DADÁK Arnošt 5.11.1858-9.8.1937: Porovnání verzí

Verze z 10. 12. 2016, 11:09

Arnošt DADÁK
Narození	5.11.1858
Místo narození	Kelč u Valašského Meziříčí
Úmrtí	9.8.1937
Místo úmrtí	Milotice nad Bečvou
Povolání	31- Potravinář 68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel 61- Pedagog
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83778

DADÁK, Arnošt, * 5. 11. 1858 Kelč u Valašského Meziříčí, † 9. 8. 1937 Milotice nad Bečvou, redaktor, vydavatel, pedagog, hospodářský spisovatel, podnikatel, zemědělský odborník

Narodil se jako deváté dítě v početné rodině mlynáře (z dalších dvanácti sourozenců se dospělosti dožili Kateřina, Anděla, Antonie, Marie, František a Zikmund). Jejich matkou byla Antonie Albrechtová, pocházející z Plumlova († 1894), otcem Florian D. (1818–1887). Německou hlavní školu při piaristické koleji a městskou reálku vychodil D. v Kroměříži. Učitelský ústav studoval nejprve v Olomouci, pak na nově založeném českém vzdělávacím ústavu v Příboře. Po maturitě 1877 nastoupil jako učitel v rodišti. Tam ho během čtyřletého působení ovlivnil vlastenecký ředitel školy František Křička, otec básníka Petra Křičky a skladatele Jaroslava Křičky. 1881 odešel D. do Milotic u Hranic (dnes Milotice nad Bečvou) a stal se poté správcem školy. Od 1885 se uplatňoval jako odpovědný redaktor a spolupracoval s valašskomeziříčským tiskařem a knihkupcem Františkem Vaňkem na jím založeném týdeníku Valašské hlasy. Ty se za D. vedení staly prvním politickým listem Valašska a D. prvním novinářem tohoto regionu. Od 1886 vydával čtrnáctideník Radhošť. K činnosti kolem Valašských hlasů přizval svého bratra Františka, odpoutal se od Vaňka, tiskl dále v jeho nástupnické knihtiskárně u bratří Chrastinů ve Valašském Meziříčí a 1889 připojil k Valašským hlasům měsíční hospodářskou přílohu Valašský hospodář. 1892 se stala samostatným odborným měsíčním periodikem a Valašské hlasy zcela nahradila. 1894 přejmenoval D. přílohu Valašský hospodář na Hospodář a vydávání přenesl do Milotic. Nový název Milotický hospodář i nová podoba zajistily od 1896 D. listu mezi venkovským obyvatelstvem Moravy, ale i Čech a Slovenska místo jednoho z nejpopulárnějších českých hospodářských periodik. Od 1903 vydával D. svůj druhý tematicky podobně orientovaný časopis na zahradnictví a chov drobného hospodářského zvířectva Praktický rádce pro zahradnictví a chov drobného zvířectva (později …pro zahradu, dům a dvůr), od 1904 tiskl kapesní Malé kalendáře Milotického hospodáře (1905–37, do 1948 ve vydávání pokračoval syn). Dobové oblibě kalendářního čtení u venkovského obyvatelstva vyhověl rovněž od 1921 Velkým zábavně-poučným kalendářem Milotického hospodáře s rozsáhlou beletristickou částí, přinášející zejména romány a povídky z vesnického prostředí od dobových spisovatelů (K. L. Kukla, F. Hrnčíř, J. Klecanda, Q. M. Vyskočil, J. Jahoda, M. Kyzlinková aj., a od 20. let v grafické úpravě J. Konůpka). Romány prodával D. i samostatně, nebo jako soubor nazvaný Románová příloha Milotického hospodáře. K listu Milotický hospodář vytvořil D. rovněž edici Knihovna Milotického hospodáře, která se v takřka šedesáti svazcích intenzivně až do 1948 (za působnosti D. syna) věnovala vydávání odborných zemědělských, zahradnických a chovatelských příruček, publikací i populárních návodů zaměřených na polní i luční hospodářství, chovatelství, sadovnictví, ovocnářství, květinářství, včelařství, lesnictví, myslivost, hospodářské stavitelství, na vedení domácnosti, právní otázky aj. za přispění zejména učitelů a praktických odborníků jako autorů. Do D. edice psal příručky o ovocnářství Arnošt Hapala, syn D. sestry Kateřiny (Katuše) D., provdané za Františka Karla Hapalu. Ta a Marie Konůpková-D. vydaly v edici jednu z nejpopulárnějších kuchařek první republiky, Kuchařku československé hospodyně. Ilustrace k ní pořídil Jan Konůpek, od 1916 Mariin manžel.

Jako podnikatel se D. uplatňoval od 1904, kdy se vzdal učitelství a věnoval se již jen práci redaktora (publikoval pod šifrou -dák) a vydavatele svých listů. Tehdy spolu s ukázkovými zahradami a ovocnářskými školkami založil výrobní a obchodní podnik „Družstvo Hospodář v Miloticích nad Bečvou“. Zprvu továrna na drobnější potřeby pro zemědělce, později na hospodářské stroje se záhy stala jedním z nejznámějších podniků v Čechách. 1925 zřídil vedle své vily nazvané Hospodář pro rozšiřující se vydavatelskou činnost vlastní tiskárnu družstva Hospodář. Byl skvělým řečníkem, cílevědomě přispíval k šíření pokroku v českém zemědělství a na poli osvěty v době, která obracela svůj zájem ke zkvalitňování zemědělských prací a života na venkově. V Miloticích byl zakladatelem řady organizací a spolků jako Sboru dobrovolných hasičů, místního odboru Ústřední Matice školské, tělovýchovné jednoty Sokol. Zasloužil se o přestavbu místní školy, 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR v Praze, stal se čestným členem ČAZ, Učitelské jednoty v Hranicích, od 1921 členem mysliveckého sdružení Pobečví Hustopeče nad Bečvou aj. Byl jmenován čestným občanem Hranic a Milotic.

V otcově činnosti pokračoval jeho syn Zdeněk D. (1893 až 1972). Do řízení podniku se zapojoval postupně po absolvování studií, a to reálného gymnázia ve Valašském Meziříčí, vyšší hospodářské školy v Přerově a obchodní školy. Podílel se na redakci otcových publikací, od 1927 stál jako odpovědný redaktor v čele vlastního listu Noviny z Milotic, které jako časopis pro hospodářský průmysl a spřízněná odvětví také redigoval 1927–33. Ještě za otcova života se zcela osamostatnil, když si na základě získané knihkupecké a nakladatelské koncese 1929 zřídil vlastní podnik, pro nějž počal užívat označení Nakladatelství a knihkupectví Milotického hospodáře. Po smrti otce převzal veškerou jeho vydavatelskou činnost, od 1937 vedl i družstvo Hospodář. Za okupace byl spolu se svými spolupracovníky zatčen pro činnost v Sokole. Po odsouzení ve Vratislavi k třem a půl letům byl vězněn ve Straubingu, vydávání obou časopisů bylo zastaveno. Po válce z nich D. obnovil jen Milotického hospodáře, kterého do 1949 vydával ve své redakci v pražském nakladatelství Brázda. List definitivně zanikl 1952. Milotickou tiskárnu převzal 1949 podnik Sigma pumpy, avšak i ta záhy zanikla.

D: A. D., Začátky Milotického hospodáře, in: VČAZ 9, 1933, s. 63–65.

L: Kulturní adresář ČSR 1, 1934, s. 68; E. Reich, Život a dílo A. D., in: VČAZ 13, 1937, s. 770–772; J. Smetáček, Život A. D. je hluboko vyoraná brázda, in: Milotický hospodář 48, 1937, srpen; Naučný slovník aktualit (ed. Z. Tobolka) 1, 1938; F. Obrtel, Z rodopisu A. D., in: VČAZ 19, 1943, č. 8 a 9, s. 534 a passim; A. Frel, Životní dílo A. D., in: Záhorská kronika. Vlastivědný sborník Záhoří, Pobečví a Oderských hor 26, 1948, říjen, č. 2, s. 16–18; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 487; J. Vrána, A. D. – první novinář na Valašsku, in: Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1992, s. 50–53; M. Mikulcová – M. Graclík, Kulturní toulky Valašskem, 2001; Okres Vsetín, 2002, s. 606; Kniha a národ 1939 – 1945 (ed. A. Zach), 2004, s. 45, 52–54; týž, Slovník českých nakladatelství 1848–1949, 2007–2009 (www.slovnik-nakladatelstvi.cz); V. Fišmistrová, Publicista D. radil také hospodyňkám, in: Nové Přerovsko 17, č. 44, s. 19, 31. 10. 2008; č. 45, s. 12, 7. 11. 2008; č. 46, s. 19, 14. 11. 2008.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová