DĚKANOVÁ Vlasta 6.9.1909-16.10.1974: Porovnání verzí

Z Personal
(DĚKANOVÁ_Vlasta_6.9.1909-16.10.1974)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vlasta DĚKANOVÁ
+
}}
 +
'''DĚKANOVÁ, Vlasta''', ''* 6. 9. 1909 Praha, † 16. 10. 1974 Praha, gymnastka''
 +
 
 +
Sportovní kariéru zahájila v Sokole Žižkov. 1932 se stala přebornicí
 +
Československé obce sokolské (ČOS), když kromě
 +
gymnastických cvičení zvládla i atletické disciplíny (sprint
 +
na 100 m a hod míčkem). Stala se oporou družstva sokolských
 +
gymnastek, které zvítězilo na I. MS 1934 v Budapešti
 +
a kde obsadila i první místo v neoficiální soutěži jednotlivkyň.
 +
Svůj úspěch si reprezentantky ČOS zopakovaly na MS
 +
1938 v Praze. D. uplatnila všestrannost a zvítězila v individuální
 +
soutěži, když vedle cvičení na kruzích, bradlech, kladině
 +
a na koni zvládla i běh na 60 metrů a hod diskem. Atletice se
 +
věnovala ve Viktorii Žižkov a Národním sportovním klubu
 +
i za okupace, když 1941 byla rozpuštěna ČOS. Na OH 1936
 +
obsadily československé gymnastky za účasti D. druhé místo
 +
v soutěži družstev (individuální závod se nekonal).
 +
 
 +
V civilním povolání pracovala jako úřednice (mj. v pražských
 +
Silničních a vodohospodářských službách). Pod trenérským
 +
vedením D. československé reprezentantky ve sportovní
 +
gymnastice zvítězily na OH 1948 v Londýně. V rámci
 +
Československého svazu tělesné výchovy působila D. jako trenérka,
 +
rozhodčí a v řadě organizačních funkcí. 1954 obdržela
 +
titul zasloužilá mistryně sportu.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 144; ETK 1/1, s. 140; 2/1,
 +
s. 117; MČE 2, s. 55; ČBS, s. 106; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici,
 +
1999, s. 85–86; M. Fišer, Dvojnásobná mistryně světa V. D., in:
 +
Československý sport 30. 6. 1962; Tomeš 1, s. 228; Ottova encyklopedie ČR
 +
3, 2006, s. 423; nekrology: Zemřela první mistryně světa, in: Československý
 +
sport 17. 10. 1974; Sportovní – moderní gymnastika 25, 1975, č. 2, s. 14.
 +
 
 +
Miloslav Martínek
  
== Literatura ==
 
  Olympionici 85;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]

Verze z 20. 12. 2016, 16:23

Vlasta DĚKANOVÁ
Narození 6.9.1909
Místo narození Praha
Úmrtí 16.10.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

DĚKANOVÁ, Vlasta, * 6. 9. 1909 Praha, † 16. 10. 1974 Praha, gymnastka

Sportovní kariéru zahájila v Sokole Žižkov. 1932 se stala přebornicí Československé obce sokolské (ČOS), když kromě gymnastických cvičení zvládla i atletické disciplíny (sprint na 100 m a hod míčkem). Stala se oporou družstva sokolských gymnastek, které zvítězilo na I. MS 1934 v Budapešti a kde obsadila i první místo v neoficiální soutěži jednotlivkyň. Svůj úspěch si reprezentantky ČOS zopakovaly na MS 1938 v Praze. D. uplatnila všestrannost a zvítězila v individuální soutěži, když vedle cvičení na kruzích, bradlech, kladině a na koni zvládla i běh na 60 metrů a hod diskem. Atletice se věnovala ve Viktorii Žižkov a Národním sportovním klubu i za okupace, když 1941 byla rozpuštěna ČOS. Na OH 1936 obsadily československé gymnastky za účasti D. druhé místo v soutěži družstev (individuální závod se nekonal).

V civilním povolání pracovala jako úřednice (mj. v pražských Silničních a vodohospodářských službách). Pod trenérským vedením D. československé reprezentantky ve sportovní gymnastice zvítězily na OH 1948 v Londýně. V rámci Československého svazu tělesné výchovy působila D. jako trenérka, rozhodčí a v řadě organizačních funkcí. 1954 obdržela titul zasloužilá mistryně sportu.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 144; ETK 1/1, s. 140; 2/1, s. 117; MČE 2, s. 55; ČBS, s. 106; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 85–86; M. Fišer, Dvojnásobná mistryně světa V. D., in: Československý sport 30. 6. 1962; Tomeš 1, s. 228; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 423; nekrology: Zemřela první mistryně světa, in: Československý sport 17. 10. 1974; Sportovní – moderní gymnastika 25, 1975, č. 2, s. 14.

Miloslav Martínek