DĚDINA František 14.12.1834-9.5.1914: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = František DĚDINA
 
| jméno = František DĚDINA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dedina Frantisek portret.JPG
 
| datum narození = 14.12.1834
 
| datum narození = 14.12.1834
 
| místo narození = Ctiměřice u Mladé Boleslavi
 
| místo narození = Ctiměřice u Mladé Boleslavi

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:54

František DĚDINA
Narození 14.12.1834
Místo narození Ctiměřice u Mladé Boleslavi
Úmrtí 9.5.1914
Místo úmrtí Strenice u Mladé Boleslavi
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 157

DĚDINA, František, * 14. 12. 1834 Ctiměřice u Mladé Boleslavi, † 9. 5. 1914 Strenice u Mladé Boleslavi, rolník, mlynář, písmák

Obecnou školu navštěvoval od 1840 v Semčicích, od 1842 ve Strakách. Ze studií na gymnáziu se 1845 musel vrátit na rodinný statek ve Zbožíčku u Nymburka a vést jej po dobu otcovy nemoci. Když rodiče statek 1852 prodali, odešel s nimi do Ctiměřic, kde se 1856 oženil. Z jeho devíti dětí vynikl zejména nejmladší syn Václav D. (1870–1956), pozdější profesor geomorfologie na Karlově univerzitě. 1862 zakoupil D. statek ve Vinařicích na Mladoboleslavsku. V obci působil jako starosta a hospodařil tam do 1875. Pak statek prodal a věnoval se v Čejeticích (Mladá Boleslav) prodeji uhlí. 1878 zakoupil strenický mlýn v osadě Podčejky a zřídil k němu pekárnu. 1891 odešel jako výměnkář do Mšena u Mělníka a počal se zabývat sepisováním pamětí, které za svého života nevydal. K tisku je po jeho smrti připravoval od 30. let 20. století syn Václav. V pamětech D. obsáhl dobu svého života od narození, svatby, hospodaření na statcích a ve mlýně až k úpadku synovcovy mlékárny v Domažlicích 1900. Poutavým se vyprávění stalo zejména pro organicky je prostupující drobné životní příhody, vlastní zážitky autorovy i lidí kolem něho, pro obrazy proměn společenských poměrů doby, způsobu života i pro popis historických událostí (rok 1848, zrušení roboty, prusko-rakouská válka, doba táborů lidu). Část nazvaná Robota a první dnové svobody tematicky zahrnula periodu do 1854, část Z ovzduší Prodané nevěsty období do 1875. Z díla, které se posléze stalo čtenářsky populárním, vydal 1930 syn Václav D. samostatně začátek s titulem Když si náš tatínek maminku bral, 1942 uspořádané vydání a 1949 pod názvem Bejvávalo vydání souborné. Během práce na pamětech cestoval D. po Rakousku-Uhersku. 1897 navštívil Terst, dále Benátky a Rusko. Ke konci života pobýval ve své vile v Podčejkách. Pohřben byl v Malých Horkách nad Strenicemi.

D: Když si náš tatínek maminku bral, 1930; Robota a první dnové svobody, 1933; Z ovzduší Prodané nevěsty, 1934.

L: LČL 1, s. 522–523; P. Vošahlíková, Jak se žilo za časů Františka Josefa I., 1998, s. 98, 180.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Archiv NTM Praha, sbírka rukopisů, rkp. č. 741.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová