CZEPA Oskar 14.5.1883-27.11.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(CZEPA_Oskar_14.5.1883-27.11.1956)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.5.1883
 
| datum narození = 14.5.1883
| místo narození =  
+
| místo narození = Svojanov u Svitav
 
| datum úmrtí = 27.11.1956
 
| datum úmrtí = 27.11.1956
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Oskar CZEPA
+
}}
 +
'''CZEPA, Oskar''', ''* 14. 5. 1883 Svojanov u Svitav, † 27. 11. 1956 Vídeň (Rakousko), architekt, stavební podnikatel''
 +
 
 +
Navštěvoval umělecko-průmyslovou školu v Liberci a Akademii
 +
výtvarných umění ve Vídni u prof. F. Ohmanna. Po dokončení
 +
studia působil ve Vídni, zpočátku jako spolupracovník
 +
architektů F. Fellnera a H. Helmera, od 1907 samostatně.
 +
1920 přesídlil do Moravské Třebové, kde si otevřel stavební
 +
kancelář. Oženil se se sestrou akademického malíře H. Flögela. V září 1931 úspěšně kandidoval v komunálních volbách za německou živnostenskou stranu (Deutsche Gewerbepartei).
 +
Bezprostředně po zvolení však rezignoval z důvodu nevyjasněného
 +
státního občanství. 1946 se vrátil do Vídně.
 +
 
 +
C. tvorba nebyla dosud detailně popsána. Charakterizovaly
 +
ji bohaté fasády vídeňského dekorativního stylu art deco.
 +
Projektoval zejména bytové a obchodní domy. 1908 se zúčastnil
 +
architektonické soutěže na stavbu Obchodní a živnostenské
 +
komory v Opavě, v porotě tehdy zasedal jeho učitel
 +
F. Ohmann. Už ve Vídni začal C. spolupracovat s architektem
 +
A. Wiesbauerem. Společně realizovali 1913 bytový
 +
dům v Halbgasse čp. 2, 1913–14 bytový a obchodní dům
 +
v Siebensterngasse čp. 42–44. Samostatně pak 1915 postavil
 +
obytný dům v Hornbostelgasse čp. 5. V Moravské Třebové
 +
se předpokládá, že C. byl autorem domovních fasád ve vídeňském
 +
stylu (dům na náměstí čp. 31 a dům se zednářskou
 +
symbolikou v Brněnské ulici čp. 40–42). Postavil kavárnu
 +
Soukup v Lanškrouně a budovu záložny v Tatenicích. Podílel
 +
se v té době také na projektech Stavební a obchodní komory
 +
v Brně a záložny v Českých Budějovicích. S architektem
 +
A. Wiesbauerem spolupracoval i v Moravské Třebové, 1926
 +
se společně zúčastnili soutěže na stavbu německého spolkového
 +
domu v Moravské Ostravě. V silné konkurenci se umístili
 +
na druhém místě. Společně projektovali budovu obecné
 +
a měšťanské školy v Třebařově (dokončena 1927). S vídeňským
 +
architektem K. Kristem se 1931 přihlásili do soutěže
 +
na stavbu školní budovy v Moravské Třebové. Vedle větších
 +
stavebních akcí realizoval C. řadu drobných staveb, především
 +
pomníků (např. německým válečným veteránům v Třebařově,
 +
odhaleném 1925 za účasti poslance německých agrárníků,
 +
pozdějšího aktivního nacisty Franze Hodiny).
 +
 
 +
'''L:''' O. C., in: Schönhengster Zeitung 17. 7. 1926, s. 1; A. Knauer, Markt
 +
Tribendorf im Schönhengstgau, 1974, s. 114n., 124; Allgemeines Künstlerlexikon
 +
23, 1999, s. 299; K. Hawlitschek, Schönhengster Persönlichkeiten,
 +
in: Schönhengster Jahrbuch 46, 2000, s. 161; V. Nekuda a kol., Moravskotřebovsko.
 +
Svitavsko, 2002, s. 516; T. Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi
 +
lety 1800–2000, bakalářská práce FF UP Olomouc, 2002.
 +
 
 +
'''P:''' Gedenkbuch der Stadt Mährisch Trübau, 1928–1932, b. d. Městské muzeum
 +
v Moravské Třebové.
 +
 
 +
Jiří Šmeral
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:1883]]
 +
[[Kategorie:Svojanov]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 13. 11. 2016, 20:59

Oskar CZEPA
Narození 14.5.1883
Místo narození Svojanov u Svitav
Úmrtí 27.11.1956
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44301

CZEPA, Oskar, * 14. 5. 1883 Svojanov u Svitav, † 27. 11. 1956 Vídeň (Rakousko), architekt, stavební podnikatel

Navštěvoval umělecko-průmyslovou školu v Liberci a Akademii výtvarných umění ve Vídni u prof. F. Ohmanna. Po dokončení studia působil ve Vídni, zpočátku jako spolupracovník architektů F. Fellnera a H. Helmera, od 1907 samostatně. 1920 přesídlil do Moravské Třebové, kde si otevřel stavební kancelář. Oženil se se sestrou akademického malíře H. Flögela. V září 1931 úspěšně kandidoval v komunálních volbách za německou živnostenskou stranu (Deutsche Gewerbepartei). Bezprostředně po zvolení však rezignoval z důvodu nevyjasněného státního občanství. 1946 se vrátil do Vídně.

C. tvorba nebyla dosud detailně popsána. Charakterizovaly ji bohaté fasády vídeňského dekorativního stylu art deco. Projektoval zejména bytové a obchodní domy. 1908 se zúčastnil architektonické soutěže na stavbu Obchodní a živnostenské komory v Opavě, v porotě tehdy zasedal jeho učitel F. Ohmann. Už ve Vídni začal C. spolupracovat s architektem A. Wiesbauerem. Společně realizovali 1913 bytový dům v Halbgasse čp. 2, 1913–14 bytový a obchodní dům v Siebensterngasse čp. 42–44. Samostatně pak 1915 postavil obytný dům v Hornbostelgasse čp. 5. V Moravské Třebové se předpokládá, že C. byl autorem domovních fasád ve vídeňském stylu (dům na náměstí čp. 31 a dům se zednářskou symbolikou v Brněnské ulici čp. 40–42). Postavil kavárnu Soukup v Lanškrouně a budovu záložny v Tatenicích. Podílel se v té době také na projektech Stavební a obchodní komory v Brně a záložny v Českých Budějovicích. S architektem A. Wiesbauerem spolupracoval i v Moravské Třebové, 1926 se společně zúčastnili soutěže na stavbu německého spolkového domu v Moravské Ostravě. V silné konkurenci se umístili na druhém místě. Společně projektovali budovu obecné a měšťanské školy v Třebařově (dokončena 1927). S vídeňským architektem K. Kristem se 1931 přihlásili do soutěže na stavbu školní budovy v Moravské Třebové. Vedle větších stavebních akcí realizoval C. řadu drobných staveb, především pomníků (např. německým válečným veteránům v Třebařově, odhaleném 1925 za účasti poslance německých agrárníků, pozdějšího aktivního nacisty Franze Hodiny).

L: O. C., in: Schönhengster Zeitung 17. 7. 1926, s. 1; A. Knauer, Markt Tribendorf im Schönhengstgau, 1974, s. 114n., 124; Allgemeines Künstlerlexikon 23, 1999, s. 299; K. Hawlitschek, Schönhengster Persönlichkeiten, in: Schönhengster Jahrbuch 46, 2000, s. 161; V. Nekuda a kol., Moravskotřebovsko. Svitavsko, 2002, s. 516; T. Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800–2000, bakalářská práce FF UP Olomouc, 2002.

P: Gedenkbuch der Stadt Mährisch Trübau, 1928–1932, b. d. Městské muzeum v Moravské Třebové.

Jiří Šmeral