DĚDEČEK Josef 12.11.1843-15.5.1915: Porovnání verzí

Z Personal
(DĚDEČEK_Josef_12.11.1843-15.5.1915)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.11.1843
 
| datum narození = 12.11.1843
| místo narození =  
+
| místo narození = Chlomek u Turnova
 
| datum úmrtí = 15.5.1915
 
| datum úmrtí = 15.5.1915
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Dolní Chabry (Praha)
 
| povolání = 6- Botanik
 
| povolání = 6- Botanik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DĚDEČEK
+
}}
 +
'''DĚDEČEK, Josef''', ''* 12. 11. 1843 Chlomek u Turnova, † 15. 5. 1915 Dolní Chabry (Praha), botanik''
 +
 
 +
Po studiu na gymnáziu v Jičíně vystudoval Filozofickou fakultu
 +
Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; působil dlouhou
 +
dobu jako středoškolský profesor na reálkách v Praze
 +
a v Písku, později v Karlíně (Praha). Po odchodu do penze
 +
se odstěhoval na statek v Dolních Chabrech (Praha), odkud
 +
pocházela jeho manželka Anna, roz. Tichá, s níž měl dva syny
 +
a dceru.
 +
 
 +
Patřil k okruhu floristů kolem L. Čelakovského (s nímž se
 +
ale později rozešel); své odborné příspěvky většinou publikoval
 +
v němčině, např. pojednání o českých rašelinách a jejich
 +
společenstvech (1876). Řadu floristických příspěvků věnoval
 +
i fanerogamům (jednosnubné rostliny), zejména v 70. letech – poměrně hojně přispíval do ''Vesmíru''. Sbíral hlavně v okolí Prahy, v Posázaví a jižních Čechách (Písecko).
 +
 
 +
Hlavní oblastí D. zájmu byly mechorosty, v prvé řadě jatrovky,
 +
jejichž první zevrubnou monografii u nás vydal v ''Archivu pro''
 +
''přírodovědecké prozkoumání Čech'' (česká verze ''Monografie mechův''
 +
''jatrovkovitých'' vyšla 1883, německá verze ''Die Lebermoose''
 +
''Böhmens'' 1886). Z této oblasti vznikla i řada důležitých drobnějších
 +
příspěvků, jež si někdy kladly širší cíle než jen floristické.
 +
Věnoval se také didaktice a přeložil A. Pokorného ''Názorný nerostopis'' (5. vyd. 1891). D. herbář byl uložen v pražském
 +
Národním muzeu.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 7, s. 18, 28, s. 254; OSND 1/2, s. 1418; MSN 2, s. 92; KSN 3,
 +
s. 222; M. Adamová, J. D., in: Od Ještěda k Troskám 4, 1926, s. 147–151
 +
a 164–168; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, rejstřík (s datem
 +
narození 22. 11.); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové
 +
na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Čs. společnosti
 +
pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 72; J. Janko, Vědy o životě
 +
v českých zemích (1750–1950), 1997, s. 224, 551.
 +
 
 +
Jan Janko
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
  
 
[[Kategorie:1843]]
 
[[Kategorie:1843]]
 +
[[Kategorie:Chlomek]]
 
[[Kategorie:1915]]
 
[[Kategorie:1915]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 12. 2016, 15:31

Josef DĚDEČEK
Narození 12.11.1843
Místo narození Chlomek u Turnova
Úmrtí 15.5.1915
Místo úmrtí Dolní Chabry (Praha)
Povolání 6- Botanik

DĚDEČEK, Josef, * 12. 11. 1843 Chlomek u Turnova, † 15. 5. 1915 Dolní Chabry (Praha), botanik

Po studiu na gymnáziu v Jičíně vystudoval Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; působil dlouhou dobu jako středoškolský profesor na reálkách v Praze a v Písku, později v Karlíně (Praha). Po odchodu do penze se odstěhoval na statek v Dolních Chabrech (Praha), odkud pocházela jeho manželka Anna, roz. Tichá, s níž měl dva syny a dceru.

Patřil k okruhu floristů kolem L. Čelakovského (s nímž se ale později rozešel); své odborné příspěvky většinou publikoval v němčině, např. pojednání o českých rašelinách a jejich společenstvech (1876). Řadu floristických příspěvků věnoval i fanerogamům (jednosnubné rostliny), zejména v 70. letech – poměrně hojně přispíval do Vesmíru. Sbíral hlavně v okolí Prahy, v Posázaví a jižních Čechách (Písecko).

Hlavní oblastí D. zájmu byly mechorosty, v prvé řadě jatrovky, jejichž první zevrubnou monografii u nás vydal v Archivu pro přírodovědecké prozkoumání Čech (česká verze Monografie mechův jatrovkovitých vyšla 1883, německá verze Die Lebermoose Böhmens 1886). Z této oblasti vznikla i řada důležitých drobnějších příspěvků, jež si někdy kladly širší cíle než jen floristické. Věnoval se také didaktice a přeložil A. Pokorného Názorný nerostopis (5. vyd. 1891). D. herbář byl uložen v pražském Národním muzeu.

L: OSN 7, s. 18, 28, s. 254; OSND 1/2, s. 1418; MSN 2, s. 92; KSN 3, s. 222; M. Adamová, J. D., in: Od Ještěda k Troskám 4, 1926, s. 147–151 a 164–168; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, rejstřík (s datem narození 22. 11.); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Čs. společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 72; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích (1750–1950), 1997, s. 224, 551.

Jan Janko