Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky CYSARZ Herbert 29.1.1896-1.1.1985

{{Infobox - osoba
| jméno = Herbert CYSARZ
| obrázek = Cysarz Herbert portret.jpg
| datum narození = 29.1.1896
| místo narození = Bohumín
| datum úmrtí = 1.1.1985
| místo úmrtí = Mnichov (Německo)
| povolání = 55- Jazykovědec
61- Pedagog

| jiná jména = 
}}
'''CYSARZ, Herbert''', ''* 29. 1. 1896 Bohumín, † 1. 1. 1985 Mnichov (Německo), germanista, pedagog''

Středoškolská studia absolvoval 1906–14 na gymnáziu v Těšíně,
kde maturoval těsně před vypuknutím světové války.
Následujícího roku narukoval a 28. 9. 1916 byl v jihotyrolském
Monte Pasubio vážně raněn. Ztratil levou ruku a u pravé
většinu prstů. Po vyléčení zůstal trvale těžce invalidní
a musel zcela změnit své původní plány věnovat se medicíně.
Rozhodl se vystudovat germanistiku, anglistiku a filozofii.
Ve Vídni 1919 obhájil doktorskou práci v oboru literárních
dějin (''Erfahrung und Idee. Probleme und Lebensformen der''
''deutschen Literatur von Hamann bis Hegel'') a začal intenzivně
pracovat na své rychle se rozvíjející kariéře. 1924 se habilitoval
na základě studie věnované německému baroknímu
básnictví a dva roky poté byl jmenován mimořádným profesorem.
Vedle pedagogických povinností udržoval nejen čilou
korespondenci s kolegy v Německu, ale pilně přispíval do časopisů,
spolupracoval na lexikonu německé literatury (''Reallexikon''
''der deutschen Literaturgeschichte'', Berlín od 1925), napsal
rozsáhlou studii o rakouské literatuře přelomu 19. a 20.
století a německé literatuře 19. století. 1928 byl povolán jako
nástupce A. Sauera na pražskou německou univerzitu, aby tu
vedl katedru germanistiky. Zahájil přednášky o novějším německém
básnictví a literatuře, k nimž v dalších letech přibyly
i dějiny literatury 15.–19. století a srovnávací dějiny literatury.
Jako brilantní řečník velkého rozhledu a vzdělání patřil
k uznávaným učitelům. Od 1929 byl nejprve jako mimořádný,
poté jako řádný člen zvolen do Německé akademie věd
a umění v Praze (Deutsche Akademie der Wissenschaften
und Künste in Prag) a zapojil se do práce v jejích komisích
pro podporu sudetoněmeckých autorů. Sám rovněž publikoval
nejen odborné studie a literární kritiky, ale angažoval
se i ve veřejném životě, psal do novin, vystupoval v rozhlase,
v jeho německém vysílání z Prahy. Postupně od 30. let,
a zvláště po 1933, se C. prostřednictvím literatury stále více
zapojoval do sudetoněmeckého hnutí. Začaly se u něj objevovat
ostře nacionalistické a antisemitské postoje. Otevřeně
je formuloval v předmluvě kontroverzního sborníku ''Wir''
''tragen ein Licht. Rufe und Lieder sudetendeutscher Studenten'',
který vyšel v Mnichově 1934. Zpochybnil v něm československý
stát s odkazem na velký podíl jeho jinojazyčných
menšin. Vzápětí po vydání byla tato kniha v Československu
zakázána, přesto však vyvolala vyhrocenou polemiku v pražských
periodikách (''Prager Tagblatt, Prager Presse''). C. názorů
se poté zastal i tisk v Německu. 1936 byl v Šumperku založen
Svaz sudetoněmeckých spisovatelů a C. se stal jeho předsedou.
1937 svaz uspořádal Setkání sudetoněmeckých básníků
v Karlových Varech, na němž C. pronesl projev. Krátce
po anšlusu Rakouska pak opět bojovně vystoupil v pražském
německém domě na podporu tzv. neomezeného přístupu německých
učenců a okamžitého zahájení stavby nové budovy
německé univerzity. Nedlouho před Mnichovem byly citace
z jeho děl v tisku uveřejňovány jako cílené nacionalistické
provokace. 31. 10. 1938 C. odešel do Mnichova, kde 14. 12.
1939 složil přísahu věrnosti vůdci a říši. Navzdory své nacistické
orientaci se dostal do konfliktu s tamními kolegy.
Vstoupil do NSDAP. Po skončení války se bezúspěšně snažil
ospravedlnit. Získat zpět profesuru se mu však nepodařilo.
Svou vědeckou reputaci si udržel jen v úzkém okruhu svých
žáků a vysídlenců z Československa. Do pozdního věku byl
činný v sudetoněmeckých organizacích.

'''D:''' Deutsche Barockdichtung. Renaissance, Barock, Rokoko, Leipzig 1924;
Literaturgeschichte als Geisteswissenschaft. Kritik und System, Halle 1926;
Von Schiller zu Nietzsche, Hauptfragen der Dichtungs- und Bildungsgeschichte
des jüngsten Jahrhunderts, Halle 1928; Zur Geistesgeschichte
des Weltkriegs. Die dichterischen Wandlungen des deutschen Kriegsbildes
1910–1930, Halle 1931; Dichtung im Daseinskampf, in: Völkischer Beobachter
(München), 14. 7. 1935; Die großen Themen der sudetendeutschen
Schrifttumsgeschichte, Brünn – Leipzig – Wien, 1938; Zehn Jahre Prag.
Erinnerungen an die Jahre 1928 bis 1938 samt Rückblicken und Ausblicken,
in: Grenzfall der Wissenschaft (ed. R. Jahn), Frankfurt a. M. 1957; Vielfelderwirtschaft.
Ein Werk- und Lebensbericht, Bodman am Bodensee 1976.

'''L:''' OSND 1/2, s. 993; Kutnar, s. 996; Společnost pro podporu německé
vědy, umění a literatury v Čechách (ed. A. Míšková – M. Neumüller), 1994,
s. 103; MSA 122/1996, s. 10n.; P. Becher, H. C. (1896–1985). Germanist.
Seine Universitätsjahre, in: M. Glettler – A. Míšková, Prager Professoren
1938–1948. Zwischen Wissenschaft und Politik, Essen 2001, s. 277n. (kde
soupis další literatury a nekrologů).

'''P:''' písemná pozůstalost v Sudetendeutsches Archiv München; Archiv UK
Praha (seznam přednášek); Archiv AV ČR Praha, fond Deutsche Akademie
Prag.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/184514 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marie Makariusová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Bohumín]]
[[Kategorie:1985]]
[[Kategorie:Mnichov]]