CYŽ Jurij 6.10.1904-28.9.1947: Porovnání verzí

Z Personal
(CYŽ_Jurij_6.10.1904-28.9.1947)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.10.1904
 
| datum narození = 6.10.1904
| místo narození =  
+
| místo narození = Žuricy (Säuritz, Německo)
 
| datum úmrtí = 28.9.1947
 
| datum úmrtí = 28.9.1947
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jurij CYŽ
+
}}
 +
'''CYŽ, Jurij''' ''(též ZIESCHE, Georg), * 6. 10. 1904 Žuricy (Säuritz, Německo), † 28. 9. 1947 Praha, právník, kulturní pracovník''
 +
 
 +
Byl synem zelináře. Jako chovanec Lužického semináře studoval
 +
1916–25 na malostranském gymnáziu v Praze. Pak
 +
navštěvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Stal
 +
se členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka
 +
a 1925–31 se účastnil studentského hnutí. Studia dokončil
 +
v Lipsku, kde předložil disertační práci na téma slovenské
 +
účasti na vzniku ČSR 1918. Poté vykonával praxi u trestního
 +
soudu v Drážďanech, po nástupu nacistů k moci působil jako
 +
právní poradce v německo-polském průmyslovém podniku
 +
v Berlíně a v administrativě Spolku Poláků v Opole. Převzal
 +
také patronát nad lužickosrbskými gymnazisty v Bytomi. Zájem
 +
o Polsko v něm probudil za pražského pobytu osobní
 +
styk s Henrykem Batowským, pozdějším významným polským
 +
slavistou, který 1927–29 studoval na Karlově univerzitě.
 +
1938–39 působil C. v ilegální lužickosrbské organizaci.
 +
Pro antifašistický postoj byl 1939 odvlečen do koncentračního
 +
tábora Sachsenhausen, později zařazen do wehrmachtu,
 +
v listopadu 1944 znovu uvězněn a odsouzen k trestu smrti
 +
pro velezradu. Z vězení v Berlíně-Plötzensee jej osvobodila
 +
v dubnu 1945 Rudá armáda. 1945–47 byl generálním inspektorem
 +
Lužickosrbské národní rady v Praze. Požadoval
 +
státoprávní řešení lužické otázky formou odtržení Lužice
 +
od Německa, a dostal se tak do konfliktu s budyšínským vedením
 +
Domowiny, národní organizace Lužických Srbů.
 +
 
 +
'''L:''' NBS, s. 94; V. Zmeškal, JUDr. J. C., in: Lužickosrbský věstník 22, 1947,
 +
s. 91n.; S. Pigoń, Wspominki z obozu w Sachsenhausen (1939–1940), Warszawa
 +
1966, s. 8n.
 +
 
 +
Jiří Vacek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
  
 
[[Kategorie:1904]]
 
[[Kategorie:1904]]
 +
[[Kategorie:Žuricy]]
 
[[Kategorie:1947]]
 
[[Kategorie:1947]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 13. 11. 2016, 15:21

Jurij CYŽ
Narození 6.10.1904
Místo narození Žuricy (Säuritz, Německo)
Úmrtí 28.9.1947
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44264

CYŽ, Jurij (též ZIESCHE, Georg), * 6. 10. 1904 Žuricy (Säuritz, Německo), † 28. 9. 1947 Praha, právník, kulturní pracovník

Byl synem zelináře. Jako chovanec Lužického semináře studoval 1916–25 na malostranském gymnáziu v Praze. Pak navštěvoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Stal se členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a 1925–31 se účastnil studentského hnutí. Studia dokončil v Lipsku, kde předložil disertační práci na téma slovenské účasti na vzniku ČSR 1918. Poté vykonával praxi u trestního soudu v Drážďanech, po nástupu nacistů k moci působil jako právní poradce v německo-polském průmyslovém podniku v Berlíně a v administrativě Spolku Poláků v Opole. Převzal také patronát nad lužickosrbskými gymnazisty v Bytomi. Zájem o Polsko v něm probudil za pražského pobytu osobní styk s Henrykem Batowským, pozdějším významným polským slavistou, který 1927–29 studoval na Karlově univerzitě. 1938–39 působil C. v ilegální lužickosrbské organizaci. Pro antifašistický postoj byl 1939 odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen, později zařazen do wehrmachtu, v listopadu 1944 znovu uvězněn a odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Z vězení v Berlíně-Plötzensee jej osvobodila v dubnu 1945 Rudá armáda. 1945–47 byl generálním inspektorem Lužickosrbské národní rady v Praze. Požadoval státoprávní řešení lužické otázky formou odtržení Lužice od Německa, a dostal se tak do konfliktu s budyšínským vedením Domowiny, národní organizace Lužických Srbů.

L: NBS, s. 94; V. Zmeškal, JUDr. J. C., in: Lužickosrbský věstník 22, 1947, s. 91n.; S. Pigoń, Wspominki z obozu w Sachsenhausen (1939–1940), Warszawa 1966, s. 8n.

Jiří Vacek