Biografický slovník
DĚDINA František 14.12.1834-9.5.1914: Porovnání verzí
(DĚDINA_František_14.12.1834-9.5.1914) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DĚDINA, František''', ''* 14. 12. 1834 Ctiměřice u Mladé Boleslavi, † 9. 5. 1914 Strenice u Mladé Boleslavi, rolník, mlynář, písmák'' | ||
| + | |||
| + | Obecnou školu navštěvoval od 1840 v Semčicích, od 1842 ve | ||
| + | Strakách. Ze studií na gymnáziu se 1845 musel vrátit na rodinný | ||
| + | statek ve Zbožíčku u Nymburka a vést jej po dobu otcovy | ||
| + | nemoci. Když rodiče statek 1852 prodali, odešel s nimi do | ||
| + | Ctiměřic, kde se 1856 oženil. Z jeho devíti dětí vynikl zejména | ||
| + | nejmladší syn Václav D. (1870–1956), pozdější profesor | ||
| + | geomorfologie na Karlově univerzitě. 1862 zakoupil D. statek | ||
| + | ve Vinařicích na Mladoboleslavsku. V obci působil jako starosta | ||
| + | a hospodařil tam do 1875. Pak statek prodal a věnoval se | ||
| + | v Čejeticích (Mladá Boleslav) prodeji uhlí. 1878 zakoupil strenický | ||
| + | mlýn v osadě Podčejky a zřídil k němu pekárnu. 1891 | ||
| + | odešel jako výměnkář do Mšena u Mělníka a počal se zabývat | ||
| + | sepisováním pamětí, které za svého života nevydal. K tisku je | ||
| + | po jeho smrti připravoval od 30. let 20. století syn Václav. | ||
| + | V pamětech D. obsáhl dobu svého života od narození, svatby, | ||
| + | hospodaření na statcích a ve mlýně až k úpadku synovcovy | ||
| + | mlékárny v Domažlicích 1900. Poutavým se vyprávění stalo | ||
| + | zejména pro organicky je prostupující drobné životní příhody, | ||
| + | vlastní zážitky autorovy i lidí kolem něho, pro obrazy proměn | ||
| + | společenských poměrů doby, způsobu života i pro popis historických | ||
| + | událostí (rok 1848, zrušení roboty, prusko-rakouská | ||
| + | válka, doba táborů lidu). Část nazvaná Robota a první dnové | ||
| + | svobody tematicky zahrnula periodu do 1854, část Z ovzduší | ||
| + | Prodané nevěsty období do 1875. Z díla, které se posléze stalo | ||
| + | čtenářsky populárním, vydal 1930 syn Václav D. samostatně | ||
| + | začátek s titulem Když si náš tatínek maminku bral, 1942 uspořádané | ||
| + | vydání a 1949 pod názvem Bejvávalo vydání souborné. | ||
| + | Během práce na pamětech cestoval D. po Rakousku-Uhersku. | ||
| + | 1897 navštívil Terst, dále Benátky a Rusko. Ke konci života | ||
| + | pobýval ve své vile v Podčejkách. Pohřben byl v Malých | ||
| + | Horkách nad Strenicemi. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Když si náš tatínek maminku bral, 1930; Robota a první dnové svobody, | ||
| + | 1933; Z ovzduší Prodané nevěsty, 1934. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' LČL 1, s. 522–523; P. Vošahlíková, Jak se žilo za časů Františka Josefa I., | ||
| + | 1998, s. 98, 180. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; Archiv NTM Praha, sbírka rukopisů, rkp. | ||
| + | č. 741. | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 61: | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ctiměřice]] |
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Strenice]] |
Verze z 19. 12. 2016, 17:18
| František DĚDINA | |
 | |
| Narození | 14.12.1834 |
|---|---|
| Místo narození | Ctiměřice u Mladé Boleslavi |
| Úmrtí | 9.5.1914 |
| Místo úmrtí | Strenice u Mladé Boleslavi |
| Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136875 |
DĚDINA, František, * 14. 12. 1834 Ctiměřice u Mladé Boleslavi, † 9. 5. 1914 Strenice u Mladé Boleslavi, rolník, mlynář, písmák
Obecnou školu navštěvoval od 1840 v Semčicích, od 1842 ve Strakách. Ze studií na gymnáziu se 1845 musel vrátit na rodinný statek ve Zbožíčku u Nymburka a vést jej po dobu otcovy nemoci. Když rodiče statek 1852 prodali, odešel s nimi do Ctiměřic, kde se 1856 oženil. Z jeho devíti dětí vynikl zejména nejmladší syn Václav D. (1870–1956), pozdější profesor geomorfologie na Karlově univerzitě. 1862 zakoupil D. statek ve Vinařicích na Mladoboleslavsku. V obci působil jako starosta a hospodařil tam do 1875. Pak statek prodal a věnoval se v Čejeticích (Mladá Boleslav) prodeji uhlí. 1878 zakoupil strenický mlýn v osadě Podčejky a zřídil k němu pekárnu. 1891 odešel jako výměnkář do Mšena u Mělníka a počal se zabývat sepisováním pamětí, které za svého života nevydal. K tisku je po jeho smrti připravoval od 30. let 20. století syn Václav. V pamětech D. obsáhl dobu svého života od narození, svatby, hospodaření na statcích a ve mlýně až k úpadku synovcovy mlékárny v Domažlicích 1900. Poutavým se vyprávění stalo zejména pro organicky je prostupující drobné životní příhody, vlastní zážitky autorovy i lidí kolem něho, pro obrazy proměn společenských poměrů doby, způsobu života i pro popis historických událostí (rok 1848, zrušení roboty, prusko-rakouská válka, doba táborů lidu). Část nazvaná Robota a první dnové svobody tematicky zahrnula periodu do 1854, část Z ovzduší Prodané nevěsty období do 1875. Z díla, které se posléze stalo čtenářsky populárním, vydal 1930 syn Václav D. samostatně začátek s titulem Když si náš tatínek maminku bral, 1942 uspořádané vydání a 1949 pod názvem Bejvávalo vydání souborné. Během práce na pamětech cestoval D. po Rakousku-Uhersku. 1897 navštívil Terst, dále Benátky a Rusko. Ke konci života pobýval ve své vile v Podčejkách. Pohřben byl v Malých Horkách nad Strenicemi.
D: Když si náš tatínek maminku bral, 1930; Robota a první dnové svobody, 1933; Z ovzduší Prodané nevěsty, 1934.
L: LČL 1, s. 522–523; P. Vošahlíková, Jak se žilo za časů Františka Josefa I., 1998, s. 98, 180.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; Archiv NTM Praha, sbírka rukopisů, rkp. č. 741.
Marcella Husová
