Biografický slovník
DĚTLEB ?-4.11.1181: Porovnání verzí
(DĚTLEB_-4.11.1181) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185 |
| + | }} | ||
| + | '''DĚTLEB''' ''(též DETHLEBUS, DIETLEBUS), * ?, † 4. 11. 1181?, biskup'' | ||
| + | |||
| + | Podle nepříliš spolehlivého ''Granum catalogi praesulum'' | ||
| + | ''Moraviae'' bývá někdy mylně považován za syna Oty II. | ||
| + | Olomouckého a za řeholníka strahovské kanonie. Snad byl | ||
| + | totožný s kaplanem biskupa Daniela I., který se zúčastnil vojenského | ||
| + | tažení Fridricha Barbarossy proti Milánu a později | ||
| + | se stal kanovníkem pražským a arcijáhnem bechyňským. Po | ||
| + | 1172 ho jmenoval Vladislav II. biskupem olomouckým, vysvěcen | ||
| + | byl však asi až 1174. Z titulu funkce se často zdržoval | ||
| + | u dvora knížat Soběslava II. a Bedřicha (doložen byl jako svědek | ||
| + | na listinách a jako příjemce donací). 1175–76 úspěšně | ||
| + | vyjednával s Konrádem Otou Znojemským o spojenectví se | ||
| + | Soběslavem II. proti Jindřichovi Rakouskému. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | Marie Bláhová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1181]] | [[Kategorie:1181]] | ||
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 19:46
| DĚTLEB | |
 | |
| Úmrtí | 4.11.1181 |
|---|---|
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136881 |
DĚTLEB (též DETHLEBUS, DIETLEBUS), * ?, † 4. 11. 1181?, biskup
Podle nepříliš spolehlivého Granum catalogi praesulum Moraviae bývá někdy mylně považován za syna Oty II. Olomouckého a za řeholníka strahovské kanonie. Snad byl totožný s kaplanem biskupa Daniela I., který se zúčastnil vojenského tažení Fridricha Barbarossy proti Milánu a později se stal kanovníkem pražským a arcijáhnem bechyňským. Po 1172 ho jmenoval Vladislav II. biskupem olomouckým, vysvěcen byl však asi až 1174. Z titulu funkce se často zdržoval u dvora knížat Soběslava II. a Bedřicha (doložen byl jako svědek na listinách a jako příjemce donací). 1175–76 úspěšně vyjednával s Konrádem Otou Znojemským o spojenectví se Soběslavem II. proti Jindřichovi Rakouskému.
L: V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913, rejstřík.
Marie Bláhová
