Biografický slovník
CZURDA Viktor 18.2.1897-?16.9.1945: Porovnání verzí
(CZURDA-Denk_Viktor_18.2.1897-16.9.1945) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Viktor CZURDA | + | | jméno = Viktor CZURDA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.2.1897 | | datum narození = 18.2.1897 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Klobouky u Brna |
| − | | datum úmrtí = 16.9.1945 | + | | datum úmrtí = 16.(18.?)9.1945 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 6- Botanik | + | | povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 500 |
| + | }} | ||
| + | '''CZURDA, Viktor''' ''(též DENK), * 18. 2. 1897 Klobouky u Brna,† 16. (18. ?) 9. 1945 Praha, botanik, algolog'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem hospodářského správce. Studoval na brněnském | ||
| + | gymnáziu, pak na tamní německé technice (1918–19), přešel | ||
| + | na pražskou německou univerzitu, kde se začal vědecky | ||
| + | zabývat anatomií a fyziologií rostlin, zejména řas, jako žák | ||
| + | F. Czapka a A. Paschera (PhDr. 1922). Pracoval v ústavu fyziologie | ||
| + | rostlin, 1928 se habilitoval z obou předmětů svého | ||
| + | zájmu, 1934 se stal mimořádným profesorem (s rozšířením | ||
| + | venia legendi na bakteriologii), 1938 po odchodu neárijce | ||
| + | E. G. Pringsheima převzal ústav jako přednosta a 1940 byl | ||
| + | jmenován řádným profesorem. 1939–44 byl děkanem přírodovědecké | ||
| + | fakulty, 1945 krátce prorektorem, 1940–43 stál | ||
| + | též v čele zoologického ústavu. 1941 si změnil své příjmení, | ||
| + | aby se údajně vrátil k starému jménu svého rodu (Denk). | ||
| + | Již od meziválečné éry podporoval nacionální snahy (v září | ||
| + | 1938 uprchl do Vídně, kde se dal k dispozici Freikorpsu), | ||
| + | jakkoli se setkával s odporem u svých spolupracovníků, ať to | ||
| + | byl Pringsheim, nebo genetik Felix Mainx (švagr C. F. Coriho). | ||
| + | Nicméně právě proto se C. 1939 stal děkanem, ač nebyl | ||
| + | ještě řádným profesorem. Do NSDAP vstoupil (i s celou | ||
| + | rodinou) až k 1. 4. 1939, o to aktivněji – byl přesvědčeným | ||
| + | nacistou – s okupační mocí spolupracoval. Stal se vedoucím | ||
| + | Svazu docentů (1942–45), komisařem (zabrané české) přírodovědecké | ||
| + | fakulty, spolupracoval i s SD (dodával zprávy | ||
| + | zejména o církevní problematice). Vstoupil také do SS, v níž | ||
| + | dosáhl hodnosti Hauptsturmführera (kapitána). Za svou činnost | ||
| + | byl 1943 dekorován Záslužným křížem II. třídy. | ||
| + | |||
| + | Jako sudetský Němec měl výhrady k personální politice německé | ||
| + | univerzity. Účastnil se (jako předseda komise pro přírodovědný | ||
| + | výzkum) práce sudetoněmeckého výzkumného | ||
| + | ústavu v Liberci. Byl též řádným členem Německé akademie | ||
| + | věd v Praze. Zemřel v pankrácké vězeňské nemocnici na následky | ||
| + | zranění z květnového povstání. | ||
| + | |||
| + | C. byl vynikajícím algologem – do tohoto oboru ho zasvětil | ||
| + | jeho učitel A. Pascher. Zabýval se řasami spájivými (''Conjugatae'', | ||
| + | ''Zygnematales'') a byl pokládán v 30. letech za jejich nejlepšího | ||
| + | znalce vůbec. Souborně je zpracoval pro Pascherem | ||
| + | vydávanou květenu vod střední Evropy ''Die Süsswasserflora'' | ||
| + | ''Mitteleuropas'' (1932) a později jejich anatomii a cytologii | ||
| + | v ''Handbuch der Pflanzenanatomie'' (1937). Pečoval o četné | ||
| + | čisté kultury těchto řas. Později se jeho zájem přiklonil | ||
| + | ke studiu sirných bakterií, což bylo ještě posíleno potřebami | ||
| + | válečného hospodářství – zasloužil se koncem války o zpětné | ||
| + | získávání síry z odpadních vod při zpracování celulózy. Četné | ||
| + | objevy v tomto směru učinil na hydrobiologické stanici | ||
| + | v rakouském městě Lunz am See, kde od 1929 každoročně | ||
| + | pobýval. Zjistil tam, že redukce síranů je možná i při úplném | ||
| + | vyloučení organických látek v čistě anorganickém prostředí. | ||
| + | Jeho práce byly velmi ceněné a dodnes jsou citovány. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' O novém autotrofním a thermofilním společenstvu sirných bakterií, 1935 | ||
| + | (německy Piešťany 1936); Handbuch der Pflanzenanatomie, 1937; Grundzüge | ||
| + | der allgemeinen Botanik, 1944. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' KSN 2, s. 419; BL 1, s. 241 (jako Denk); F. Ruttner, V. C., in: Berichte | ||
| + | der Deutschen botanischen Gesellschaft 68a, 1955, s. 221n. (kde bibliografie a portrét); J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 369, 390, 549; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova | ||
| + | k 9. květnu 1945, 2002, passim; M. Glettler – A. Míšková, Prager Professoren | ||
| + | 1938–45. Zwischen Wissenschaft und Politik, Bd. 17, 2006, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/68232 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jan Janko, Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 82: | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
| + | [[Kategorie:Klobouky u Brna]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 13:00
| Viktor CZURDA | |
 | |
| Narození | 18.2.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Klobouky u Brna |
| Úmrtí | 16.(18.?)9.1945 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
6- Botanik 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 500 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44372 |
CZURDA, Viktor (též DENK), * 18. 2. 1897 Klobouky u Brna,† 16. (18. ?) 9. 1945 Praha, botanik, algolog
Byl synem hospodářského správce. Studoval na brněnském gymnáziu, pak na tamní německé technice (1918–19), přešel na pražskou německou univerzitu, kde se začal vědecky zabývat anatomií a fyziologií rostlin, zejména řas, jako žák F. Czapka a A. Paschera (PhDr. 1922). Pracoval v ústavu fyziologie rostlin, 1928 se habilitoval z obou předmětů svého zájmu, 1934 se stal mimořádným profesorem (s rozšířením venia legendi na bakteriologii), 1938 po odchodu neárijce E. G. Pringsheima převzal ústav jako přednosta a 1940 byl jmenován řádným profesorem. 1939–44 byl děkanem přírodovědecké fakulty, 1945 krátce prorektorem, 1940–43 stál též v čele zoologického ústavu. 1941 si změnil své příjmení, aby se údajně vrátil k starému jménu svého rodu (Denk). Již od meziválečné éry podporoval nacionální snahy (v září 1938 uprchl do Vídně, kde se dal k dispozici Freikorpsu), jakkoli se setkával s odporem u svých spolupracovníků, ať to byl Pringsheim, nebo genetik Felix Mainx (švagr C. F. Coriho). Nicméně právě proto se C. 1939 stal děkanem, ač nebyl ještě řádným profesorem. Do NSDAP vstoupil (i s celou rodinou) až k 1. 4. 1939, o to aktivněji – byl přesvědčeným nacistou – s okupační mocí spolupracoval. Stal se vedoucím Svazu docentů (1942–45), komisařem (zabrané české) přírodovědecké fakulty, spolupracoval i s SD (dodával zprávy zejména o církevní problematice). Vstoupil také do SS, v níž dosáhl hodnosti Hauptsturmführera (kapitána). Za svou činnost byl 1943 dekorován Záslužným křížem II. třídy.
Jako sudetský Němec měl výhrady k personální politice německé univerzity. Účastnil se (jako předseda komise pro přírodovědný výzkum) práce sudetoněmeckého výzkumného ústavu v Liberci. Byl též řádným členem Německé akademie věd v Praze. Zemřel v pankrácké vězeňské nemocnici na následky zranění z květnového povstání.
C. byl vynikajícím algologem – do tohoto oboru ho zasvětil jeho učitel A. Pascher. Zabýval se řasami spájivými (Conjugatae, Zygnematales) a byl pokládán v 30. letech za jejich nejlepšího znalce vůbec. Souborně je zpracoval pro Pascherem vydávanou květenu vod střední Evropy Die Süsswasserflora Mitteleuropas (1932) a později jejich anatomii a cytologii v Handbuch der Pflanzenanatomie (1937). Pečoval o četné čisté kultury těchto řas. Později se jeho zájem přiklonil ke studiu sirných bakterií, což bylo ještě posíleno potřebami válečného hospodářství – zasloužil se koncem války o zpětné získávání síry z odpadních vod při zpracování celulózy. Četné objevy v tomto směru učinil na hydrobiologické stanici v rakouském městě Lunz am See, kde od 1929 každoročně pobýval. Zjistil tam, že redukce síranů je možná i při úplném vyloučení organických látek v čistě anorganickém prostředí. Jeho práce byly velmi ceněné a dodnes jsou citovány.
D: O novém autotrofním a thermofilním společenstvu sirných bakterií, 1935 (německy Piešťany 1936); Handbuch der Pflanzenanatomie, 1937; Grundzüge der allgemeinen Botanik, 1944.
L: KSN 2, s. 419; BL 1, s. 241 (jako Denk); F. Ruttner, V. C., in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft 68a, 1955, s. 221n. (kde bibliografie a portrét); J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 369, 390, 549; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, passim; M. Glettler – A. Míšková, Prager Professoren 1938–45. Zwischen Wissenschaft und Politik, Bd. 17, 2006, rejstřík.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Janko, Jiří Martínek
