Verze z 17. 11. 2019, 18:43, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DĚDEK Oldřich 13.4.1920-5.8.1973

Z Personal
Oldřich DĚDEK
Narození 13.4.1920
Místo narození Nový Jičín
Úmrtí 5.8.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 155

DĚDEK, Oldřich (pseud. Oldřich Horský), * 13. 4. 1920 Nový Jičín, † 5. 8. 1973 Praha, zpěvák, herec, tanečník

Navštěvoval obchodní akademii v Ostravě a zpěvu se učil soukromě. 1941 zanechal studia a odešel do Prahy, aby se věnoval hudbě. Vedle vystoupení s tanečními skupinami se dále školil a byl přijat jako elév do sboru Národního divadla (některé biografie mylně zmiňují angažmá v Českém lidovém divadle v Brně 1943/44, kde snad jen hostoval). 1945 byl přijat jako tenorista Opery 5. května, kterou vedli Václav Kašlík a Alois Hába, po sloučení s operou ND 1948 se stal jejím členem. 1952 odešel do Armádní opery, odtud do Werichova Divadla satiry, které však po jedné sezoně opustil (1956/57), protože žádná z těchto scén mu neposkytovala pěvecké příležitosti. 1958 se neúspěšně pokusil o nové angažmá v ND. Zůstal ve svobodném povolání jako koncertní zpěvák, pod pseudonymem vystupoval jako estrádní zpěvák, hostoval též v operetě v Karlíně. Amatérsky se věnoval výtvarnému umění a příležitostně vystupoval ve filmu.

V Opeře 5. května byly využívány jeho mimořádné pohybové schopnosti k neobvyklým akcím (např. jako Otec Eustach v Prokofjevově Maškarádě skákal o tyči, v jiné roli zpíval zavěšen hlavou dolů apod.). V ND dostával malé pěvecké úkoly, jež vyžadovaly výraznou charakteristiku (mj. taneční mistr Triquet, P. I. Čajkovskij: Eugen Oněgin). Jako zpěvák se nejlépe uplatnil v Armádní opeře, kde v menší konkurenci dostal možnost zpívat velké tenorové role ve smetanovském repertoáru. Ve filmu vystupoval už od 1947 (celkem asi 20 menších komediálních rolí). K jeho známým postavám patřil ceremoniář (Pyšná princezna, 1952), táž role v Zemanově pohádce Šíleně smutná princezna (1968), komediant (Divotvorný klobouk, 1952), bubeník Kalousek (Hudba z Marsu, 1955) a doktor (Dařbuján a Pandrhola, 1959). V posledních patnácti letech omezovalo jeho aktivitu vážné onemocnění a jeho schopnosti se mohly rozvinout jen zčásti.

L: O. Janáčková, Velká opera 5. května, in: Divadlo nové doby, 1989, s. 100, 106, 110; Český hraný film 3, 1945–1960, 2001, rejstřík; tamtéž 4, 1961–1970, 2004, rejstřík; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 187; ND a jeho předchůdci, s. 71; http://archiv. narodni-divadlo (soupis rolí v ND); http://cfn.cz.

P: Národní filmový archiv Praha (fotografie); Divadelní ústav Praha.

Jitka Ludvová