CYPHELLY Václav Aleš 30.11.1900-10.12.1975: Porovnání verzí
(CYPHELLY_Václav_Aleš_0.0.1900-0.0.1986) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Václav Aleš CYPHELLY | | jméno = Václav Aleš CYPHELLY | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 30.11.1900 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 1986 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CYPHELLY, Václav Aleš''', ''* 30. 11. 1900, † 1986, advokát, politik'' | ||
− | + | Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi | |
+ | v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém | ||
+ | hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936) | ||
+ | Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil | ||
+ | Vrzalíkovu obhajobu ''Rukopisů královédvorského a zelenohorského'' | ||
+ | za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při | ||
+ | obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném | ||
+ | pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství) | ||
+ | a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří | ||
+ | se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce | ||
+ | (později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka), | ||
+ | v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního | ||
+ | vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov | ||
+ | a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními | ||
+ | úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení | ||
+ | (v Praze na Střeleckém ostrově); jeho ''Politická čítanka'' se stala | ||
+ | doslova biblí českých fašistů. | ||
+ | |||
+ | Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl | ||
+ | C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem | ||
+ | 1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení | ||
+ | ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání | ||
+ | se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty | ||
+ | z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli | ||
+ | Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého | ||
+ | žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu | ||
+ | s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku | ||
+ | a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády | ||
+ | z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník | ||
+ | Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení | ||
+ | stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; | ||
+ | M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 12. 11. 2016, 18:01
Václav Aleš CYPHELLY | |
Narození | 30.11.1900 |
---|---|
Úmrtí | 1986 |
Povolání |
44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 48- Politický publicista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135479 |
CYPHELLY, Václav Aleš, * 30. 11. 1900, † 1986, advokát, politik
Absolvoval práva (JUDr.), poté si zřídil advokátní praxi v Žitné ulici v Praze. Již od 30. let byl aktivní ve fašistickém hnutí (člen Vlajky). Jako advokát např. zastupoval (1936) Jana Vrzalíka v soudním sporu s A. M. Píšou (ten označil Vrzalíkovu obhajobu Rukopisů královédvorského a zelenohorského za stupidní), obhajoval také Jana Ryse-Rozsévače. Při obsazení Německem 15. 3. 1939 se angažoval v neúspěšném pokusu o fašistický převrat (měl se stát ministrem školství) a v počátcích okupace patřil k těm českým fašistům, kteří se domnívali, že je možné se s okupanty dohodnout. Ve Vlajce (později Český nacionálně-socialistický tábor – Vlajka), v jejímž vedení byl od jara 1939, měl funkci ústředního vedoucího kultury a výchovy, byl též autorem jejích stanov a opakovaně ji zastupoval na jednáních s protektorátními úřady. Pro členy Vlajky organizoval také ideová školení (v Praze na Střeleckém ostrově); jeho Politická čítanka se stala doslova biblí českých fašistů.
Po Rysově uvěznění v Dachau na přelomu 1942 a 1943 byl C. částí členstva postaven do čela Vlajky, ale záhy ji (počátkem 1943) rozpustil; jako jeden z mála členů jejího vedení ale zůstal až do konce války v Praze. Za pražského povstání se účastnil bojů, dokonce prý zachránil vzácné dokumenty z hořící Staroměstské radnice. V rámci procesu s představiteli Vlajky (1946) byl proto odsouzen jen na 20 let těžkého žaláře. Vězněn byl až do 1960, kdy se dočkal amnestie. Spolu s manželkou pak žil, těžce nemocen, v Unhošti na Kladensku a spíše formálně se snažil navázat kontakt se starými kamarády z vlajkařských dob. Byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Aleš.
D: Politická čítanka: populární úvahy o národě, státu a novodobém zřízení stavovském (s předmluvou Jana Rysa-Rozsévače), 1939.
L: T. Pasák, Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945, 1999, rejstřík; M. Nakonečný, Vlajka, 2001, s. 305n. a passim.
Jiří Martínek