DĚDIČOVÁ Irena ?1930-31.12.1987: Porovnání verzí
(DĚDIČOVÁ_Irena_1932-1.1.1988) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Irena DĚDIČOVÁ | | jméno = Irena DĚDIČOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1932 | + | | datum narození = 1930/1932 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 31.12.1987 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Paříž (Francie) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DĚDIČOVÁ, Irena''', ''* ? 1930/32 Praha, † 31. 12. 1987 Paříž (Francie), malířka'' | ||
+ | |||
+ | Studovala na AVU v Praze (1951–56) u prof. Vladimíra | ||
+ | Sychry. Od počátku 60. let pracovala na souborech pryskyřicových | ||
+ | vitráží, zpracovávaných v duchu informelu, věnovala | ||
+ | se dekorativní malbě a freskám. Od 1964 žila střídavě v Paříži | ||
+ | a v Praze. V tvorbě D. převážila od 1966 výrazně myšlenkově | ||
+ | bohatá imaginativní abstrakce. Koncem 60. let se stala členkou | ||
+ | skupiny Phases, vedené Edouardem Jagouerem. Vytvořila | ||
+ | několik cyklů s kosmologickými náměty, s výjevy uzavřených | ||
+ | prostor, jeskyň, vyjadřujících nostalgii po bezstarostném | ||
+ | dětském světě. Od počátku 70. let zaplňovala její převážně | ||
+ | pesimisticky laděné vize robotizovaná monstra, přinášející | ||
+ | konec světa i lidstva. Tento námět pak ztvárnila několikrát | ||
+ | ještě na přelomu 70. a 80. let. V poslední fázi své tvorby se | ||
+ | D. dokázala zbavit apokalyptických vizí a komponovala široce | ||
+ | otevřené průhledy do makro- i mikrokosmu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' samostatné výstavy: Praha, Galerie mladých, 1968; Paříž, Galerie Solstice, | ||
+ | 1969; Paříž, Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, 1971; Saint-Étienne, | ||
+ | Maison de la Culture, 1977; Lisabon, Galeria de Exposicoes Temporiares, | ||
+ | 1985; kolektivní výstavy: Brno, Dům umění města Brna, 1958; Paříž, Galerie | ||
+ | Lambert (Sept jeunes peintres tchécoslovaques), 1969; Sen o nalezení, 1968; | ||
+ | Tsunami, 1981; Ruiny (Apoteoza I), 1985; Variace na jedno téma (NG Praha). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Lamač – G. Gassiot-Talabot, I. D., 1968; NEČVU 1, s. 122; SČSVU | ||
+ | 2, s. 35; Saur 25, s. 157. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Sekyrka | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1930]] |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Praha]] |
+ | [[Kategorie:1987]] | ||
+ | [[Kategorie:Paříž]] |
Verze z 19. 12. 2016, 17:14
Irena DĚDIČOVÁ | |
Narození | 1930/1932 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 31.12.1987 |
Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38991 |
DĚDIČOVÁ, Irena, * ? 1930/32 Praha, † 31. 12. 1987 Paříž (Francie), malířka
Studovala na AVU v Praze (1951–56) u prof. Vladimíra Sychry. Od počátku 60. let pracovala na souborech pryskyřicových vitráží, zpracovávaných v duchu informelu, věnovala se dekorativní malbě a freskám. Od 1964 žila střídavě v Paříži a v Praze. V tvorbě D. převážila od 1966 výrazně myšlenkově bohatá imaginativní abstrakce. Koncem 60. let se stala členkou skupiny Phases, vedené Edouardem Jagouerem. Vytvořila několik cyklů s kosmologickými náměty, s výjevy uzavřených prostor, jeskyň, vyjadřujících nostalgii po bezstarostném dětském světě. Od počátku 70. let zaplňovala její převážně pesimisticky laděné vize robotizovaná monstra, přinášející konec světa i lidstva. Tento námět pak ztvárnila několikrát ještě na přelomu 70. a 80. let. V poslední fázi své tvorby se D. dokázala zbavit apokalyptických vizí a komponovala široce otevřené průhledy do makro- i mikrokosmu.
D: samostatné výstavy: Praha, Galerie mladých, 1968; Paříž, Galerie Solstice, 1969; Paříž, Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, 1971; Saint-Étienne, Maison de la Culture, 1977; Lisabon, Galeria de Exposicoes Temporiares, 1985; kolektivní výstavy: Brno, Dům umění města Brna, 1958; Paříž, Galerie Lambert (Sept jeunes peintres tchécoslovaques), 1969; Sen o nalezení, 1968; Tsunami, 1981; Ruiny (Apoteoza I), 1985; Variace na jedno téma (NG Praha).
L: M. Lamač – G. Gassiot-Talabot, I. D., 1968; NEČVU 1, s. 122; SČSVU 2, s. 35; Saur 25, s. 157.
Tomáš Sekyrka