DADÁK Arnošt 5.11.1858-9.8.1937: Porovnání verzí
(DADÁK_Arnošt_5.11.1858-9.8.1937) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.11.1858 | | datum narození = 5.11.1858 | ||
− | | místo narození = Kelč | + | | místo narození = Kelč u Valašského Meziříčí |
| datum úmrtí = 9.8.1937 | | datum úmrtí = 9.8.1937 | ||
− | | místo úmrtí = Milotice nad Bečvou | + | | místo úmrtí = Milotice nad Bečvou |
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DADÁK, Arnošt''', ''* 5. 11. 1858 Kelč u Valašského Meziříčí, † 9. 8. 1937 Milotice nad Bečvou, redaktor, vydavatel, pedagog, hospodářský spisovatel, podnikatel, zemědělský odborník'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se jako deváté dítě v početné rodině mlynáře (z dalších | ||
+ | dvanácti sourozenců se dospělosti dožili Kateřina, Anděla, | ||
+ | Antonie, Marie, František a Zikmund). Jejich matkou byla | ||
+ | Antonie Albrechtová, pocházející z Plumlova († 1894), otcem | ||
+ | Florian D. (1818–1887). Německou hlavní školu při | ||
+ | piaristické koleji a městskou reálku vychodil D. v Kroměříži. | ||
+ | Učitelský ústav studoval nejprve v Olomouci, pak na nově | ||
+ | založeném českém vzdělávacím ústavu v Příboře. Po maturitě | ||
+ | 1877 nastoupil jako učitel v rodišti. Tam ho během čtyřletého | ||
+ | působení ovlivnil vlastenecký ředitel školy František Křička, | ||
+ | otec básníka Petra Křičky a skladatele Jaroslava Křičky. 1881 | ||
+ | odešel D. do Milotic u Hranic (dnes Milotice nad Bečvou) | ||
+ | a stal se poté správcem školy. Od 1885 se uplatňoval jako | ||
+ | odpovědný redaktor a spolupracoval s valašskomeziříčským | ||
+ | tiskařem a knihkupcem Františkem Vaňkem na jím založeném | ||
+ | týdeníku ''Valašské hlasy''. Ty se za D. vedení staly prvním | ||
+ | politickým listem Valašska a D. prvním novinářem tohoto | ||
+ | regionu. Od 1886 vydával čtrnáctideník ''Radhošť''. K činnosti | ||
+ | kolem ''Valašských hlasů'' přizval svého bratra Františka, odpoutal | ||
+ | se od Vaňka, tiskl dále v jeho nástupnické knihtiskárně | ||
+ | u bratří Chrastinů ve Valašském Meziříčí a 1889 připojil | ||
+ | k ''Valašským hlasům'' měsíční hospodářskou přílohu ''Valašský'' | ||
+ | ''hospodář''. 1892 se stala samostatným odborným měsíčním | ||
+ | periodikem a ''Valašské hlasy'' zcela nahradila. 1894 přejmenoval | ||
+ | D. přílohu ''Valašský hospodář'' na ''Hospodář'' a vydávání přenesl | ||
+ | do Milotic. Nový název ''Milotický hospodář'' i nová podoba | ||
+ | zajistily od 1896 D. listu mezi venkovským obyvatelstvem | ||
+ | Moravy, ale i Čech a Slovenska místo jednoho z nejpopulárnějších | ||
+ | českých hospodářských periodik. Od 1903 vydával | ||
+ | D. svůj druhý tematicky podobně orientovaný časopis na zahradnictví | ||
+ | a chov drobného hospodářského zvířectva ''Praktický'' | ||
+ | ''rádce pro zahradnictví a chov drobného zvířectva'' (později ''…pro'' | ||
+ | ''zahradu, dům a dvůr''), od 1904 tiskl kapesní ''Malé kalendáře'' | ||
+ | ''Milotického hospodáře'' (1905–37, do 1948 ve vydávání pokračoval | ||
+ | syn). Dobové oblibě kalendářního čtení u venkovského | ||
+ | obyvatelstva vyhověl rovněž od 1921 ''Velkým zábavně-poučným'' | ||
+ | ''kalendářem Milotického hospodáře'' s rozsáhlou beletristickou | ||
+ | částí, přinášející zejména romány a povídky z vesnického | ||
+ | prostředí od dobových spisovatelů (K. L. Kukla, F. Hrnčíř, | ||
+ | J. Klecanda, Q. M. Vyskočil, J. Jahoda, M. Kyzlinková aj., | ||
+ | a od 20. let v grafické úpravě J. Konůpka). Romány prodával | ||
+ | D. i samostatně, nebo jako soubor nazvaný ''Románová příloha'' | ||
+ | ''Milotického hospodáře''. K listu ''Milotický hospodář'' vytvořil D. | ||
+ | rovněž edici ''Knihovna Milotického hospodáře'', která se v takřka | ||
+ | šedesáti svazcích intenzivně až do 1948 (za působnosti D. | ||
+ | syna) věnovala vydávání odborných zemědělských, zahradnických | ||
+ | a chovatelských příruček, publikací i populárních návodů | ||
+ | zaměřených na polní i luční hospodářství, chovatelství, | ||
+ | sadovnictví, ovocnářství, květinářství, včelařství, lesnictví, | ||
+ | myslivost, hospodářské stavitelství, na vedení domácnosti, | ||
+ | právní otázky aj. za přispění zejména učitelů a praktických odborníků | ||
+ | jako autorů. Do D. edice psal příručky o ovocnářství | ||
+ | Arnošt Hapala, syn D. sestry Kateřiny (Katuše) D., provdané | ||
+ | za Františka Karla Hapalu. Ta a Marie Konůpková-D. vydaly | ||
+ | v edici jednu z nejpopulárnějších kuchařek první republiky, | ||
+ | ''Kuchařku československé hospodyně''. Ilustrace k ní pořídil Jan | ||
+ | Konůpek, od 1916 Mariin manžel. | ||
+ | |||
+ | Jako podnikatel se D. uplatňoval od 1904, kdy se vzdal učitelství | ||
+ | a věnoval se již jen práci redaktora (publikoval pod šifrou | ||
+ | -dák) a vydavatele svých listů. Tehdy spolu s ukázkovými zahradami | ||
+ | a ovocnářskými školkami založil výrobní a obchodní | ||
+ | podnik „Družstvo Hospodář v Miloticích nad Bečvou“. | ||
+ | Zprvu továrna na drobnější potřeby pro zemědělce, později na | ||
+ | hospodářské stroje se záhy stala jedním z nejznámějších podniků | ||
+ | v Čechách. 1925 zřídil vedle své vily nazvané Hospodář | ||
+ | pro rozšiřující se vydavatelskou činnost vlastní tiskárnu družstva | ||
+ | Hospodář. Byl skvělým řečníkem, cílevědomě přispíval | ||
+ | k šíření pokroku v českém zemědělství a na poli osvěty v době, | ||
+ | která obracela svůj zájem ke zkvalitňování zemědělských prací | ||
+ | a života na venkově. V Miloticích byl zakladatelem řady organizací | ||
+ | a spolků jako Sboru dobrovolných hasičů, místního | ||
+ | odboru Ústřední Matice školské, tělovýchovné jednoty Sokol. | ||
+ | Zasloužil se o přestavbu místní školy, 1937 byl jmenován místopředsedou | ||
+ | a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů | ||
+ | a spisovatelů ČSR v Praze, stal se čestným členem ČAZ, | ||
+ | Učitelské jednoty v Hranicích, od 1921 členem mysliveckého | ||
+ | sdružení Pobečví Hustopeče nad Bečvou aj. Byl jmenován | ||
+ | čestným občanem Hranic a Milotic. | ||
+ | |||
+ | V otcově činnosti pokračoval jeho syn '''Zdeněk D.''' (1893 až | ||
+ | 1972). Do řízení podniku se zapojoval postupně po absolvování | ||
+ | studií, a to reálného gymnázia ve Valašském Meziříčí, | ||
+ | vyšší hospodářské školy v Přerově a obchodní školy. Podílel | ||
+ | se na redakci otcových publikací, od 1927 stál jako odpovědný | ||
+ | redaktor v čele vlastního listu ''Noviny z Milotic'', které jako | ||
+ | časopis pro hospodářský průmysl a spřízněná odvětví také redigoval | ||
+ | 1927–33. Ještě za otcova života se zcela osamostatnil, | ||
+ | když si na základě získané knihkupecké a nakladatelské koncese | ||
+ | 1929 zřídil vlastní podnik, pro nějž počal užívat označení | ||
+ | Nakladatelství a knihkupectví Milotického hospodáře. Po | ||
+ | smrti otce převzal veškerou jeho vydavatelskou činnost, od | ||
+ | 1937 vedl i družstvo Hospodář. Za okupace byl spolu se svými | ||
+ | spolupracovníky zatčen pro činnost v Sokole. Po odsouzení | ||
+ | ve Vratislavi k třem a půl letům byl vězněn ve Straubingu, | ||
+ | vydávání obou časopisů bylo zastaveno. Po válce z nich D. | ||
+ | obnovil jen ''Milotického hospodáře'', kterého do 1949 vydával ve | ||
+ | své redakci v pražském nakladatelství Brázda. List definitivně | ||
+ | zanikl 1952. Milotickou tiskárnu převzal 1949 podnik Sigma | ||
+ | pumpy, avšak i ta záhy zanikla. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' A. D., Začátky Milotického hospodáře, in: VČAZ 9, 1933, s. 63–65. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kulturní adresář ČSR 1, 1934, s. 68; E. Reich, Život a dílo A. D., in: | ||
+ | VČAZ 13, 1937, s. 770–772; J. Smetáček, Život A. D. je hluboko vyoraná | ||
+ | brázda, in: Milotický hospodář 48, 1937, srpen; Naučný slovník aktualit | ||
+ | (ed. Z. Tobolka) 1, 1938; F. Obrtel, Z rodopisu A. D., in: VČAZ 19, 1943, | ||
+ | č. 8 a 9, s. 534 a passim; A. Frel, Životní dílo A. D., in: Záhorská kronika. | ||
+ | Vlastivědný sborník Záhoří, Pobečví a Oderských hor 26, 1948, říjen, č. 2, | ||
+ | s. 16–18; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, | ||
+ | 1973, s. 487; J. Vrána, A. D. – první novinář na Valašsku, in: Zpravodaj | ||
+ | Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1992, s. 50–53; M. Mikulcová – | ||
+ | M. Graclík, Kulturní toulky Valašskem, 2001; Okres Vsetín, 2002, s. 606; | ||
+ | Kniha a národ 1939 – 1945 (ed. A. Zach), 2004, s. 45, 52–54; týž, Slovník | ||
+ | českých nakladatelství 1848–1949, 2007–2009 (www.slovnik-nakladatelstvi.cz); V. Fišmistrová, Publicista D. radil také hospodyňkám, in: Nové Přerovsko 17, č. 44, s. 19, 31. 10. 2008; č. 45, s. 12, 7. 11. 2008; č. 46, s. 19, 14. | ||
+ | 11. 2008. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
Řádka 25: | Řádka 145: | ||
[[Kategorie:Kelč]] | [[Kategorie:Kelč]] | ||
[[Kategorie:1937]] | [[Kategorie:1937]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Milotice nad Bečvou]] |
Verze z 10. 12. 2016, 11:09
Arnošt DADÁK | |
Narození | 5.11.1858 |
---|---|
Místo narození | Kelč u Valašského Meziříčí |
Úmrtí | 9.8.1937 |
Místo úmrtí | Milotice nad Bečvou |
Povolání |
31- Potravinář 68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83778 |
DADÁK, Arnošt, * 5. 11. 1858 Kelč u Valašského Meziříčí, † 9. 8. 1937 Milotice nad Bečvou, redaktor, vydavatel, pedagog, hospodářský spisovatel, podnikatel, zemědělský odborník
Narodil se jako deváté dítě v početné rodině mlynáře (z dalších dvanácti sourozenců se dospělosti dožili Kateřina, Anděla, Antonie, Marie, František a Zikmund). Jejich matkou byla Antonie Albrechtová, pocházející z Plumlova († 1894), otcem Florian D. (1818–1887). Německou hlavní školu při piaristické koleji a městskou reálku vychodil D. v Kroměříži. Učitelský ústav studoval nejprve v Olomouci, pak na nově založeném českém vzdělávacím ústavu v Příboře. Po maturitě 1877 nastoupil jako učitel v rodišti. Tam ho během čtyřletého působení ovlivnil vlastenecký ředitel školy František Křička, otec básníka Petra Křičky a skladatele Jaroslava Křičky. 1881 odešel D. do Milotic u Hranic (dnes Milotice nad Bečvou) a stal se poté správcem školy. Od 1885 se uplatňoval jako odpovědný redaktor a spolupracoval s valašskomeziříčským tiskařem a knihkupcem Františkem Vaňkem na jím založeném týdeníku Valašské hlasy. Ty se za D. vedení staly prvním politickým listem Valašska a D. prvním novinářem tohoto regionu. Od 1886 vydával čtrnáctideník Radhošť. K činnosti kolem Valašských hlasů přizval svého bratra Františka, odpoutal se od Vaňka, tiskl dále v jeho nástupnické knihtiskárně u bratří Chrastinů ve Valašském Meziříčí a 1889 připojil k Valašským hlasům měsíční hospodářskou přílohu Valašský hospodář. 1892 se stala samostatným odborným měsíčním periodikem a Valašské hlasy zcela nahradila. 1894 přejmenoval D. přílohu Valašský hospodář na Hospodář a vydávání přenesl do Milotic. Nový název Milotický hospodář i nová podoba zajistily od 1896 D. listu mezi venkovským obyvatelstvem Moravy, ale i Čech a Slovenska místo jednoho z nejpopulárnějších českých hospodářských periodik. Od 1903 vydával D. svůj druhý tematicky podobně orientovaný časopis na zahradnictví a chov drobného hospodářského zvířectva Praktický rádce pro zahradnictví a chov drobného zvířectva (později …pro zahradu, dům a dvůr), od 1904 tiskl kapesní Malé kalendáře Milotického hospodáře (1905–37, do 1948 ve vydávání pokračoval syn). Dobové oblibě kalendářního čtení u venkovského obyvatelstva vyhověl rovněž od 1921 Velkým zábavně-poučným kalendářem Milotického hospodáře s rozsáhlou beletristickou částí, přinášející zejména romány a povídky z vesnického prostředí od dobových spisovatelů (K. L. Kukla, F. Hrnčíř, J. Klecanda, Q. M. Vyskočil, J. Jahoda, M. Kyzlinková aj., a od 20. let v grafické úpravě J. Konůpka). Romány prodával D. i samostatně, nebo jako soubor nazvaný Románová příloha Milotického hospodáře. K listu Milotický hospodář vytvořil D. rovněž edici Knihovna Milotického hospodáře, která se v takřka šedesáti svazcích intenzivně až do 1948 (za působnosti D. syna) věnovala vydávání odborných zemědělských, zahradnických a chovatelských příruček, publikací i populárních návodů zaměřených na polní i luční hospodářství, chovatelství, sadovnictví, ovocnářství, květinářství, včelařství, lesnictví, myslivost, hospodářské stavitelství, na vedení domácnosti, právní otázky aj. za přispění zejména učitelů a praktických odborníků jako autorů. Do D. edice psal příručky o ovocnářství Arnošt Hapala, syn D. sestry Kateřiny (Katuše) D., provdané za Františka Karla Hapalu. Ta a Marie Konůpková-D. vydaly v edici jednu z nejpopulárnějších kuchařek první republiky, Kuchařku československé hospodyně. Ilustrace k ní pořídil Jan Konůpek, od 1916 Mariin manžel.
Jako podnikatel se D. uplatňoval od 1904, kdy se vzdal učitelství a věnoval se již jen práci redaktora (publikoval pod šifrou -dák) a vydavatele svých listů. Tehdy spolu s ukázkovými zahradami a ovocnářskými školkami založil výrobní a obchodní podnik „Družstvo Hospodář v Miloticích nad Bečvou“. Zprvu továrna na drobnější potřeby pro zemědělce, později na hospodářské stroje se záhy stala jedním z nejznámějších podniků v Čechách. 1925 zřídil vedle své vily nazvané Hospodář pro rozšiřující se vydavatelskou činnost vlastní tiskárnu družstva Hospodář. Byl skvělým řečníkem, cílevědomě přispíval k šíření pokroku v českém zemědělství a na poli osvěty v době, která obracela svůj zájem ke zkvalitňování zemědělských prací a života na venkově. V Miloticích byl zakladatelem řady organizací a spolků jako Sboru dobrovolných hasičů, místního odboru Ústřední Matice školské, tělovýchovné jednoty Sokol. Zasloužil se o přestavbu místní školy, 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR v Praze, stal se čestným členem ČAZ, Učitelské jednoty v Hranicích, od 1921 členem mysliveckého sdružení Pobečví Hustopeče nad Bečvou aj. Byl jmenován čestným občanem Hranic a Milotic.
V otcově činnosti pokračoval jeho syn Zdeněk D. (1893 až 1972). Do řízení podniku se zapojoval postupně po absolvování studií, a to reálného gymnázia ve Valašském Meziříčí, vyšší hospodářské školy v Přerově a obchodní školy. Podílel se na redakci otcových publikací, od 1927 stál jako odpovědný redaktor v čele vlastního listu Noviny z Milotic, které jako časopis pro hospodářský průmysl a spřízněná odvětví také redigoval 1927–33. Ještě za otcova života se zcela osamostatnil, když si na základě získané knihkupecké a nakladatelské koncese 1929 zřídil vlastní podnik, pro nějž počal užívat označení Nakladatelství a knihkupectví Milotického hospodáře. Po smrti otce převzal veškerou jeho vydavatelskou činnost, od 1937 vedl i družstvo Hospodář. Za okupace byl spolu se svými spolupracovníky zatčen pro činnost v Sokole. Po odsouzení ve Vratislavi k třem a půl letům byl vězněn ve Straubingu, vydávání obou časopisů bylo zastaveno. Po válce z nich D. obnovil jen Milotického hospodáře, kterého do 1949 vydával ve své redakci v pražském nakladatelství Brázda. List definitivně zanikl 1952. Milotickou tiskárnu převzal 1949 podnik Sigma pumpy, avšak i ta záhy zanikla.
D: A. D., Začátky Milotického hospodáře, in: VČAZ 9, 1933, s. 63–65.
L: Kulturní adresář ČSR 1, 1934, s. 68; E. Reich, Život a dílo A. D., in: VČAZ 13, 1937, s. 770–772; J. Smetáček, Život A. D. je hluboko vyoraná brázda, in: Milotický hospodář 48, 1937, srpen; Naučný slovník aktualit (ed. Z. Tobolka) 1, 1938; F. Obrtel, Z rodopisu A. D., in: VČAZ 19, 1943, č. 8 a 9, s. 534 a passim; A. Frel, Životní dílo A. D., in: Záhorská kronika. Vlastivědný sborník Záhoří, Pobečví a Oderských hor 26, 1948, říjen, č. 2, s. 16–18; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 487; J. Vrána, A. D. – první novinář na Valašsku, in: Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1992, s. 50–53; M. Mikulcová – M. Graclík, Kulturní toulky Valašskem, 2001; Okres Vsetín, 2002, s. 606; Kniha a národ 1939 – 1945 (ed. A. Zach), 2004, s. 45, 52–54; týž, Slovník českých nakladatelství 1848–1949, 2007–2009 (www.slovnik-nakladatelstvi.cz); V. Fišmistrová, Publicista D. radil také hospodyňkám, in: Nové Přerovsko 17, č. 44, s. 19, 31. 10. 2008; č. 45, s. 12, 7. 11. 2008; č. 46, s. 19, 14. 11. 2008.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Marcella Husová