DĚDEK Jaroslav 12.6.1890-?1962: Porovnání verzí
(DĚDEK_Jaroslav_12.6.1890-1962) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jaroslav DĚDEK | | jméno = Jaroslav DĚDEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dedek Jaroslav portret.JPG |
| datum narození = 12.6.1890 | | datum narození = 12.6.1890 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
− | | datum úmrtí = 1962 | + | | datum úmrtí = únor 1962? |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Tienen u Lovaně (Belgie) |
− | | povolání = 31- Potravinář | + | | povolání = 31- Potravinář<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 154-155 |
+ | }} | ||
+ | '''DĚDEK, Jaroslav''', ''* 12. 6. 1890 Praha, † únor 1962? Tienen u Lovaně (Belgie), chemik, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na vyšší reálce v Praze, kde 1908 maturoval. Pak | ||
+ | absolvoval odbor chemického inženýrství na ČVŠT v Praze, | ||
+ | druhou státní zkoušku složil 1912 a byl promován titulem | ||
+ | ing. Pracoval v barvírně firmy Agfa v Berlíně a na ČVŠT. Tam | ||
+ | dokončil disertační práci s názvem ''Negativní povaha skupiny'' | ||
+ | ''vinylové'' a byl 1916 promován doktorem technických věd | ||
+ | (Dr. techn.). 1914–19 byl vojínem-chemikem ve farmakognostickém | ||
+ | a farmakologickém ústavu prof. Friedricha Wilhelma | ||
+ | Wiechowskiho na Německé univerzitě v Praze, kde zůstal po | ||
+ | skončení vojenské služby jako asistent. 1919 nastoupil do | ||
+ | Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického | ||
+ | v Praze, v němž vybudoval a vedl fyzikálně-chemické | ||
+ | oddělení. 1925 složil zkoušku a získal autorizaci civilního | ||
+ | inženýra pro technickou chemii. Zahájil spolupráci s firmou | ||
+ | N. V. Allgemeine Norit Mij. Amsterdam jako inženýr poradce, | ||
+ | od ledna 1927 byl technickým poradcem koncernu A/S De | ||
+ | danske Sukkerfabrikker v Kodani, vedl jeho výzkumné laboratoře | ||
+ | v Maribo a kontroloval cukrovary a rafinerie. K tomu | ||
+ | cestoval po Evropě a navštěvoval cukrovary v Rakousku, | ||
+ | Maďarsku, Jugoslávii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, Švédsku, | ||
+ | Francii, Německu a v Polsku. 1928 se habilitoval pro obor cukrovarnictví | ||
+ | a výroby uhlohydrátů na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze, 1929 byl jmenován mimořádným | ||
+ | profesorem chemické technologie IV. (uhlohydráty, | ||
+ | malý průmysl a potraviny) na fakultě chemického inženýrství | ||
+ | ČVŠT v Brně a profesorem řádným 1934. Na stejném pracovišti, | ||
+ | k jehož mimořádnému rozmachu mezi válkami přispěl | ||
+ | a k jehož nejlepším odborníkům patřil, působil od počátku jako | ||
+ | ředitel Ústavu chemické technologie IV. a 1934/35 jako děkan. | ||
+ | Vedl i věhlasnou Brněnskou výzkumnou stanici cukrovarnickou, | ||
+ | spolupracoval s Výzkumným ústavem československého | ||
+ | průmyslu cukrovarnického v Praze, s cukrovary v Holicích | ||
+ | a v Ratiboři, vybudoval noritové stanice v Hulíně, Bratislavě, | ||
+ | Kostelci nad Labem a v Kutné Hoře. Jako profesor hostoval na | ||
+ | univerzitě v Berlíně. Oženil se 1940 s Jarmilou, roz. Královou, | ||
+ | a spolu vychovali syna a dceru. 1947–48 pobýval na studijní | ||
+ | dovolené ve Švédsku, Anglii a v USA. Na jaře 1948 emigroval | ||
+ | s celou rodinou do Belgie. Pracoval v Tienen u Lovaně (Tiense | ||
+ | Suikerraffi naderij – Raffinerie Tirlemontoise). 1949–62 byl | ||
+ | prezidentem vědeckého výboru CITES (Mezinárodního výboru | ||
+ | pro cukrovarnickou technologii). | ||
+ | |||
+ | D. se zařadil mezi celosvětově uznávané cukrovarnické odborníky. | ||
+ | Studoval především čištění řepné šťávy. Spolu | ||
+ | s J. Vašátkem objevil její čeření, které patentovali 1933. | ||
+ | Postup, známý jako progresivní předčeření, se od té doby stal | ||
+ | základním krokem epurace (čištění) surové řepné šťávy. Dále | ||
+ | zkoumal odpařování cukerných šťáv a navrhl způsob kontroly | ||
+ | odparky či obrátil pozornost na vznik a podstatu melasy. | ||
+ | Ta byla výsledkem mnohaletých výzkumů krystalizace | ||
+ | sacharózy, studia sacharózy jako kyseliny, jakož i provozních | ||
+ | pokusů o zadinové práci. Věnoval se i mouce a škrobu, technologickým | ||
+ | vlastnostem řepy v závislosti na složení půdy, | ||
+ | zvýšení výnosů cukrovky hormonizací a mikroanalytickým | ||
+ | metodám stanovení malých obsahů některých složek v půdě. | ||
+ | Rychlé praktické uplatnění našla jím vypracovaná metodika | ||
+ | stanovení filtrační rychlosti cukrovarnických šťáv. Práce vydával | ||
+ | často od 1919 v časopise ''Listy cukrovarnické'', další mj. | ||
+ | v ''Zeitschrift für Lebensmitteluntersuchung, Allgemeine Oel - und'' | ||
+ | ''Fett-Zeitung'', ''Sucrerie Belge'', ''Průmysl potravinářský'' a ''Listy chemické'' či samostatně. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Adsorpce, in: Technický slovník naučný 1, 1927, s. 137n.; L’influence | ||
+ | des cations de l’amidon sur certaines propriétés des empois, Paris 1936 | ||
+ | (s B. Jelínkem a I. Kulčickým); Études sur la gélification de l’amidon, | ||
+ | Alençon 1936 (s týmiž); Nouvelles recherches sur l’amidon, Paris 1937 | ||
+ | (s týmiž); Une microméthode de carbonatation de laboratoire, Bruxelles | ||
+ | 1937 (s D. Ivančenkem); Amélioration de la filtrabilité des jus préchauffés | ||
+ | infectés, Paris 1937 (J. Vašátkem); L’épuration du jus des betteraves et de | ||
+ | leurs parties suivant les individus, Bruxelles 1937 (s D. Ivančenkem); L’influence | ||
+ | des engrais sur le comportement de la betterave pendant la fabrication. | ||
+ | Communication présentée à la 7e Assemblée de l’Institut International des | ||
+ | Recherches Betteravières, Bruxelles, Janvier 1937, Bruxelles 1937 (s D. Ivančenkem | ||
+ | a J. Vašátkem); L’influence des engrais sur le comportement de la | ||
+ | betterave pendant la fabrication. Communication présentée à la 8e Assemblée | ||
+ | de l’Institut International des Recherches Betteravières, Bruxelles, Januar | ||
+ | 1938, Bruxelles 1938 (s týmiž); L’azote ammoniacal dans les jus de sucreries, | ||
+ | in: Publications de l’Institut Belge pour l’Amélioration de la Betterave 6, | ||
+ | 1938, č. 5, zvl. ot. (s D. Ivančenkem); Chemická technologie. Přednášky. | ||
+ | 4. Uhlohydráty a potraviny, 1946; Chemická technologie IV. (Uhlohydráty | ||
+ | a potraviny). Tabulky, 1946; Chemická technologie IV. (Uhlohydráty a potraviny), | ||
+ | 1946; Chemická kontrola v cukrovaru, 1947; Základy elektronové | ||
+ | theorie chemické reaktivity, 1948. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Vašátko, Prof. Ing. Dr. techn. J. D. dožívá se padesáti let, in: Listy cukrovarnické | ||
+ | 58, 1939/40, s. 223n.; Josef Dědek, Le carbonate de chaux, Louvain | ||
+ | 1966; J. Brandštetr – A. G. Pokorný a kol., Chemie na technických školách | ||
+ | v Brně 1849–1999, 1999, s. 38n., 43; V. Valter, Prof. Dr. Ing. Josef Vašátko, | ||
+ | DrSc. – Významná osobnost československého a světového cukrovarnictví, | ||
+ | in: Listy cukrovarnické a řepařské 124, 2008, s. 19n.; R. Pieck, Histoire du | ||
+ | CITES, in: La Sucrerie Belge 117, 1999, s. 6–10. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv VUT Brno, Osobní spisy, kart. D 1 (J. D.). | ||
+ | |||
+ | Petra Tomášková | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
Řádka 21: | Řádka 114: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1962]] | [[Kategorie:1962]] | ||
+ | [[Kategorie:Tienen]] |
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 19:39
Jaroslav DĚDEK | |
Narození | 12.6.1890 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | únor 1962? |
Místo úmrtí | Tienen u Lovaně (Belgie) |
Povolání |
31- Potravinář 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 154-155 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53052 |
DĚDEK, Jaroslav, * 12. 6. 1890 Praha, † únor 1962? Tienen u Lovaně (Belgie), chemik, pedagog, odborný spisovatel
Studoval na vyšší reálce v Praze, kde 1908 maturoval. Pak absolvoval odbor chemického inženýrství na ČVŠT v Praze, druhou státní zkoušku složil 1912 a byl promován titulem ing. Pracoval v barvírně firmy Agfa v Berlíně a na ČVŠT. Tam dokončil disertační práci s názvem Negativní povaha skupiny vinylové a byl 1916 promován doktorem technických věd (Dr. techn.). 1914–19 byl vojínem-chemikem ve farmakognostickém a farmakologickém ústavu prof. Friedricha Wilhelma Wiechowskiho na Německé univerzitě v Praze, kde zůstal po skončení vojenské služby jako asistent. 1919 nastoupil do Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Praze, v němž vybudoval a vedl fyzikálně-chemické oddělení. 1925 složil zkoušku a získal autorizaci civilního inženýra pro technickou chemii. Zahájil spolupráci s firmou N. V. Allgemeine Norit Mij. Amsterdam jako inženýr poradce, od ledna 1927 byl technickým poradcem koncernu A/S De danske Sukkerfabrikker v Kodani, vedl jeho výzkumné laboratoře v Maribo a kontroloval cukrovary a rafinerie. K tomu cestoval po Evropě a navštěvoval cukrovary v Rakousku, Maďarsku, Jugoslávii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, Švédsku, Francii, Německu a v Polsku. 1928 se habilitoval pro obor cukrovarnictví a výroby uhlohydrátů na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze, 1929 byl jmenován mimořádným profesorem chemické technologie IV. (uhlohydráty, malý průmysl a potraviny) na fakultě chemického inženýrství ČVŠT v Brně a profesorem řádným 1934. Na stejném pracovišti, k jehož mimořádnému rozmachu mezi válkami přispěl a k jehož nejlepším odborníkům patřil, působil od počátku jako ředitel Ústavu chemické technologie IV. a 1934/35 jako děkan. Vedl i věhlasnou Brněnskou výzkumnou stanici cukrovarnickou, spolupracoval s Výzkumným ústavem československého průmyslu cukrovarnického v Praze, s cukrovary v Holicích a v Ratiboři, vybudoval noritové stanice v Hulíně, Bratislavě, Kostelci nad Labem a v Kutné Hoře. Jako profesor hostoval na univerzitě v Berlíně. Oženil se 1940 s Jarmilou, roz. Královou, a spolu vychovali syna a dceru. 1947–48 pobýval na studijní dovolené ve Švédsku, Anglii a v USA. Na jaře 1948 emigroval s celou rodinou do Belgie. Pracoval v Tienen u Lovaně (Tiense Suikerraffi naderij – Raffinerie Tirlemontoise). 1949–62 byl prezidentem vědeckého výboru CITES (Mezinárodního výboru pro cukrovarnickou technologii).
D. se zařadil mezi celosvětově uznávané cukrovarnické odborníky. Studoval především čištění řepné šťávy. Spolu s J. Vašátkem objevil její čeření, které patentovali 1933. Postup, známý jako progresivní předčeření, se od té doby stal základním krokem epurace (čištění) surové řepné šťávy. Dále zkoumal odpařování cukerných šťáv a navrhl způsob kontroly odparky či obrátil pozornost na vznik a podstatu melasy. Ta byla výsledkem mnohaletých výzkumů krystalizace sacharózy, studia sacharózy jako kyseliny, jakož i provozních pokusů o zadinové práci. Věnoval se i mouce a škrobu, technologickým vlastnostem řepy v závislosti na složení půdy, zvýšení výnosů cukrovky hormonizací a mikroanalytickým metodám stanovení malých obsahů některých složek v půdě. Rychlé praktické uplatnění našla jím vypracovaná metodika stanovení filtrační rychlosti cukrovarnických šťáv. Práce vydával často od 1919 v časopise Listy cukrovarnické, další mj. v Zeitschrift für Lebensmitteluntersuchung, Allgemeine Oel - und Fett-Zeitung, Sucrerie Belge, Průmysl potravinářský a Listy chemické či samostatně.
D: výběr: Adsorpce, in: Technický slovník naučný 1, 1927, s. 137n.; L’influence des cations de l’amidon sur certaines propriétés des empois, Paris 1936 (s B. Jelínkem a I. Kulčickým); Études sur la gélification de l’amidon, Alençon 1936 (s týmiž); Nouvelles recherches sur l’amidon, Paris 1937 (s týmiž); Une microméthode de carbonatation de laboratoire, Bruxelles 1937 (s D. Ivančenkem); Amélioration de la filtrabilité des jus préchauffés infectés, Paris 1937 (J. Vašátkem); L’épuration du jus des betteraves et de leurs parties suivant les individus, Bruxelles 1937 (s D. Ivančenkem); L’influence des engrais sur le comportement de la betterave pendant la fabrication. Communication présentée à la 7e Assemblée de l’Institut International des Recherches Betteravières, Bruxelles, Janvier 1937, Bruxelles 1937 (s D. Ivančenkem a J. Vašátkem); L’influence des engrais sur le comportement de la betterave pendant la fabrication. Communication présentée à la 8e Assemblée de l’Institut International des Recherches Betteravières, Bruxelles, Januar 1938, Bruxelles 1938 (s týmiž); L’azote ammoniacal dans les jus de sucreries, in: Publications de l’Institut Belge pour l’Amélioration de la Betterave 6, 1938, č. 5, zvl. ot. (s D. Ivančenkem); Chemická technologie. Přednášky. 4. Uhlohydráty a potraviny, 1946; Chemická technologie IV. (Uhlohydráty a potraviny). Tabulky, 1946; Chemická technologie IV. (Uhlohydráty a potraviny), 1946; Chemická kontrola v cukrovaru, 1947; Základy elektronové theorie chemické reaktivity, 1948.
L: J. Vašátko, Prof. Ing. Dr. techn. J. D. dožívá se padesáti let, in: Listy cukrovarnické 58, 1939/40, s. 223n.; Josef Dědek, Le carbonate de chaux, Louvain 1966; J. Brandštetr – A. G. Pokorný a kol., Chemie na technických školách v Brně 1849–1999, 1999, s. 38n., 43; V. Valter, Prof. Dr. Ing. Josef Vašátko, DrSc. – Významná osobnost československého a světového cukrovarnictví, in: Listy cukrovarnické a řepařské 124, 2008, s. 19n.; R. Pieck, Histoire du CITES, in: La Sucrerie Belge 117, 1999, s. 6–10.
P: Archiv VUT Brno, Osobní spisy, kart. D 1 (J. D.).
Petra Tomášková