CYŽ Jurij 6.10.1904-28.9.1947: Porovnání verzí
(CYŽ_Jurij_6.10.1904-28.9.1947) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.10.1904 | | datum narození = 6.10.1904 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Žuricy (Säuritz, Německo) |
| datum úmrtí = 28.9.1947 | | datum úmrtí = 28.9.1947 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 486 |
+ | }} | ||
+ | '''CYŽ, Jurij''' ''(též ZIESCHE, Georg), * 6. 10. 1904 Žuricy (Säuritz, Německo), † 28. 9. 1947 Praha, právník, kulturní pracovník'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem zelináře. Jako chovanec Lužického semináře studoval | ||
+ | 1916–25 na malostranském gymnáziu v Praze. Pak | ||
+ | navštěvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Stal | ||
+ | se členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka | ||
+ | a 1925–31 se účastnil studentského hnutí. Studia dokončil | ||
+ | v Lipsku, kde předložil disertační práci na téma slovenské | ||
+ | účasti na vzniku ČSR 1918. Poté vykonával praxi u trestního | ||
+ | soudu v Drážďanech, po nástupu nacistů k moci působil jako | ||
+ | právní poradce v německo-polském průmyslovém podniku | ||
+ | v Berlíně a v administrativě Spolku Poláků v Opole. Převzal | ||
+ | také patronát nad lužickosrbskými gymnazisty v Bytomi. Zájem | ||
+ | o Polsko v něm probudil za pražského pobytu osobní | ||
+ | styk s Henrykem Batowským, pozdějším významným polským | ||
+ | slavistou, který 1927–29 studoval na Karlově univerzitě. | ||
+ | 1938–39 působil C. v ilegální lužickosrbské organizaci. | ||
+ | Pro antifašistický postoj byl 1939 odvlečen do koncentračního | ||
+ | tábora Sachsenhausen, později zařazen do wehrmachtu, | ||
+ | v listopadu 1944 znovu uvězněn a odsouzen k trestu smrti | ||
+ | pro velezradu. Z vězení v Berlíně-Plötzensee jej osvobodila | ||
+ | v dubnu 1945 Rudá armáda. 1945–47 byl generálním inspektorem | ||
+ | Lužickosrbské národní rady v Praze. Požadoval | ||
+ | státoprávní řešení lužické otázky formou odtržení Lužice | ||
+ | od Německa, a dostal se tak do konfliktu s budyšínským vedením | ||
+ | Domowiny, národní organizace Lužických Srbů. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' NBS, s. 94; V. Zmeškal, JUDr. J. C., in: Lužickosrbský věstník 22, 1947, | ||
+ | s. 91n.; S. Pigoń, Wspominki z obozu w Sachsenhausen (1939–1940), Warszawa | ||
+ | 1966, s. 8n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/403758 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jiří Vacek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
+ | [[Kategorie:Žuricy]] | ||
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:39
Jurij CYŽ | |
Narození | 6.10.1904 |
---|---|
Místo narození | Žuricy (Säuritz, Německo) |
Úmrtí | 28.9.1947 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 44- Právník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 486 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44264 |
CYŽ, Jurij (též ZIESCHE, Georg), * 6. 10. 1904 Žuricy (Säuritz, Německo), † 28. 9. 1947 Praha, právník, kulturní pracovník
Byl synem zelináře. Jako chovanec Lužického semináře studoval 1916–25 na malostranském gymnáziu v Praze. Pak navštěvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Stal se členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a 1925–31 se účastnil studentského hnutí. Studia dokončil v Lipsku, kde předložil disertační práci na téma slovenské účasti na vzniku ČSR 1918. Poté vykonával praxi u trestního soudu v Drážďanech, po nástupu nacistů k moci působil jako právní poradce v německo-polském průmyslovém podniku v Berlíně a v administrativě Spolku Poláků v Opole. Převzal také patronát nad lužickosrbskými gymnazisty v Bytomi. Zájem o Polsko v něm probudil za pražského pobytu osobní styk s Henrykem Batowským, pozdějším významným polským slavistou, který 1927–29 studoval na Karlově univerzitě. 1938–39 působil C. v ilegální lužickosrbské organizaci. Pro antifašistický postoj byl 1939 odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen, později zařazen do wehrmachtu, v listopadu 1944 znovu uvězněn a odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Z vězení v Berlíně-Plötzensee jej osvobodila v dubnu 1945 Rudá armáda. 1945–47 byl generálním inspektorem Lužickosrbské národní rady v Praze. Požadoval státoprávní řešení lužické otázky formou odtržení Lužice od Německa, a dostal se tak do konfliktu s budyšínským vedením Domowiny, národní organizace Lužických Srbů.
L: NBS, s. 94; V. Zmeškal, JUDr. J. C., in: Lužickosrbský věstník 22, 1947, s. 91n.; S. Pigoń, Wspominki z obozu w Sachsenhausen (1939–1940), Warszawa 1966, s. 8n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek