DĚDINA František 14.12.1834-9.5.1914: Porovnání verzí

Z Personal
(DĚDINA_František_14.12.1834-9.5.1914)
 
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DĚDINA
+
}}
 +
'''DĚDINA, František''', ''* 14. 12. 1834 Ctiměřice u Mladé Boleslavi, † 9. 5. 1914 Strenice u Mladé Boleslavi, rolník, mlynář, písmák''
 +
 
 +
Obecnou školu navštěvoval od 1840 v Semčicích, od 1842 ve
 +
Strakách. Ze studií na gymnáziu se 1845 musel vrátit na rodinný
 +
statek ve Zbožíčku u Nymburka a vést jej po dobu otcovy
 +
nemoci. Když rodiče statek 1852 prodali, odešel s nimi do
 +
Ctiměřic, kde se 1856 oženil. Z jeho devíti dětí vynikl zejména
 +
nejmladší syn Václav D. (1870–1956), pozdější profesor
 +
geomorfologie na Karlově univerzitě. 1862 zakoupil D. statek
 +
ve Vinařicích na Mladoboleslavsku. V obci působil jako starosta
 +
a hospodařil tam do 1875. Pak statek prodal a věnoval se
 +
v Čejeticích (Mladá Boleslav) prodeji uhlí. 1878 zakoupil strenický
 +
mlýn v osadě Podčejky a zřídil k němu pekárnu. 1891
 +
odešel jako výměnkář do Mšena u Mělníka a počal se zabývat
 +
sepisováním pamětí, které za svého života nevydal. K tisku je
 +
po jeho smrti připravoval od 30. let 20. století syn Václav.
 +
V pamětech D. obsáhl dobu svého života od narození, svatby,
 +
hospodaření na statcích a ve mlýně až k úpadku synovcovy
 +
mlékárny v Domažlicích 1900. Poutavým se vyprávění stalo
 +
zejména pro organicky je prostupující drobné životní příhody,
 +
vlastní zážitky autorovy i lidí kolem něho, pro obrazy proměn
 +
společenských poměrů doby, způsobu života i pro popis historických
 +
událostí (rok 1848, zrušení roboty, prusko-rakouská
 +
válka, doba táborů lidu). Část nazvaná Robota a první dnové
 +
svobody tematicky zahrnula periodu do 1854, část Z ovzduší
 +
Prodané nevěsty období do 1875. Z díla, které se posléze stalo
 +
čtenářsky populárním, vydal 1930 syn Václav D. samostatně
 +
začátek s titulem Když si náš tatínek maminku bral, 1942 uspořádané
 +
vydání a 1949 pod názvem Bejvávalo vydání souborné.
 +
Během práce na pamětech cestoval D. po Rakousku-Uhersku.
 +
1897 navštívil Terst, dále Benátky a Rusko. Ke konci života
 +
pobýval ve své vile v Podčejkách. Pohřben byl v Malých
 +
Horkách nad Strenicemi.
 +
 
 +
'''D:''' Když si náš tatínek maminku bral, 1930; Robota a první dnové svobody,
 +
1933; Z ovzduší Prodané nevěsty, 1934.
 +
 
 +
'''L:''' LČL 1, s. 522–523; P. Vošahlíková, Jak se žilo za časů Františka Josefa I.,
 +
1998, s. 98, 180.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; Archiv NTM Praha, sbírka rukopisů, rkp.
 +
č. 741.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
Řádka 16: Řádka 61:
  
 
[[Kategorie:1834]]
 
[[Kategorie:1834]]
[[Kategorie:Ctiměřice_u_Mladé_Boleslavi]]
+
[[Kategorie:Ctiměřice]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:Strenice_u_Mladé_Boleslavi]]
+
[[Kategorie:Strenice]]

Verze z 19. 12. 2016, 17:18

František DĚDINA
Narození 14.12.1834
Místo narození Ctiměřice u Mladé Boleslavi
Úmrtí 9.5.1914
Místo úmrtí Strenice u Mladé Boleslavi
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby

63- Spisovatel

DĚDINA, František, * 14. 12. 1834 Ctiměřice u Mladé Boleslavi, † 9. 5. 1914 Strenice u Mladé Boleslavi, rolník, mlynář, písmák

Obecnou školu navštěvoval od 1840 v Semčicích, od 1842 ve Strakách. Ze studií na gymnáziu se 1845 musel vrátit na rodinný statek ve Zbožíčku u Nymburka a vést jej po dobu otcovy nemoci. Když rodiče statek 1852 prodali, odešel s nimi do Ctiměřic, kde se 1856 oženil. Z jeho devíti dětí vynikl zejména nejmladší syn Václav D. (1870–1956), pozdější profesor geomorfologie na Karlově univerzitě. 1862 zakoupil D. statek ve Vinařicích na Mladoboleslavsku. V obci působil jako starosta a hospodařil tam do 1875. Pak statek prodal a věnoval se v Čejeticích (Mladá Boleslav) prodeji uhlí. 1878 zakoupil strenický mlýn v osadě Podčejky a zřídil k němu pekárnu. 1891 odešel jako výměnkář do Mšena u Mělníka a počal se zabývat sepisováním pamětí, které za svého života nevydal. K tisku je po jeho smrti připravoval od 30. let 20. století syn Václav. V pamětech D. obsáhl dobu svého života od narození, svatby, hospodaření na statcích a ve mlýně až k úpadku synovcovy mlékárny v Domažlicích 1900. Poutavým se vyprávění stalo zejména pro organicky je prostupující drobné životní příhody, vlastní zážitky autorovy i lidí kolem něho, pro obrazy proměn společenských poměrů doby, způsobu života i pro popis historických událostí (rok 1848, zrušení roboty, prusko-rakouská válka, doba táborů lidu). Část nazvaná Robota a první dnové svobody tematicky zahrnula periodu do 1854, část Z ovzduší Prodané nevěsty období do 1875. Z díla, které se posléze stalo čtenářsky populárním, vydal 1930 syn Václav D. samostatně začátek s titulem Když si náš tatínek maminku bral, 1942 uspořádané vydání a 1949 pod názvem Bejvávalo vydání souborné. Během práce na pamětech cestoval D. po Rakousku-Uhersku. 1897 navštívil Terst, dále Benátky a Rusko. Ke konci života pobýval ve své vile v Podčejkách. Pohřben byl v Malých Horkách nad Strenicemi.

D: Když si náš tatínek maminku bral, 1930; Robota a první dnové svobody, 1933; Z ovzduší Prodané nevěsty, 1934.

L: LČL 1, s. 522–523; P. Vošahlíková, Jak se žilo za časů Františka Josefa I., 1998, s. 98, 180.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Archiv NTM Praha, sbírka rukopisů, rkp. č. 741.

Marcella Husová