CYSARZ Herbert 29.1.1896-1.1.1985: Porovnání verzí

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:38

Herbert CYSARZ
Narození	29.1.1896
Místo narození	Bohumín
Úmrtí	1.1.1985
Místo úmrtí	Mnichov (Německo)
Povolání	55- Jazykovědec 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 485-486
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44260

CYSARZ, Herbert, * 29. 1. 1896 Bohumín, † 1. 1. 1985 Mnichov (Německo), germanista, pedagog

Středoškolská studia absolvoval 1906–14 na gymnáziu v Těšíně, kde maturoval těsně před vypuknutím světové války. Následujícího roku narukoval a 28. 9. 1916 byl v jihotyrolském Monte Pasubio vážně raněn. Ztratil levou ruku a u pravé většinu prstů. Po vyléčení zůstal trvale těžce invalidní a musel zcela změnit své původní plány věnovat se medicíně. Rozhodl se vystudovat germanistiku, anglistiku a filozofii. Ve Vídni 1919 obhájil doktorskou práci v oboru literárních dějin (Erfahrung und Idee. Probleme und Lebensformen der deutschen Literatur von Hamann bis Hegel) a začal intenzivně pracovat na své rychle se rozvíjející kariéře. 1924 se habilitoval na základě studie věnované německému baroknímu básnictví a dva roky poté byl jmenován mimořádným profesorem. Vedle pedagogických povinností udržoval nejen čilou korespondenci s kolegy v Německu, ale pilně přispíval do časopisů, spolupracoval na lexikonu německé literatury (Reallexikon der deutschen Literaturgeschichte, Berlín od 1925), napsal rozsáhlou studii o rakouské literatuře přelomu 19. a 20. století a německé literatuře 19. století. 1928 byl povolán jako nástupce A. Sauera na pražskou německou univerzitu, aby tu vedl katedru germanistiky. Zahájil přednášky o novějším německém básnictví a literatuře, k nimž v dalších letech přibyly i dějiny literatury 15.–19. století a srovnávací dějiny literatury. Jako brilantní řečník velkého rozhledu a vzdělání patřil k uznávaným učitelům. Od 1929 byl nejprve jako mimořádný, poté jako řádný člen zvolen do Německé akademie věd a umění v Praze (Deutsche Akademie der Wissenschaften und Künste in Prag) a zapojil se do práce v jejích komisích pro podporu sudetoněmeckých autorů. Sám rovněž publikoval nejen odborné studie a literární kritiky, ale angažoval se i ve veřejném životě, psal do novin, vystupoval v rozhlase, v jeho německém vysílání z Prahy. Postupně od 30. let, a zvláště po 1933, se C. prostřednictvím literatury stále více zapojoval do sudetoněmeckého hnutí. Začaly se u něj objevovat ostře nacionalistické a antisemitské postoje. Otevřeně je formuloval v předmluvě kontroverzního sborníku Wir tragen ein Licht. Rufe und Lieder sudetendeutscher Studenten, který vyšel v Mnichově 1934. Zpochybnil v něm československý stát s odkazem na velký podíl jeho jinojazyčných menšin. Vzápětí po vydání byla tato kniha v Československu zakázána, přesto však vyvolala vyhrocenou polemiku v pražských periodikách (Prager Tagblatt, Prager Presse). C. názorů se poté zastal i tisk v Německu. 1936 byl v Šumperku založen Svaz sudetoněmeckých spisovatelů a C. se stal jeho předsedou. 1937 svaz uspořádal Setkání sudetoněmeckých básníků v Karlových Varech, na němž C. pronesl projev. Krátce po anšlusu Rakouska pak opět bojovně vystoupil v pražském německém domě na podporu tzv. neomezeného přístupu německých učenců a okamžitého zahájení stavby nové budovy německé univerzity. Nedlouho před Mnichovem byly citace z jeho děl v tisku uveřejňovány jako cílené nacionalistické provokace. 31. 10. 1938 C. odešel do Mnichova, kde 14. 12. 1939 složil přísahu věrnosti vůdci a říši. Navzdory své nacistické orientaci se dostal do konfliktu s tamními kolegy. Vstoupil do NSDAP. Po skončení války se bezúspěšně snažil ospravedlnit. Získat zpět profesuru se mu však nepodařilo. Svou vědeckou reputaci si udržel jen v úzkém okruhu svých žáků a vysídlenců z Československa. Do pozdního věku byl činný v sudetoněmeckých organizacích.

D: Deutsche Barockdichtung. Renaissance, Barock, Rokoko, Leipzig 1924; Literaturgeschichte als Geisteswissenschaft. Kritik und System, Halle 1926; Von Schiller zu Nietzsche, Hauptfragen der Dichtungs- und Bildungsgeschichte des jüngsten Jahrhunderts, Halle 1928; Zur Geistesgeschichte des Weltkriegs. Die dichterischen Wandlungen des deutschen Kriegsbildes 1910–1930, Halle 1931; Dichtung im Daseinskampf, in: Völkischer Beobachter (München), 14. 7. 1935; Die großen Themen der sudetendeutschen Schrifttumsgeschichte, Brünn – Leipzig – Wien, 1938; Zehn Jahre Prag. Erinnerungen an die Jahre 1928 bis 1938 samt Rückblicken und Ausblicken, in: Grenzfall der Wissenschaft (ed. R. Jahn), Frankfurt a. M. 1957; Vielfelderwirtschaft. Ein Werk- und Lebensbericht, Bodman am Bodensee 1976.

L: OSND 1/2, s. 993; Kutnar, s. 996; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (ed. A. Míšková – M. Neumüller), 1994, s. 103; MSA 122/1996, s. 10n.; P. Becher, H. C. (1896–1985). Germanist. Seine Universitätsjahre, in: M. Glettler – A. Míšková, Prager Professoren 1938–1948. Zwischen Wissenschaft und Politik, Essen 2001, s. 277n. (kde soupis další literatury a nekrologů).

P: písemná pozůstalost v Sudetendeutsches Archiv München; Archiv UK Praha (seznam přednášek); Archiv AV ČR Praha, fond Deutsche Akademie Prag.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová