CZECH Heinrich 17.2.1885-7.6.1957: Porovnání verzí

Z Personal
(CZECH_Heinrich_17.2.1885-7.6.1957)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 17.2.1885
 
| datum narození = 17.2.1885
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 7.6.1957
 
| datum úmrtí = 7.6.1957
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Mnichov (Německo)
 
| povolání = 36- Ostatní průmyslová odvětví
 
| povolání = 36- Ostatní průmyslová odvětví
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Heinrich CZECH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 489
 +
}}
 +
'''CZECH, Heinrich''', ''* 17. 2. 1885 Vídeň (Rakousko), † 7. 6. 1957 Mnichov (Německo), strojírenský odborník''
 +
 
 +
Otec, důlní inženýr Jakob C. (1845–1939), byl 1902–19
 +
ústředním ředitelem koncernu Larisch-Mönnich’sche Kohlen-
 +
und Kokswerke (Larisch-Mönnichových uhelných závodů
 +
a koksárny) v Karviné a současně ředitelem Chemische
 +
Werke-Sodafabrik (továrny na sodu) téhož majitele v blízkých
 +
Petrovicích. Po absolvování státní vyšší reálky ve Vídni
 +
vystudoval C. také strojírenský obor na technice, 1912
 +
se stal inženýrem. Pracovat začal ve Vítkovických železárnách
 +
a potom do 1914 u pražské strojírenské firmy Breitfeld &
 +
Daněk, kde zastával funkci vrchního inženýra. Během první
 +
světové války sloužil jako nadporučík a rytmistr u dragounského
 +
regimentu 10. Pak 1919–45 byl generálním ředitelem
 +
továrny na výrobu tužek L. & C. Hardtmuth – Koh-i-noor
 +
v Českých Budějovicích, v podniku zůstal do srpna 1946.
 +
Pod jeho vedením byly zřízeny filiálky v Anglii a USA. Byl
 +
členem správních rad tužkárny Ł. Majewski ve Varšavě, v Sibini
 +
(Sibiu, Rumunsko) Bleistiftfabrik A. G. a Rumunské
 +
Koh-i-noor A. G., tužkárny Hardtmuth-Lechistan v Krakově,
 +
zasedal v dozorčí radě pražské Eskomptní banky. Stal
 +
se členem hnutí Panevropa a dalších odborných, kulturních
 +
a sociálně politických institucí. Od 1935 byl ženatý s Eleonorou,
 +
roz. Wigandovou.
 +
 
 +
'''L:''' Köpfe, s. 43; BL 1, s. 218n.
 +
 
 +
Jana Brabencová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]]
 
[[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]]
  
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1957]]
 
[[Kategorie:1957]]
 +
[[Kategorie:Mnichov]]

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:45

Heinrich CZECH
Narození 17.2.1885
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 7.6.1957
Místo úmrtí Mnichov (Německo)
Povolání 36- Ostatní průmyslová odvětví
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 489
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44291

CZECH, Heinrich, * 17. 2. 1885 Vídeň (Rakousko), † 7. 6. 1957 Mnichov (Německo), strojírenský odborník

Otec, důlní inženýr Jakob C. (1845–1939), byl 1902–19 ústředním ředitelem koncernu Larisch-Mönnich’sche Kohlen- und Kokswerke (Larisch-Mönnichových uhelných závodů a koksárny) v Karviné a současně ředitelem Chemische Werke-Sodafabrik (továrny na sodu) téhož majitele v blízkých Petrovicích. Po absolvování státní vyšší reálky ve Vídni vystudoval C. také strojírenský obor na technice, 1912 se stal inženýrem. Pracovat začal ve Vítkovických železárnách a potom do 1914 u pražské strojírenské firmy Breitfeld & Daněk, kde zastával funkci vrchního inženýra. Během první světové války sloužil jako nadporučík a rytmistr u dragounského regimentu 10. Pak 1919–45 byl generálním ředitelem továrny na výrobu tužek L. & C. Hardtmuth – Koh-i-noor v Českých Budějovicích, v podniku zůstal do srpna 1946. Pod jeho vedením byly zřízeny filiálky v Anglii a USA. Byl členem správních rad tužkárny Ł. Majewski ve Varšavě, v Sibini (Sibiu, Rumunsko) Bleistiftfabrik A. G. a Rumunské Koh-i-noor A. G., tužkárny Hardtmuth-Lechistan v Krakově, zasedal v dozorčí radě pražské Eskomptní banky. Stal se členem hnutí Panevropa a dalších odborných, kulturních a sociálně politických institucí. Od 1935 byl ženatý s Eleonorou, roz. Wigandovou.

L: Köpfe, s. 43; BL 1, s. 218n.

Jana Brabencová