CZERNY Alois 6.2.1847-28.4.1917: Porovnání verzí

Verze z 14. 11. 2016, 20:06

Alois CZERNY
Narození	6.2.1847
Místo narození	Prostějov
Úmrtí	28.4.1917
Místo úmrtí	Moravská Třebová
Povolání	53- Historik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44334

CZERNY, Alois, * 6. 2. 1847 Prostějov, † 28. 4. 1917 Moravská Třebová, učitel, vlastivědný a osvětový pracovník

Pocházel z české rodiny praktického lékaře. Absolvoval nižší reálku v Moravské Třebové, vyšší reálku v Olomouci a 1869–71 německý technický institut v Brně. 1872–77 byl suplujícím učitelem na gymnáziu v Moravské Třebové, poté učil na měšťance v Jevíčku, ve Svitavách a na dívčí měšťance v Moravské Třebové, kde se později stal ředitelem. Předmětem jeho badatelského zájmu bylo Hřebečsko, německý jazykový ostrov na českomoravském pomezí. C. se zabýval nejen historií, archeologií, uměleckými památkami a národopisem, ale také geologií, paleontologií, entomologií nebo květenou. Své převážně materiálově pojaté práce publikoval v německých vlastivědných časopisech Mitteilungen des mährischen Gewerbemuseums, Mitteilungen der Zentralkommission für die Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale, Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes, Der getreue Eckart i v místních novinách Mährisch Trübauer Wochenblatt, Schönhengster Zeitung. 1897 byl jmenován konzervátorem Centrální komise pro uchovávání uměleckých a historických památek (Zentralkommission für Kunst- und historische Denkmale) pro politické okresy Litovel, Zábřeh, Moravská Třebová a Šumperk. Stal se také dopisujícím členem Říšského geologického ústavu ve Vídni. 1905 založil spolu s rodákem z Městečka Trnávka, vynikajícím slavistou a meziválečným ministrem F. Spinou, periodikum Zprávy k národopisu Hřebečska (Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes), které od 1911 vycházelo pod rozšířeným názvem Zprávy k národopisu a vlastivědě Hřebečska (Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes). C. byl 1906, po zesnulém Emilu Pleskotovi, jmenován správcem muzea v Moravské Třebové. Angažoval se v několika místních spolcích: vzdělávacím a muzejním (původně Spolek pro pokračující vzdělávání obchodního a živnostenského stavu), učitelském ad. Významně se podílel na budování a rozvoji muzea v Moravské Třebové, shromáždil rozsáhlou geologickou a paleontologickou sbírku, která se stala základem muzejních sbírek. Muzeu daroval své národopisné sbírky a rozsáhlou odbornou knihovnu. K C. nejvýznamnějším publikacím patří Der politische Bezirk Mährisch Trübau (1882). Svou koncepcí i strukturou předcházela místopisnou řadu Vlastivědy moravské, vydávanou od 1897 muzejním spolkem v Brně. Samostatně vyšla též dvousvazková sbírka německých pověstí Hřebečska (Sagen aus dem Schönhengster Land, 1905–06), které C. dlouhodobě sbíral a zaznamenával z ústního podání. Patřil též k vyhlášeným znalcům fauny a flóry Hřebečska, spolupracoval na pojednání o výskytu motýlů v okolí města. A. Obornemu poskytl podklady pro publikaci o květeně Moravy a rakouského Slezska. Za celoživotní zásluhy se dočkal vyznamenání zlatým služebním křížem, titulem čestný občan města Moravská Třebová. 1919 mu město v muzeu odhalilo pamětní desku, 1924 po něm pojmenovalo ulici. Byl pochován v rodinné hrobce v Moravské Třebové.

D: Die Großschmetterlinge der Umgebung M. Trübaus, 1910 (s J. Tuppym); Geologische Skizze der Umgebung von Landskron, 1917.

L: V. Jarmer, Zur Literatur- und Quellenkunde des Schönhengster Landes, in: Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes, 1921, s. 114n.; E. Skoumalová, Německá vlastivědná a historická práce na Šumpersku a Zábřežsku, 2004, s. 72n.; W. Schram, Zur mährischschlesischen Biographie. A. C., in: Notizenblatt der historisch-statistischen Sektion der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1888, č. 3, s. 17n.; Heller 2, s. 19; H. Wenzl, A. C. zum 60. Geburtstag, in: Schönhengster Zeitung, 1907, č. 10; F. Spina, A. C. †, in: Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes 13, 1917, s. 3n.; A. C., in: Deutsche Wacht, 1917, č. 6, s. 9, č. 18, s. 3; A. C., der Gründer des Schönhengster Museums in Mährisch Trübau, in: Der politische Bezirk Mährische Trübau mit Gerichtsbezirken Mährisch Trübau, Zwittau und Gewitsch, 1937, 31n.; M. Grolig, Zur Erinnerung an A. C., in: Schönhengster Heimat, August – September 1953, s. 17; G. Dorner, Das Gymnasium in Mährisch Trübau 1803–1945, 1956, s. 175n.; týž, Mährisch Trübau, die Perle des Schönhengstgaues, 1969, s. 239; BL 1, s. 224; Z. Gába – I. Pek, Geologické sbírky muzea v Moravské Třebové a jejich budovatelé, in: Moravskotřebovské vlastivědné listy, 1996, č. 7, s. 25n.; M. Skřivánek, Německé dějepisectví Hřebečska od konce 19. století do 1945. Pomezí Čech a Moravy 1, 1997, s. 119n.; K. Severin, Národopis Hřebečska, in: Národopisná revue 12, 2002, s. 16n.; A. C., in: Orlické noviny 4. 10. 2002, s. 7; J. Martínková – J. Šmeral, Pověsti Moravskotřebovska, 2004, nestr.; E. Skoumalová, Německá vlastivědná a historická práce na Šumpersku a Zábřežsku do roku 1945, 2004, s. 31n.

Jiří Šmeral