 s J. Černohorským a M. Tůmou | ||
+ | vydával studentský časopis ''Gymnasion'', 1930 tam maturoval. | ||
+ | Od 1931 studova1 a 1936 absolvoval Právnickou a 1937 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Obě fakulty navštěvoval současně. Na filozofické fakultě ho zaujaly přednášky | ||
+ | z literární vědy, estetiky a teatrologie, byl žákem V. Tilleho. | ||
+ | 1937 nastoupil jako suplující profesor češtiny na obchodní | ||
+ | akademii v Berouně, kde se posléze stal skutečným profesorem, | ||
+ | 1945–48 učil na dívčí obchodní akademii v Karlíně, | ||
+ | 1948–51 na Československé obchodní akademii v Resslově | ||
+ | ulici, 1951–61 byl ředitelem střední ekonomické školy tamtéž, | ||
+ | 1961–76 zastupoval ředitele na střední průmyslové škole | ||
+ | potravinářské technologie v Praze na Novém Městě. Externě | ||
+ | přednášel českou literaturu na Fakultě sociálních věd a publicistiky | ||
+ | UK (později Fakultě žurnalistiky). Byl členem a předsedou | ||
+ | různých odborných pedagogických komisí, přispíval | ||
+ | do kulturních rubrik novin a časopisů, vydával bibliofilské | ||
+ | tisky a věnoval se osvětové (Československý rozhlas, Městská | ||
+ | knihovna, Lidová univerzita, Socialistická akademie) a vědecké | ||
+ | činnosti. Byl dlouholetým funkcionářem Spolku českých | ||
+ | bibliofilů. Podlehl těžké kardiovaskulární nedostatečnosti. | ||
+ | |||
+ | Ve 30. letech s J. Černohorským a F. Dvořákem C. reprezentoval | ||
+ | studentskou jihočeskou levici, která vydávala revue ''Jih'' | ||
+ | s vlastní knižnicí a spolupracovala s avantgardní skupinou | ||
+ | Linie. Byl sekretářem Divadelního studentského ústředí a divadelním | ||
+ | referentem Jihočeské studentské župy krajinských | ||
+ | spolků. První sbírky poezie napsal společně s J. Černohorským | ||
+ | (''Odjezdy'', 1932, ''Slepec a včela'', 1933, poema ''Vzpomínka'', | ||
+ | 1941) v duchu dobové sociální avantgardy. Národně | ||
+ | apelativní byla veršovaná ''Pohádka o chytrém Honzovi'' (1939), | ||
+ | cyklická báseň ''Rozhledna'' (1945) shrnula okupační impresivní | ||
+ | verše oslavy české země. V podobně vizuálně zjitřeném | ||
+ | duchu C. koncipoval i poslední sbírku ''Pohlednice v pastelu'' | ||
+ | (1980), vrchol svého básnického úsilí. Významnější bylo jeho | ||
+ | literárněhistorické dílo. Mnoho studií napsal pro měsíčník | ||
+ | J. Seiferta ''Kytice'' (1946–49 řídil jeho Knižnici), v knižních | ||
+ | i časopiseckých studiích se zabýval výkladem B. Němcové, | ||
+ | K. Havlíčka Borovského, K. H. Máchy, J. V. Friče, J. Arbesa | ||
+ | a B. Jelínka, z novodobých K. Vokáče a F. Nechvátala. | ||
+ | Mimořádnou závažnost má C. editorská práce. Vydal dopisy | ||
+ | J. Wolkra A. M. Píšovi (1939), básnické dílo K. Vokáče | ||
+ | (1947), exilový sborník básnických textů z války ''Křik Koruny'' | ||
+ | ''české'' (1947), ''Zápisník Hanuše Jurenky'' (1948), dva svazky díla | ||
+ | B. Jelínka (1948–49), výbor z publicistiky V. Čedíka-Antara | ||
+ | (1963) a především knihy věnované J. V. Fričovi: ''Písně z bašty'' | ||
+ | ''a jiné básně'' (1952), ''Naši předchůdci'' (1953), výbor z dopisů | ||
+ | a deníků (1955), třídílné komentované ''Paměti'' (1957–63) | ||
+ | a doplňující soubor J. E. Sojky ''Naši mužové'' (1954). Podílel | ||
+ | se na uspořádání sborníku ''Národ sobě'' (1968), vydanému | ||
+ | ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' bibliografie in: SČS 1, s. 94. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' I. Vladyka, Můj Beroun, 1938, s. 548n.; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů | ||
+ | beletristů 1945–1956, 1956, s. 69; V. Palivec, Literární místopis | ||
+ | Berounska, 1957, s. 30; LČL 1, s. 370n.; SČL, s. 52; SČS 1, s. 93n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] |
Verze z 12. 11. 2016, 16:09
Karel CVEJN | |
Narození | 23.7.1911 |
---|---|
Místo narození | Solnice u Rychnova nad Kněžnou |
Úmrtí | 16.12.1986 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44235 |
CVEJN, Karel, * 23. 7. 1911 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 16. 12. 1986 Praha, básník, literární historik, editor, publicista, právník
Syn koželuha, mládí prožil u prarodičů v jihočeských Mirovicích. Od 1922 studoval na klasickém gymnáziu v Písku, kde spoluzaložil a 1929–30 s J. Černohorským a M. Tůmou vydával studentský časopis Gymnasion, 1930 tam maturoval. Od 1931 studova1 a 1936 absolvoval Právnickou a 1937 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Obě fakulty navštěvoval současně. Na filozofické fakultě ho zaujaly přednášky z literární vědy, estetiky a teatrologie, byl žákem V. Tilleho. 1937 nastoupil jako suplující profesor češtiny na obchodní akademii v Berouně, kde se posléze stal skutečným profesorem, 1945–48 učil na dívčí obchodní akademii v Karlíně, 1948–51 na Československé obchodní akademii v Resslově ulici, 1951–61 byl ředitelem střední ekonomické školy tamtéž, 1961–76 zastupoval ředitele na střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze na Novém Městě. Externě přednášel českou literaturu na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK (později Fakultě žurnalistiky). Byl členem a předsedou různých odborných pedagogických komisí, přispíval do kulturních rubrik novin a časopisů, vydával bibliofilské tisky a věnoval se osvětové (Československý rozhlas, Městská knihovna, Lidová univerzita, Socialistická akademie) a vědecké činnosti. Byl dlouholetým funkcionářem Spolku českých bibliofilů. Podlehl těžké kardiovaskulární nedostatečnosti.
Ve 30. letech s J. Černohorským a F. Dvořákem C. reprezentoval studentskou jihočeskou levici, která vydávala revue Jih s vlastní knižnicí a spolupracovala s avantgardní skupinou Linie. Byl sekretářem Divadelního studentského ústředí a divadelním referentem Jihočeské studentské župy krajinských spolků. První sbírky poezie napsal společně s J. Černohorským (Odjezdy, 1932, Slepec a včela, 1933, poema Vzpomínka, 1941) v duchu dobové sociální avantgardy. Národně apelativní byla veršovaná Pohádka o chytrém Honzovi (1939), cyklická báseň Rozhledna (1945) shrnula okupační impresivní verše oslavy české země. V podobně vizuálně zjitřeném duchu C. koncipoval i poslední sbírku Pohlednice v pastelu (1980), vrchol svého básnického úsilí. Významnější bylo jeho literárněhistorické dílo. Mnoho studií napsal pro měsíčník J. Seiferta Kytice (1946–49 řídil jeho Knižnici), v knižních i časopiseckých studiích se zabýval výkladem B. Němcové, K. Havlíčka Borovského, K. H. Máchy, J. V. Friče, J. Arbesa a B. Jelínka, z novodobých K. Vokáče a F. Nechvátala. Mimořádnou závažnost má C. editorská práce. Vydal dopisy J. Wolkra A. M. Píšovi (1939), básnické dílo K. Vokáče (1947), exilový sborník básnických textů z války Křik Koruny české (1947), Zápisník Hanuše Jurenky (1948), dva svazky díla B. Jelínka (1948–49), výbor z publicistiky V. Čedíka-Antara (1963) a především knihy věnované J. V. Fričovi: Písně z bašty a jiné básně (1952), Naši předchůdci (1953), výbor z dopisů a deníků (1955), třídílné komentované Paměti (1957–63) a doplňující soubor J. E. Sojky Naši mužové (1954). Podílel se na uspořádání sborníku Národ sobě (1968), vydanému ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla.
D: bibliografie in: SČS 1, s. 94.
L: I. Vladyka, Můj Beroun, 1938, s. 548n.; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1956, s. 69; V. Palivec, Literární místopis Berounska, 1957, s. 30; LČL 1, s. 370n.; SČL, s. 52; SČS 1, s. 93n.
P: LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL Praha.
Martin Kučera