CYLIAK Stanislav 6.5.1859-12.4.1939

Z Personal
Stanislav CYLIAK
Narození 6.5.1859
Místo narození Brno
Úmrtí 12.4.1939
Místo úmrtí Brno
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44249

CYLIAK, Stanislav, * 6. 5. 1859 Brno, † 12. 4. 1939 Brno, básník, dramatik, pedagog

Byl jedním z pěti dětí tkalcovského mistra, 1866–71 navštěvoval německou obecnou školu v rodišti, 1871–72 cvičnou třídu při brněnském učitelském ústavu, 1873 se učil u stavitele v Letovicích, 1874–75 studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, 1875–79 na učitelském ústavu tamtéž. Po maturitě vyučoval na jednotřídkách v Palupíně (1879–81) a v České Olešné (1881–93), kde byl řídícím učitelem. 1893 složil odborné zkoušky a nastoupil na měšťanskou školu v Dačicích (1893–1909), od 1909 byl ředitelem měšťanské školy v Želetavě, od 1918 ve Veverské Bítýšce (od 1921 současně ředitelem obecné a učňovské školy), 1924 odešel do výslužby. 1905 se stal členem pokrokové (realistické) strany, v meziválečném období národně socialistické strany, 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů, 1934 signoval Šaldův manifest proti fašismu. Byl aktivní ve výboru Moravského kola spisovatelů (mj. pokladníkem od 1923) a v protinacistickém hnutí. Ve své první sbírce Upomínky (1897) se inspiroval verši J. Zeyera, druhá Chmury a úsměvy (1898) vyšla z podnětů S. Čecha. Realistickou poezii, ovlivněnou tvorbou J. S. Machara, shrnul ve sbírkách Písně zemřelých (1902), Sňaté pečeti (bibliofilský tisk, 1915) a Preludia (1927). Ze symbolistické tradice, především O. Březiny a J. Opolského, čerpala sbírka Hubená sklizeň (1922). Obě poslední lyrické sbírky zčásti ovlivnil zážitek první světové války, zpracovaný po vzoru slovenského básníka M. Rázuse formou drobných žánrových průhledů. Původnější byla C. epika (Sen vítězný, 1898, Dva svatí mezi hříšníky, 1924, Balada o ševci podivínu, 1927, Dvě království, 1927) s prvky havlíčkovsko-macharovské satiry a alegorie, vyostřené antimilitaristicky, antiklerikálně a antiagrárně. Pokus o realistický výklad legendy v eposu Svatý Václav (1929) se nezdařil. Jako dramatik se pokusil o jednoaktová básnická dramata (Dravec, 1908, Pramen slitování, 1922, Sehnuté větve, 1930, Vykoupení, 1931, Láska, 1932), o satirickou komedii (Dobrodinci, 1922, Páví oko, 1923, Regenit, 1926) a o utopickou hru s invektivou vůči avantgardě (Regulátor pohlaví, 1927). Dětem určil dvě knížky pohádek a hru Rozčarování (1924). Vzdělávací tendenci měly C. naučné prózy o generálu Suvorovovi, búrských válkách, revoluci v Číně a ruském válečnictví za válek s Francií. Jako spisovatel tíhl C. k epigonství. Zajímavý byl svým zaujetím pro demokratické hodnoty. Byl ženatý s učitelkou Františkou, roz. Dvořákovou. V mládí se podepisoval Cyliják; kromě toho používal pseudonymy Jan Břit, St. Ciliják a Vojtěch Hlavsa.

L: Naše kniha 10, 1929, s. 231; Kulturní adresář ČSR 2, 1936, s. 61; nekrology: (J. Šnobr), S. C. zemřel, in: Panorama 17, 1939, s. 79; ih, S. C. zemřel, in: Lidové noviny 14. 4. 1939; J. Kunc, Kdy zemřeli?, 1962, s. 33; B. Pernica, Písemnictví na západní Moravě, b. d., s. 70; J. Vopravil, Slovník pseudonymů českých a slovenských spisovatelů, 1973, s. 457; LČL 1, s. 371n. (kde neúplná bibliografie).

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Divadelní ústav Praha (kde uloženy některé texty jeho her).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera