DAGMAR ?1186-24.5.1213: Porovnání verzí

Z Personal
(DAGMAR_1186-24.5.1213)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno =  DAGMAR
 
| jméno =  DAGMAR
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dagmar portret.JPG
−
| datum narození = 1186
+
| datum narození = asi 1186
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 24.5.1213
 
| datum úmrtí = 24.5.1213
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Ribe
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/> DAGMAR
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 111
 +
}}
 +
'''DAGMAR''' ''(též MARKÉTA), * asi 1186 ?, † 24. 5. 1213 Ribe (Dánsko), dánská královna, manželka Valdemara II.''
 +
 
 +
Dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky
 +
Adléty Míšeňské pojmenovaná Markéta prožívala v útlém
 +
dětství politické vzestupy a pády otce až po Přemyslovu první
 +
královskou korunovaci na podzim 1198. Krátce poté nechal
 +
Přemysl prohlásit manželství s Adlétou Míšeňskou za neplatné,
 +
čímž děti ztratily statut legitimních potomků, a oženil se
 +
s Konstancií Uherskou. D. se uchýlila s matkou a sourozenci
 +
na dvůr míšeňských lantkrabí. 1204 se Přemysl z politických
 +
důvodů na čas s Adlétou opět sblížil a uznal manželský původ
 +
svých dětí. 1205 přijal nabídku dánského krále Valdemara II.
 +
Vítězného (1170–1241) na sňatek s D. (mladý Dán, který
 +
vedl poselstvo, Strange Ebbesön ml., ji prý pro svého krále
 +
získal tím, že ji porazil v šachu). Spříznění s dánským dvorem
 +
slibovalo Přemyslovi cenné spojenectví při jeho aktivitách
 +
v říši. Ve slavnostním průvodu pak vyjela D. do Lübecku, kde
 +
byl sňatek uzavřen. 1209 porodila Valdemarovi následníka
 +
Valdemara (později nazýván Dobrý), který však předčasně zemřel
 +
(† 1231). V Dánsku, kde byla pro svůj půvab a šlechetnou
 +
povahu nazývána Dagmar (denní paní, denice), získala
 +
obecnou úctu a oblibu. Zemřela při porodu druhého dítěte
 +
a byla pohřbena v kostele sv. Bendta (Benedikta) v Ringstedu
 +
na ostrově Sjælland.
 +
 
 +
Do paměti Dánů se zapsala především svou dobročinností.
 +
Památku na královnu D. uchovaly nejen dánské kroniky, ale
 +
i legendy a pověsti šířené středověkými baladami (folkeviser,
 +
poslední české přebásnění L. Hegara). V královnině hrobě byl
 +
1683 nalezen byzantský křížek ze zlata a emailu z přelomu 10.
 +
a 11. století, který si asi přivezla do Dánska z domova (uložen
 +
v kodaňském Nationalmuseet). Jeho kopie jsou v Dánsku
 +
dodnes oblíbeným šperkem. V základech zbořeného hradu
 +
v Ribe byl 1913 postaven pomník královny D. od Anne Marie
 +
Carl Nielsenové. Zvony v katedrále v Ribe hrají dvakrát denně
 +
píseň ''Smrt královny Dagmar''. Královna D. se stala jednou
 +
z hlavních postav historického románu dánského spisovatele
 +
Bernharda Severina Ingemanna ''Valdemar Vítězný'' (1826).
 +
 
 +
V Čechách byla D. až do první poloviny 19. století zcela neznámá.
 +
Nezmínil se o ní žádný ze středověkých kronikářů
 +
ani jiný písemný pramen. F. Palacký, který o ní neměl dostatek
 +
informací, ji mylně ztotožnil s dcerou Vladislava II.
 +
Hedvikou. Pro Čechy objevil D. Jan Erazim Vocel 1846. Od
 +
té doby zaujala nejen historiky, ale především umělce různých
 +
oborů (román Václava Beneše Třebízského ''Královna Dagmar'',
 +
1883; poema Svatopluka Čecha ''Dagmar'', 1885; divadelní hra
 +
Ludvíka Kundery a Milana Klímy ''Královna Dagmar'', 1988;
 +
opera Aloise Jiránka ''Dagmar'', 1908, premiéra 1909; obrazy
 +
Václava Brožíka ''Svatební průvod královny Dagmary'', 1874,
 +
a ''Svatební hra v šachy'', 1879). Po 1918, a zejména po založení
 +
československo-dánské společnosti 1924, se stala D. oficiální
 +
patronkou česko-dánského přátelství v oblasti politických
 +
i kulturních styků. Zvláště ve dvacátých letech putovaly do
 +
kostela sv. Bendta v Ringstedu k jejímu hrobu četné návštěvy
 +
z Čech. Do Čech přijížděly dánské delegace. V září 1928
 +
byla při návštěvě organizované Československo-dánskou společností
 +
v kostele v Ringstedu osazena česká pamětní deska
 +
od Ladislava Beneše a dánská delegace předala městu Praze
 +
obraz Johanna Thomase Skovgaarda ''Příjezd královny Dagmar''
 +
''do Dánska''. V květnu 1935 se v pražském Národním muzeu
 +
konala výstava památek na D. V meziválečném období, kdy
 +
se oba národy sousedící s Německem cítily být společně ohroženy,
 +
se postava D. stala symbolem česko-dánské vzájemnosti
 +
a zároveň součástí českého panteonu. 1946 byl přeložen
 +
do češtiny román Bernharda Severina Ingemanna ''Valdemar Vítězný''.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 7, s. 854; J. E. Vocel, Královna D., in: ČČM 20, 1846, s. 484–500;
 +
týž, Dánské národní písně o královně D., in: tamtéž, s. 769–785; týž, Křížek
 +
Dagmařin v muzeu kodaňském, in: Zlatá Praha 1, 1884, s. 290; A. B. Černý,
 +
Křížek královny D., in: ČSPSČ 19, 1911, s. 16–18; M. Černá, Rozvod Přemysla
 +
I. s Adlétou Míšeňskou, in: tamtéž 30, 1922, s. 9–44; V. Novotný, České
 +
dějiny 1/3, 1928, s. 270–273; A. Kraus, Královna D., in: Ročenka Ústavu
 +
skandinávského a nizozemského v Praze 5, 1937, s. 16–36; J. Joachimová-Votočková, Královna D., in: K. Stloukal (ed.), Královny, kněžny a velké ženy české, 1941, s. 74–84; L. Hegar, Severské balady, 2000, s. 55–65; Z. Hojda,
 +
Arnošt Kraus und Dänemark oder das Nachleben der Königin Dagmar
 +
in Böhmen, in: AUC – Philologica 4, Germanistica Pragensia XIX, 2006,
 +
s. 27–38; Přemyslovci (ed. P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička), 2009,
 +
s. 564 a rejstřík.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/204646 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marie Bláhová, Zdeněk Hojda
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
Řádka 15: Řádka 99:
 
[[Kategorie:1186]]
 
[[Kategorie:1186]]
 
[[Kategorie:1213]]
 
[[Kategorie:1213]]
 +
[[Kategorie:Ribe]]
 +
 +
<gallery>
 +
Dagmar deska.jpg|Pamětní deska královny Dagmar v dánském Ringstedu
 +
</gallery>

Aktuální verze z 3. 11. 2019, 10:59

DAGMAR
Narození asi 1186
Úmrtí 24.5.1213
Místo úmrtí Ribe
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 111
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45247

DAGMAR (též MARKÉTA), * asi 1186 ?, † 24. 5. 1213 Ribe (Dánsko), dánská královna, manželka Valdemara II.

Dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské pojmenovaná Markéta prožívala v útlém dětství politické vzestupy a pády otce až po Přemyslovu první královskou korunovaci na podzim 1198. Krátce poté nechal Přemysl prohlásit manželství s Adlétou Míšeňskou za neplatné, čímž děti ztratily statut legitimních potomků, a oženil se s Konstancií Uherskou. D. se uchýlila s matkou a sourozenci na dvůr míšeňských lantkrabí. 1204 se Přemysl z politických důvodů na čas s Adlétou opět sblížil a uznal manželský původ svých dětí. 1205 přijal nabídku dánského krále Valdemara II. Vítězného (1170–1241) na sňatek s D. (mladý Dán, který vedl poselstvo, Strange Ebbesön ml., ji prý pro svého krále získal tím, že ji porazil v šachu). Spříznění s dánským dvorem slibovalo Přemyslovi cenné spojenectví při jeho aktivitách v říši. Ve slavnostním průvodu pak vyjela D. do Lübecku, kde byl sňatek uzavřen. 1209 porodila Valdemarovi následníka Valdemara (později nazýván Dobrý), který však předčasně zemřel († 1231). V Dánsku, kde byla pro svůj půvab a šlechetnou povahu nazývána Dagmar (denní paní, denice), získala obecnou úctu a oblibu. Zemřela při porodu druhého dítěte a byla pohřbena v kostele sv. Bendta (Benedikta) v Ringstedu na ostrově Sjælland.

Do paměti Dánů se zapsala především svou dobročinností. Památku na královnu D. uchovaly nejen dánské kroniky, ale i legendy a pověsti šířené středověkými baladami (folkeviser, poslední české přebásnění L. Hegara). V královnině hrobě byl 1683 nalezen byzantský křížek ze zlata a emailu z přelomu 10. a 11. století, který si asi přivezla do Dánska z domova (uložen v kodaňském Nationalmuseet). Jeho kopie jsou v Dánsku dodnes oblíbeným šperkem. V základech zbořeného hradu v Ribe byl 1913 postaven pomník královny D. od Anne Marie Carl Nielsenové. Zvony v katedrále v Ribe hrají dvakrát denně píseň Smrt královny Dagmar. Královna D. se stala jednou z hlavních postav historického románu dánského spisovatele Bernharda Severina Ingemanna Valdemar Vítězný (1826).

V Čechách byla D. až do první poloviny 19. století zcela neznámá. Nezmínil se o ní žádný ze středověkých kronikářů ani jiný písemný pramen. F. Palacký, který o ní neměl dostatek informací, ji mylně ztotožnil s dcerou Vladislava II. Hedvikou. Pro Čechy objevil D. Jan Erazim Vocel 1846. Od té doby zaujala nejen historiky, ale především umělce různých oborů (román Václava Beneše Třebízského Královna Dagmar, 1883; poema Svatopluka Čecha Dagmar, 1885; divadelní hra Ludvíka Kundery a Milana Klímy Královna Dagmar, 1988; opera Aloise Jiránka Dagmar, 1908, premiéra 1909; obrazy Václava Brožíka Svatební průvod královny Dagmary, 1874, a Svatební hra v šachy, 1879). Po 1918, a zejména po založení československo-dánské společnosti 1924, se stala D. oficiální patronkou česko-dánského přátelství v oblasti politických i kulturních styků. Zvláště ve dvacátých letech putovaly do kostela sv. Bendta v Ringstedu k jejímu hrobu četné návštěvy z Čech. Do Čech přijížděly dánské delegace. V září 1928 byla při návštěvě organizované Československo-dánskou společností v kostele v Ringstedu osazena česká pamětní deska od Ladislava Beneše a dánská delegace předala městu Praze obraz Johanna Thomase Skovgaarda Příjezd královny Dagmar do Dánska. V květnu 1935 se v pražském Národním muzeu konala výstava památek na D. V meziválečném období, kdy se oba národy sousedící s Německem cítily být společně ohroženy, se postava D. stala symbolem česko-dánské vzájemnosti a zároveň součástí českého panteonu. 1946 byl přeložen do češtiny román Bernharda Severina Ingemanna Valdemar Vítězný.

L: OSN 7, s. 854; J. E. Vocel, Královna D., in: ČČM 20, 1846, s. 484–500; týž, Dánské národní písně o královně D., in: tamtéž, s. 769–785; týž, Křížek Dagmařin v muzeu kodaňském, in: Zlatá Praha 1, 1884, s. 290; A. B. Černý, Křížek královny D., in: ČSPSČ 19, 1911, s. 16–18; M. Černá, Rozvod Přemysla I. s Adlétou Míšeňskou, in: tamtéž 30, 1922, s. 9–44; V. Novotný, České dějiny 1/3, 1928, s. 270–273; A. Kraus, Královna D., in: Ročenka Ústavu skandinávského a nizozemského v Praze 5, 1937, s. 16–36; J. Joachimová-Votočková, Královna D., in: K. Stloukal (ed.), Královny, kněžny a velké ženy české, 1941, s. 74–84; L. Hegar, Severské balady, 2000, s. 55–65; Z. Hojda, Arnošt Kraus und Dänemark oder das Nachleben der Königin Dagmar in Böhmen, in: AUC – Philologica 4, Germanistica Pragensia XIX, 2006, s. 27–38; Přemyslovci (ed. P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička), 2009, s. 564 a rejstřík.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Bláhová, Zdeněk Hojda

  • Pamětní deska královny Dagmar v dánském Ringstedu

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DAGMAR_%3F1186-24.5.1213&oldid=113277“